Materiál desky zmiňovaného jídelního stolu, sestávající z velkého množství vrstvených dýh, je určitě krásný a gratuluji ti k jeho pořízení. Avšak zcela jistě to není imitace jiného materiálu. Jako příklad k tématu imitací se asi vůbec nehodí. Vlastně jde o verzi „překližky“, kde jednotlivé vrstvy nejsou orientovány podélně, ale příčně. Sendvičový materiál „dýha/lepidlo/dýha“ výborně tlumí mechanické rezonance. Překližka – často ohýbaná – se proto také používá k výrobě ozvučnic některých luxusních reprosoustav. Takovýto materiál se obvykle neskrývá, ale naopak vystavuje na odiv. Možná i proto, že nic neimituje.

Ale nechci ti nic podsouvat. Vždyť vím, že jsi to určitě nemyslel jako příklad imitace a že jsi tu informaci o jídelním stole z vrstvené dýhy zmínil spíš jen tak pro zajímavost – jako příklad „jiného“ (a bez pochyb velmi hezkého) využití dýhy.

Velmi zajímavý příspěvek do diskuse je zmiňované plastifikované dřevo, používané z důvodu omezení kácení stromů v deštných pralesech apod. Ano, to je určitě chvályhodné. Jednoznačně jde o „přidanou hodnotu“, která dává smysl imitaci dřeva.

Přestože mám barytové zvětšeniny velmi rád, tak mne mrzí, že celý klasický analogově – chemický proces vyvolávání negativů a následné zvětšování v temné komoře je neekologický. Možná až extrémně neekologický. I když dáme stranou chemické látky, tak už jen samotná spotřeba (pitné) vody je vysloveně katastrofální.

Digitální fotografii mám také rád, a to (kromě její praktičnosti) také z ekologických důvodů. Ale to přece není důvod, abych digitální fotky zkrášloval prvoplánovými imitacemi okrajů kinofilmového políčka a abych předstíral, že ta fotka není digitální.

takze teda patent na chapani realnyho zivota (at uz je to cokoliv)... od jedinyho navstevnika tech _spravnejch_ vystav, no less.

moc pekny salto mortale, to se musi nechat. :)

Myslim, ze dulezity je vysledek. Je mi uplne jedno, jak vznikl, pokud se mi libi, medium neni dulezite.
A k imitaci - plati veta vyse, imo.

... A ja jsem si kdysi koupil jidelni stul, ktery je vyrobeny z masivniho bloku slepeneho ze stovek napric lepenych drevenych dyh. :-)

Neexistuje neuslechtily material, pouze jeho nevhodne pouziti. A do nej nepocitam imitaci neceho jineho - pri vedomi, ze to v 99 % pripadu nedopadne dobre. Nicmene, ty vyjimky existuji. Temer vzdy funguje imitace neceho levneho necim drahym / napriklad imitace drevotrisky z nejake uslechtile slitiny. Nebo nekdy vstupuji do hry jine, moralni faktory: Pred vynalezem tlakovaneho dreva se napriklad s oblibou pokladaly na venkovni, "drevene" terasy plastifikovane, drevene fosny, a u levnych objektu se to tak dela dodnes. Duvodem je moralni opovrzeni nad tropickym drevem, uvedomeli stavebnici radeji pouziji plastifikovane drevo nez aby si zatizili svedomi nicenim destneho pralesa - coz je emoce, ktera se mi jevi v cechach inexistentni, jak jsem mel mit nekolikrat moznost osobne se presvedcit. Paradoxne tak "podradny" material najednou ve srovnani s "uslechtilym" presto ma ve vnimani stavebika lepsi bilanci.

S tim starnutim umeleckych del s tebou souhlasim, nicmene sberatele to obcas vidi jinak a zvlaste umelecka dila z poslednich padesati let jsou casto i restauratorskymi orisky.

Jinak, nez se pustis do tech nanoprouzku, tak vyzkousej ten negativ naduplikovat. V dobach, kdy jsem se zabyval takovym tim temnokomornickym photoshopem (sabbatier atp.), jsem si svoje pokusne negativy duplikoval do foroty treba tricetkrat, pokud tim oduvodnis "jedinecnost filmu", tak z toho budes mit rito jak z obchodu s kokainem. :-)

Tomáši Houdo, a abych předjel dalšímu nedorozumění, tak ještě přihodím, že už dávno souhlasím s konstatováním: „neexistuje neušlechtilý materiál.“

Ano, třeba i celoplastový nábytek může být architektonicky geniální. Úplně fajnový. Pokud si však nehraje na něco jiného a přiznává svůj materiál. Pokud nepředstírá, že je dřevěným masivem apod.

Také může být výborný plastový nábytek, který sice předstírá, že je třeba dřevěným masivem, ale předstírá to v humorné nadsázce. S nějakým fórkem. I něco takového si lze představit jako skvělý architektonický počin.

Ale když plastový nábytek pouze imituje dřevěný materiál bez další přidané hodnoty?

Co na takovou otázku odpovědět? Snad jen zopakovat „proti gustu žádný dišputát“.

Zapomněl jsem na dřevěný masiv, čímž jsem ti asi nahrál na smeč. Proto (než stačíš posnídat a roztančit klávesnici) k tématu imitací kvapně přihodím:

Někdo si koupí nábytek z dřevěného masivu, jiný se spokojí s imitací masivu pomocí dřevěné povrchové dýhy a další se spokojí s fóliovou imitací dýhy, původně imitující silný dřevěný masiv.

Tomáši Houdo, ty jsi volnomyšlenkář!

K tématu trvanlivosti uměleckých děl dodám, že postupný rozpad pískovcových soch, tmavnutí olejových obrazů, žloutnutí nazvětšovaných fotek apod. může být docela osvobozujícím „přírodním procesem“. Bylo by přece směšné požadovat po uměleckých dílech, aby byla trvanlivá. Snažit se o trvanlivost je proti přírodě, proti přirozenosti, proti logice vesmíru.

Zaujalo mne také to zmiňované řezání negativů na proužky a přikládání po jednou proužku ke každé originální papírové zvětšenině. Vývoj jde dál, technika se zdokonaluje. V současnosti by bylo určitě možné řezat negativy pomocí laseru na extrémně tenké „nano“ proužky. Nová technologie jistě umožňuje rozřezat jedno kinofilmové políčko třeba i na tisíce ultratenkých proužků. Takže v současnosti lze tedy nazvětšovat mnoho tisíc originálních barytů z jednoho snímku, vybavených originálním „nano“ proužkem negativu. Pokrok je to fantastický!

A ještě k tématu imitací. Zde asi platí lidové rčení „proti gustu žádný dišputát“. Někdo si koupí nábytek s dřevěnou dýhou na povrchu, jiný se spokojí s fóliovou imitací dýhy. A tak podobně.

Prvni dycha po francouzsku.......
Druha ji uz jen sekunduje.

To, co tu Standa napsal o filmu a digi, muzu stoprocentne podepsat. Proces, technika, material a vystup jsou dve rozdilny strany jedny mince.

Na me to vyskakovani kvuli "fejkovanymu analogu" pusobi proste jenom detinsky a naprosto odtrzeny od reality. Kdyz se zamyslim nad tim, odkud se to bere, tak jedina odpoved, ktera mne napada, je, ze to musi byt nedostatkem kontaktu s realnym zivotem, ze proste jde o lidi, kteri si ziji spokojene v nejake ulite, nezajimaji se o nic jineho a unikaji jim veskere souvislosti. Drive jsem obcas psal do "akci a vystav" pozvanky na "ART/Basel", ponevadz tam clovek byva do reality celych dejin umeni vtazen hned na prvnich padesati metrech, ale pokud vim, nikdo ten krok neucinil... Zatimco veskere soudobe umeni zachazi naprosto volne s jakymkoli procesem, technikou nebo materialem, volne vse kombinuje mezi sebou a jako jediny a nejdulezitejsi prvek operuje s lidskym inputem, tady se mlati prazdna slama o vkopirovanych rameccich. :-)

V umeni pojem autenticita de facto neexistuje, vse ma svuj puvod v necem, co vytvorenemu predchazelo.

Pote, co jeden z mych zakazniku sberatelu pred lety prisel s tim, ze jedem muj fineprint se mu "kazi" - pres prepeclive zpracovani, kaskadove ustalovani, prani v pracce a stabilizaci selenem, nota bene - tak se nakonec u nahradniho printu po konzultaci se svym galeristou rozhodl pro tisk inkjetem, prave kvuli lepsi prognoze trvanlivosti...

Ta zkazka s tim rozstrihanym negativem me ale pobavila, ja se pohybuju v kruzich galeristu dyl nez dvacet let a zatim jsem na neco podobneho nenarazil ani jednou. Docela by me zajimalo, kdo si tenhle marketingovej trhak vymyslel, nejspis kdyz uz jinak jeho veci nikdo nechtel kupovat. :-)
(no nekupte to, je to nefalsovanej voriginal) :-))

Ja mam rada baletky a libi se mi tyhle dve fotky, pripadaji mi mile a citlive a zaroven zajimave.

jj, a pak je tu jeste ta vec s front-bokehem a back-bokehem, tedy ze objektivy mivaji rozdilny charakter vykresleni segmentu obrazu pred hloubkou ostrosti od segmentu obrazu za hloubkou ostrosti. nektere historicke portretni objektivy od nikonu mely dokonce dvoupolohovy prepinac, kterym se cosi menilo v opticke konstrukci podle toho, jestli to fotograf potreboval mit hezke vepredu nebo vzadu. :)

nyní plknu k druhému odstavci od Tomáše:
http://www.fstop.cz/e/szepe/comments/to-petera/110626-1959/

Tomáši, to určitě ano. A do seznamu ještě přidáme, že zcela zásadní je také ohnisková vzdálenost objektivu. Míra – stupeň - velikost rozostření částí scény, nacházejících se v různých vzdálenostech od roviny zaostření vlivem těch několika základních optických parametrů je tak nějak obecně jasná. Ale jak také naznačuješ ve svém vstupu, to, co je v tuto chvíli ještě zajímavější, není míra rozostření, ale konkrétní charakter zobrazení toho rozostření.

A také nyní nemám na mysli měkkost, rozplyzlost či naopak brilanci kresby objektivu. Mám pocit, že některý objektiv s ostrou kresbou může mít paradoxně krásně měkký bokeh. A naopak, objektiv s měkkou kresbou může mít bokeh takový jakoby nepřirozeně konturovaný.

Je to velice zajímavé téma. Určitě zaslouží detailnější průzkum.

pes: zatím nejvýstřednější („prstencový“) bokeh, který jsem měl možnost vyzkoušet v praxi, má zrcadlový teleobjektiv se sekundárním zrcadlem (a středem filmového políčka) na společné ose se zrcadlem primárním.

ja nevim, jako prezentace tech tanecnic je to proste podle me uplne v poradku.

dik. btw prijde mi to stejne divny. delat digital na baryt. trosku to je pro me jako prisit logo nike na boty nice. ad hoc k tem fake filmovejm okrajum obecne nic nemam. at si kazdej dela, co chce. taky mam takovy to priblbly udelatko v ajfounu, co fakeuje polaroidy, ale to urcite nemam k seriozni praci. vylozene pro zabavu.
nicmene je to pro me taky pomerne tezko uchopitelna cesta, kdyz si predstavim, jak rad si zalezu do koupelny, kde macham rukama, sablonama, strkam filtry apod. je to takovy zivejsi. predstava, jak se s tim peru v pocitaci a pak nekam prijdu a reknu, prosim osvitit na baryt. tam ta kontrola pro me chybi.
je to jako adopce. poridis si dite, ktery muzes milovat, ale biologicky tvoje proste neni. chybeji mu tvoje geny.

cywe, sem se teda citove vyzvracel. :)

milane, k degradaci dat dochazet muze, ale jsou cesty, jak se tomu v maximalni mire vyhnout:
- pracuju vzdycky v 16ti bitovy barevny hloubce (tzn. tonalni prechody zustanou jemny a 'neokousany' i po upravach),
- vzdycky az do posledni chvile v barve (tzn. nemam k dispozici 1x16 bitu ale 3x16 bitu, coz je daleko vic, nez ma bw film),
- vsechny upravy, ktery jdou, delam v PS nedestruktivne pomoci vrstev uprav, takze nezasahuju do puvodnich dat, ale vsechno se pak 'renderuje' az nakonec pri slouceni do jedny vrstvy.

no a nakonec kdyz neco davas na baryt nebo tisknes, stejne dochazi k brutalni kompresi dynamickyho rozsahu - papir ma tretinu nebo ctvrtinu toho, co zdrojovy data - takze i kdybys ty data (a hlavne prechody) pochroumal docela dost, myslim, ze budes mit dost malou sanci si toho na vystupu vsimnout...

kdyz odhlidnu od faktu, ze se mi ty fotky nelibej, tak jsem si alespon se zajmem precetl celou tu anabazi. mam spis jen technickou otazku, co se tyka toho digitalniho zpracovani. nedochzi pri te jakekoliv manipulaci s datama k jejich destrukci? tedy abych to dobre vysvetlil (chapu raw), ale kdyz s hybes vselijak s tema hejblatkama v PS apod. Ja mel vzdycky za to, ze digital je limitovanej poctem bodu (tedy rozlisenim) a omezenym rozsahem skaly sede a z toho tedy ta otazka, jestli nahodou nebude na vyslednem obraze chybet nejaka skala, i kdyz to bude delany na baryt. film, pokud vim, to takhle nema a nemyslim tim ted dynamicky rozsah, ale skalu sedych tonu. tak kdyz tedy u digitalu tyhle tony chybej, jak je muzes dostat na papir, kdyz tam nejsou? no snad jsem to dobre formuloval. na digital jsem kdysi chvilku fotil a nebyl jsem na zpracovani zadny expert. prave proto me chytil film, kde si s tim muzu hrat v ruce a ne s mysi na obrazovce. mozna ze i tohle ti trosku unika v tom, co se snazi rict tomas, jakkoliv se nehodlam motat do debaty. :)

tomasi, zvolil jsem zpusob, jakej jsem zvolil, a udelal jsem tak za plnyho vedomi. jestli s tim mas problem, je mi to lito, ale tak to proste je - take it or leave it. dal mam pocit, ze se motame v kruhu a dal uz se nikam nedostanem... ale oba asi vime, jak to myslime.

goto 10.

sp: to je jen vymluva, psal sem k tomu uz v tydnu: nikdo te nenutil fotit ten cyklus na dve media a konzistenci pak zarizovat ad hoc. a kdyz uz si to tak precejen udelal, pridavani film-like oramovani na digitalni fotky rozhodne nebylo jedinym zpusobem, kterej se nabizel. in fact, od autora, kterej tvrdi, ze exklusivitu filmovyho zaberu povazuje za mytus, bych cekal presne opacnej postup, tedy orez nepravidelnejch okraju z naskenovanyho filmu.

verbose verze tady:
http://www.fstop.cz/e/szepe/comments/to-petera/110622-0120/

ts:

Stanislav Petera [fs:245]
2011-06-21 13:38

tomasi, okraje tam jsou, aby ta serie byla konzistentni, kdybych mel potrebu to vydavat za film, asi bych tam nepsal, ze to je foceny digitalem... coz?

sp: mel by byt, pokud bychom mluvili o adjustaci obecne.

pridani tohohle konkretniho ramecku na fotky v tyhle konkretni serii ma ale, jak uz sem psal, jedinej predstavitelnej smysl, a sice vytvaret dojem, ze fotky pochazej z filmu.

goto 10.

ondreji diky! to jsem neznal

ts: takze problem je pro tebe v ramecku? to neni stejne univerzalni vyrazovej prostredek jako zrno a tonalita?

http://www.errataeditions.com/current_titles.html - alexey brodovitch, ballet
vzdelavejte se, pratele.
ty fotky jsou stejne v ramci svyho zanru prumerny a jestli se kdokoliv snazi neco napodobovat, je to jeho problem. trend je dnes takovej ze se stejne vsechno tiskne, at to vzniklo jakkoliv. protoze doba je takova a to nezmenis stejne jako se nebudou delat lepsi fotky ze svateb a stejne jako se fotografove neprestanou hadat o picovinach. cest vyjimkam.

sp: ale kdepak.

tonalita a zrno jsou univerzalni vyrazovy prostredky, ktery medium presahujou - maji s nim uzkej vztah samozrejme, ale nejsou jim kompletne diktovany - v tyhle rovine lze tahani za savle v ps povazovat za ekvivalent kloubeni pod zvetsovakem.

ale ja pisu celej vecer o necem uplne jinym, a sice o tvym ziveni publika predstavou, ze digitalni obrazek pochazi z filmu, pomoci pridavani film-like okraju ve svetle toho, ze sam v zadny kouzlo filmu neveris. verbatim tady okopiruju, cim jsem v 19:59 zacal:
"ty tvrdis, ze kouzlo a jedinecnost filmovejch zaberu nevnimas a ze jsou [pro tebe] mytem, ale zaroven svejm obrazkum pracne pridelavas okraje, jejichz jedinym predstavitelnym ucelem je vytvareni dojmu, ze vystup je z filmu. proc to teda delas, kdyz ne pro tu [jakkoli elusivni] exklusivitu/kouzlo?"

asi na truc prestanu verit na kouzlo dobreho svetla :(

tomasi, s temi vinyly je to jasne, jen ten proces vzniku vetsiny tracku, ktere na nich mam, uz neni zrovna koser analog tranzistor moog...
(cili jen v kontekstu k te fotografii).

tomasi, porad nedokazes oddelit PROCES a VYSLEDEK.

filmovej PROCES nepovazuju za nicim prinosnej pro svoji praci.
naopak VYSLEDEK - tonalita (nekterejch) filmu se mi libi, takze jsem se ji naucil simulovat, stejne tak se mi libi zrno, protoze dodava fotkam jemnost i v malejch nahledech tam, kde je digital sterilni. nikdy jsem nikde nerekl, ze se mi nelibi filmova tonalita nebo jakakoliv cast tehoz. je to PROCES, kterej me samotnej totalne nezajima... proto ho vynechavam a preskakuju rovnou k vysledku.

neshoda mezi nazorem mym a publika vznika jen v momente, kdy publikum povazuje za nezbytny, abych se k vysledku dostal stejnym procesem na jakej jsou zvykli...

to ses v ty logice ted ale seknul uplne typizovane - rika se tomu false analogy. :)

ta prostituce tu vychazi z toho, ze sam necemu neveris a namacis se do toho ciste proto, aby publikum dostalo, co chce.

ten tvuj primer by mohl fungovat jedine tehdy, pokud bysme se shodli, ze dobry svetlo (nebo radsi rikejme "nejvhodnejsi svetlo pro danou scenu") neni neco objektivne pozitivniho. jinymi slovy, pokud nevznika neshoda mezi nazorem tvym a nazorem publika, nemas se jak prodavat.

tomasi, v tyhle logice je ale dobry svetlo stejna prostituce, protoze se libi vic lidem nez spatny svetlo, rozumim tomu spravne? tzn. fotit bys mel zasadne v napicu svetle, protoze jinak manipulujes s lidma, aby se jim libily tvoje fotky? wtf?
porad se mijime v tom, ze pro me je film/analog/simulace analogu jeden z (mnoha) nastroju, kdezto pro tebe zrejme zasadni a hluboce dulezita vec... coz pro me nikdy nebude...

/ad fer diskuze - ok, pamatuju si a az budu mit potrebu k necemu dostat nejakou neuhybavou odpoved, ozvu se.

smarjaapanno, jakym zpusobem jde elektronicka muzika proti vinylum? nebejt jednoho, mozna dneska to druhy uz ani neexistuje. a v kterejch letech podle vas nejvic vydavali tangerine dream, kraftwerk nebo brian eno?

"prostituce" by taky fungovalo.

sp: jo, tahle tva odpoved je jedna z tech, ktery jsem ocekaval, nicmene nemel jsem ji za pravdepodobnou - nemyslel jsem totiz, ze se budes chtit doznat k necemu, co by napovidalo, ze pri svy tvorbe v nejaky mire uprednostnujes preference/nazory/vkus publika pred svyma vlastnima.

okay ale, nemusime tomu rikat "parazitovani"; "manipulace" uplne postaci. :)

--
co se tyce toho "schovavani", to je doufam jen nejaky nedorozumeni. baryty jsem mel za uzavrenou kapitolu a ty dalsi namety me pak uz nezaujaly. kazdopadne jestli chces, abych se na konto fer diskuze k necemu vratil, neco rozvedl, na neco odpovedel, staci, kdyz reknes k cemu/na co.

petre: ad 'kdyz si koupim track, ktery miluju, na vinylu misto mp3, ackoli posloucham jen samou elektroniku' - a to jsme mozna u jadra problemu. ja mam taky daleko radsi fotky (jedno jaky) jako tisky na zdi, protoze se na ne da sahnout, kouknout, vonej...
a jak se tu bavime o digitalnich fotkach, tak tys mozna (urcite) jeste ty moje jako tisky nevidel, takze jsou pro tebe jenom digitalni - ve smyslu sterilni - kdyz zobrazovany na displeji (jako ty mp3). ale ony umej bejt i na zdi a pekny... :))

Stando, žádnou averzi se do nich vkládat nesnažím, omlouvám se, jestli to tak vyznívá. Hodně tvých fotek mám rád a snažím se tu jen klasicky vyjádřit názor.

to "nabyti na cene" u vytistenych cisel zase neberu ja... pro me je "cenovka" a "cena" (rozumej "hodnota") rozdilny pojem... v dnesnim svete je to vubec nastaveno tak nejak podivne. a mozna ze jen ja jsem nejaky divny, kdyz si koupim track, ktery miluju, na vinylu misto mp3, ackoli posloucham jen samou elektroniku (cimz sam sebe trochu popiram).

tomu negativu neberu tu vlastnost "zdroje dat pro dalsi kopie" a +- pisu hlavne o tom finalnim printu (ktery proste vznikl ciste analogove)... vzdyt ja sam skenuju negativy (a v PC dolazuju), barvu zatim ani jinak udelat na ten papir neumim... ale podle toho si pak takoveho printu taky cenim.

kabelka LV... no dobra... to je ten dnesni svet.
ale Ferrari snad porad delaji v Maranellu.
a kdyz se nekomu jezdi dobre v replice, tak ja se mu smat nebudu.

...a fakt doufam, ze uz to samy nebudu muset psat poosmy... :)

petre na tuhle praxi jsem nikde nenarazil, predstava, ze by si (mluvim o lidech, s jejichz negativama jsem se setkal) demarchelier nebo leibovitz nechali rozstrihat negativy, je pro me vcelku nerealna - rekl bych, ze aktualne je to spis o nejaky duvere ve fotografa/galeristu, ze tech kopii neudela vic - ta se ale tezko bude menit s pouzitym mediem, takze cislovana serie je cislovana serie at z digitalu nebo z negativu.

jak to vnimam, tak operujes se trema argumentama:
- proces vzniku analogovy fotky ma v sobe nejakou 'magii' danou reakci svetla s chemii - tohle je jedinej, kterej dokazu prijmout, i kdyz na to mam jinej nazor,
- z negativu vznika zvetsovanim neopakovatelnej original, kterej nabejva ceny prave tim rucnim procesem vzniku. coz sice vznika, ale stejnej rucni proces se da delat i s digitalnima datama a na cene (/vzacnosti, jedinecnosti, whatever) teda nabyde stejne, takze tenhle argument neberu,
- negativ ma nejakou vetsi moralni/umeleckou cenu, protoze je to hotovy 'dilo' a ne jen zdroj dat pro dalsi kopie. tohle taky neberu, protoze z negativu se (stejne jako z rawu) da udelat milion rucnich/digitalnich kopii a negativ zustane stejnej. jen je to narocnejsi a nepohodlnejsi...

...to myslim tim, kdyz pisu, ze tvoje argumenty jen smerujou k tomu, ze digital/film jsou rovnocenny ve vsech krom ty 'ideovy' roviny, ktera je pro me ale nesmyslna - kdybych mel pouzit tvoje prirovnani, tak to vnimam jako dve stejny kabelky LV ze stejny cinsky tovarny, z nichz jednu si koupis v parizsky v obchode LV za 30.000,- a druhou rovnou v cine v ty tovarne za 1.500,-. material bude stejnej, kabelka bude stejna, znacka bude stejna, certifikat pravosti bude presne stejnej, ale v parizsky se ti k ni dostane daleko vetsiho pocatecniho servisu a bude pro tebe mit vetsi cenu. a presne tohle je ta pohadka, na kterou (po zkusenostech s filmem a kabelkama LV :)) neverim.

za nazory a diskuzi jsem samozrejme rad! tim, ze se musim nejak vymezit, tak mi pomahaj si lip utridit, jak to vlastne sam mam...:)

tomasi... fascinuje me, jak se zapojujes do diskuze, jen kdyz mas pocit, ze jsi nasel nejakou slabinu v argumentaci a ignorujes zbytek (tzn. i casti, kde nekdo upozornuje na nedostatky ve tvoji argumentaci a bylo by na miste reagovat a bud uvest veci na pravou miru nebo uznat chybu). mam trochu problem s tim vest s tebou nejakou diskuzi, mi prijde, ze se bavime, kdyz narazim na slaby misto, tak se schovas za roh, cekas, co se bude dit dal, a pak zas vyskocis, po chvili se schovas, a tak furt dokola... neni to uplne prijemny.

a k otazce - odpovedel sis v podstate sam - neco dulezityho ti uslo a pisu to asi posedmy... ale klidne znova: PRO ME je kouzlo analogovyho procesu pri tvorbe neexistujici a nevidim/necejtim zadnej realnej rozdil v procesu mezi tim, jestli fotky fotim na film, zvetsuju a skenuju nebo je fotim na digital. neni tam zadnej rozdil v mysleni nad fotkou, zadnej rozdil ve videni sveta ani ve vizi ani ve vystupech, oboje muze bejt zamenitelny. akorat je to nepohodlnejsi. naopak PRO DIVAKY je zpusob prezentace a zvolena forma evidentne zasadni, neb s analogovym procesem je spojena nejaka mytologie analogovy neopakovatelnosti a nedokonalosti...
...sam ale viru v tuhle mytologii (po jejim prozkoumani zevnitr, coz je asi dulezity) nesdilim, takze dal uz je to pro me jeden z mnoha nastroju pri tvorbe ve svete, kde nektery lidi tuhle mytologii a viru sdilej.

sp: to me opet zaujalo. ty tvrdis, ze kouzlo a jedinecnost filmovejch zaberu nevnimas a ze jsou [pro tebe] mytem, ale zaroven svejm obrazkum pracne pridelavas okraje, jejichz jedinym predstavitelnym ucelem je vytvareni dojmu, ze vystup je z filmu. proc to teda delas, kdyz ne pro tu [jakkoli elusivni] exklusivitu/kouzlo? budto mi neco dulezityho uslo/neco jsem osklive nepochopil, nebo ve skutecnosti parazitujes na necem, v co jakoze neveris.

vlk: lubosi, zpusob vykresleni bokehu zalezi hned po konstrukci objektivu asi nejvic na vzdalenosti, na kterou je zaostreno, a na mire zacloneni. i ty nejjednodussi opticke konstrukce mivaji bokeh pro oko neprijemny, kdyz se zaostri prilis na blizko a/nebo se ani trochu necloni. (coz nemusi nutne poskytnout vysvetleni pro tenhle pripad, a taky pro tebe tahle informace urcite neni nova, jen jsem si rikal, ze by tady mela padnout, kdyz se tu bokehem zabyvame.)

nevim, zda se tento "kodex" v dnesni dobe jeste uziva, ale pri urcitem limitovanem poctu printu serie se pak skutecne dany negativ rovnomerne rozrezal na tento pocet shodnych prouzku a jeden z nich se pak prikladal ke kazdemu signovanemu originalu spolu s nejakym tim certifikatem.

tvuj jediny mne pochopitelny argument je ten, ze muj nazor z podstaty sve fotograficke praxe proste prijmout nemuzes... tohle budu respektovat, protoze respektuju tvou praci.

jen premyslim - potrebujes ty vubec jeste nejake nazory na tve fotky/tvorbu, kdyz mas tak jasno? ;)

limitovany cislovany serie se preci delaj i z digitalu...
jak zajistis potencialnimu kupci, ze nebudes delat dalsi kopie z negativu? spalis ho?
navic original neudelas ani z negativu, stejne tak jako u digitalu pujde vzdycky o kopii, leda by si nekdo chtel na stene vystavovat filmovy policko...

jediny originaly existujou akorat u polaroidu a technik, co jsi psal dal, filmu ani digitalu se to netyka, takze vysledek debaty je od zacatku jasnej... akorat mi v prubehu prihravas vic a vic argumentu.

... :)

to ja vsechno prece vim... a ty urcite vis, ze je takovym dobrym zvykem delat jen konecny pocet kopii urcite fotografie (a ze ten pocet udavas v signature).
ale jakym zpusobem potencialnimu kupci (sberateli, galerii...) zajistis, ze fotografie, ktera byla v urcite fazi procesu namocena do jednicek a nul (tz. i sken), uz nebude nikdy reprodukovana?
resp. uvedomujes si, ze z digi prakticky nikdy neudelas fyzicky "original", ale vzdy jen "reprodukci"? (i kdyz to bude na barytu).

btw. u ambrotype (ferrotype, tintype, daguerreotype...) je taky vzdy jediny "unikat".

exkluzivita dana cim, Petre? tim ze z digitalu muzes udelat milion kopii? to muzes z naskenovanyho negativu taky. rucnim zvetsovanim? z digitalu muzes delat jak platinovy tisky (Vano na to ma workshop a vypada to skvele) tak baryt (digitalni data pretisteny na negativ). negativ je negativ jak u digitalu, tak u filmu.

nevidim tam rozdil...
jediny, co ma pro me v tomhle ohledu skutecnou exkluzivitu, jsou (velkoformatovy) polaroidy, kde existuje jenom jeden kus...

stando, ja respektuju tvuj pristup a verim, ze je za tim taky hromada prace.
bohuzel fyzickemu vystupu takovehle fotky (prace) bude imho vzdy chybet jista exkluzivita.

Stanislave a Vojtěchu, děkuji za informace. Podle toho, co píšete o objektivu, to vypadá, že ten zvláštní bokeh je skutečně způsoben množstvím odlesků od množství bodových světelných zdrojů, a že objektiv je v tom nevinně. Přesvědčili jste mne, že tomu tak je. Ale i tak jsem z toho trochu jelent.

Asi bych měl chodit častěji do baru, aby barové světelné podmínky na mne nepůsobily tak exoticky.

Stanislave, ještě k těm odkazům na původní velkou verzi první fotky. Ta originální verze mne zaujala především z hlediska kompozice. Civím, že na originálu je trochu více prostoru vlevo a nahoře. Při finální úpravě jsi fotografii ořízl shora a zleva (kromě pochopitelné ztráty pár procent ze všech čtyř okrajů snímku pro vytvoření nepravidelného černého obrysu). Myslím, že rozumím, proč si ořízl tu fotografii více shora a zleva, a určitý „čistící“ smysl tohoto velmi těsného ořezu vnímám. Ale i tak preferuji spíše tu originální verzi, která má nahoře a vlevo více prostoru.

petr sikora: ad 'mi prijde, ze klouzes dost po povrchu' - cejtim to naopak. tohle kouzlo analogovy fotky, o kterym mluvis, jsem vyzkousel, nefunguje na me (coz uz jsem ale psal dole a myslim, ze vcelku vycerpavajicim zpusobem) a neverim na nej, pro me je to mytus. za fotkou z digitalu je stejna prace jako za fotkou z filmu, mozna vetsi... fotak je nastroj, kterej mi jenom pokud mozno co nejmin brani v tom zhmotnit nejakou vizi. a podstatna je tam (pro me) ta vize, ne nastroj... lpeni na jedny konkretni forme vnimam jako ne-moudry.

vojtěch veškrna: vojtechu, ze vsech tvejch komentaru smerem ke mne vnimam nejakou averzi vuci mne, ktery nerozumim a kterou se snazim ignorovat, a brat si z nich jenom obsah, ale delas mi to tezky. kazdopadne diky za komentar.

lubomír vlk: ona tahle je (kdyz koukam na dalsi ze stejnyho skla) dost specificka a vybocujici z rady - vetsinou z nej byva bokeh uplne extreme mekkej az rozplizlej, ale na druhou stranu se mi taky malokdy stava, ze bych mel na jedny fotce tolik svetelnejch zdroju, mohlo by to byt tim...

Tohle sklo vychází co se týče bokehu nejlépe v porovnání se sourozenci.
Myslím si tedy, že to, jak zvláštně to působí na těchto fotkách, je způsobeno světelnými dispozicemi v klubu (bodová světla, reflexe apod.).

Ten bokeh (anebo to bokeh?) mne pořád vrtá v makovici. Včera večer jsem o tom opět dumal a napadlo mne, jestli ten trochu „zoomovský“ charakter rozostření zde není způsoben tím, že ta padesátka s extrémní světelností 1,2 má třeba už „příliš mnoho“ optických členů, že je možná „zbytečně složitá“.

Docela by mne zajímalo, jaký bokeh by vznikl na záběru ze shodného prostředí, avšak pořízený padesátkou „obyčejnější“ konstrukce se světelností třeba jen 1,7; 1,8; 2 apod.

Ale je možné, že teď píšu úplnou kravinu, a že trochu „zoomovský“ bokeh zde není způsoben příliš složitou konstrukcí extrémně světelné padesátky, ale prostě jen tím, že se na lesklých objektech odráží více takřka bodových světelných zdrojů.

Hm, sakrblé, ale furt mne to vrtá v makovce. Vždyť tam nejsou jen přímé tvrdé odrazy. Civím na celkový charakter rozostření – také u těch méně kontrastních věcí v polostínech.

Zatím spíš inklinuji k tušení, že to, co mám na mysli, je asi fakt vlastností objektivu. Škoda, že není pro srovnání obdobný záběr, pořízený „obyčejnou“ padesátkou s jednoduchou konstrukcí.

photopost standa a tady to vyvolava takovy emoce
jako spatenka, ale baba je k sezrani
ta poza je tanecni skupina krec

prej šumperák, mně mrdne :D

woe, postav si klidne sumperak, poves si do nej nejake umeni
http://www.ikea.com/ch/de/catalog/products/90195140, zalij si instantni kafe a bud spokojeny...
mne je to opravdu fuk.

ja nepsal, ze se neco "musi", ale ze si proste neco takoveho nekoupim.

bejt dospelej a udelat takovejhle nevim cim podlozenej zaver, tak si ho ulozim a prectu, az budu este dospelejsi. udelalo by mi to urcite radost.

Aha. Takze pokud chci fotit baletky jako umeni, musim jenom na film, i kdyz to na vysledku nepoznam. Digitalne lze fotit pouze tancici roboty. Halo? On ma photopost ted tady nejaky dny otevrenych dveri? Proberte se, nekam si to ulozte a prectete, az dospejete. Udela vam to radost, garantovane.

nemam bohuzial cas si citat komenty predo mnou (a asi je to aj plus).
osobne som strasne rada, ze si aktivny v tejto komunite, bez teba by to tu bolo hodne prazdne.

co sa tyka tohto postu, prvu fotku hodim do kosa (pri tom by som to ani nahodou nevedela nafotit, ale ako obzervatora ma to neburcuje).
ale, druha fotka sa mi veeelmi paci, vzacna to vec pre hlavnu akterku.
v poslednej dobe vnimam fotku trosku inak ako do teraz, snazim sa zvyknut na tie svoje nove pocity, a tak sa malokedy odvazim povedat nazor.

a tak som vlastne ani nic nepovedala, akurat to, ze si myslim, ze robis dobre to, co robis.

tak jednoduše, Stando... "bez světla" znamená v té totální tmě, kde ti dělaj jakýsi náznaky barový nebo jiný pseudosvětla, které jsi teda pod kontrolu rozhodně nedostal... originály navíc ukazují, že to byl na začátku hodně solidní obrazový průser... "komoziční pomůcky" jsem myslel cokoliv, co ti pomůže nějak rozumně vystavět obraz, což je na první ignorovaný úplně a na druhý jsi nechal aspoň kolem baletky prostor, když už nic...

libi se mi ta spodni (uz jsem to nekam psal).

no a co se tyce toho, zda na prvni pohled rozpoznam print z filmu od vytisklych cisel... tak v pripade tvych veci, Stando, bych to treba nepoznal. ale stejne tak nepoznam falesne Breitlingy ci zdarilou kopii malby Emila Filly, atd. Ale tady jde prece o umeni - o dilo! a ne o "produkt"... vzdyt fotis vznesene baletky, ktere ten tanec asi taky netrenuji na nejakych PC simulatorech, ale tvrde fyzicky drou... a ja kdyz jsem byl na nejakem baletu, tak me pri te cele krase mrazilo navic i z te neustale predstavy o tom, jaka lidska prace za tim stoji. Ver mi, ze az budou na podiu poskakovat roboti s dokonalou povrchovou upravou "baletka" (lidskym okem nerozeznatelnou od ziveho cloveka), ktere nekdo (mozna pracne) dokonale naprogramoval v nejake aplikaci... treba "danceshopu", tak na takove vystoupeni fakt nepujdu. Stejne tak si nekoupim strojove zpracovany obraz (jakoze olej), ktery bude mit povrchovou upravu nerozeznatelnou od platna pojednaneho tahy stetcem
(ale verim, ze bezny clovek se vsemi temihle fejky nebude mit problem).

A stejne tak si nekoupim vytistena cisla, i kdyz to bude vypadat sebelip.


Nevim, jak ostatni tady, ale ja zkratka u OPRAVDOVE FOTOGRAFIE citim to magicke pozadi vzniku - to kouzlo cesty svetla, ktere prostrednictvim nejakeho fotonu letelo smerem od Slunce na nejakou cast tela te baletky, od ni se odrazil (+ zmenil svou vlnovou delku neboco) pres objektiv na film - fyzicky se dotkl molekuly nejakeho halogenidu stribra, predal mu svou energii, kterou pak vyvojkou premenim na jedno z tmavych zrnicek, ktere tvori obraz cele baletky... a to cele pak podobne probehne ve zvetsovaku a druha cast pod zvetsovakem, kde mavas tema rukama a mavatkama... v podstate nikdy se ti nepovede udelat 2 identicke kopie... je z nich citit ta lidska prace - stejne jako u driny tech baletek.

Stando, ja myslel, ze jsi nejak duchovne zalozeny clovek, ze jdes u veci vice do hloubky, ale tim, jakym zpusobem hajis sve fotky, mi prijde, ze klouzes dost po povrchu.

... pokud vsak ty fotky budou slouzit jen jako vizual pro nejake letaky na jejich predstaveni, ktere po pouzity skonci nekde v kosi, tak budiz.
Myslim, ze opravdove umeni tance (balet) by si zaslouzilo opravdove umeni fotografie... a ta imo skrz digi nevede.

Nicmene verim, ze si od tebe jednoho dne nejakou opravdovou fotografii koupim. :)

juraji, prosimte, nech se vyfotit s jonasem a ten obrazek mi posli. slibuju, ze si ho dam na nocni stolek, az jednou nejakej budu mit.

ale zadny cheesy usmevy, to uz by bylo moc.

to je aky flejm tam dole...
tomas, pri vsetkej ucte, nie si nahodou 60rocny veduci fotoklubu?
fake/nefake, film/nefilm, digital/nedigital, stale je tu nejaky obsah, ze?
ta prva fotka je zaujimava studia, ale urcite by som ju nepouzil do toho baletkoveho suboru... mozno ze to je krok k tomu chybajucemu clanku...(?)
ta druha je vyborna, povedal by som, ze asi najlepsia z tych, co som z tych baletiek videl.

... tak tá škvrna pod barovým pultom je vlastne krv, a ona je upír, ktorý vysal niekoho, kto leží na tom pulte. A teraz čaká, kedy sa jej vráti energia. Ešte že si stihla utrieť krv z úst ... .-) Nebyť priloženej farebnej fotografie mi to vôbec nedojde.

ja u toho bokehu nejak nedokazu videt, o cem mluvite (a zadny takovy tahatko myslim ani muj capture one nema, takze jsem za nej zarucene netahal, ani do toho jinak nehrabal), tak vam nedokazu rict, cim to je. :)

tak než sem to sesmolil, tak pošleš originály, tak jo :)

diky
(budu u pocitace s ps az zejtra, tak to hned nemaz)

ad ty kontury v bokehu na první, to mi přijde jako trochu přehulený v lightroomu tahátko fill light, to pak dělá takovýhle věci. Ale to mi zas přijde jako moc jednoduchej důvod na tvoje skills, takže budu asi vedle. :)
a ta druhá fotka je fajn.

a jo, sorry, ted uz je to v poradku :)

uhm, chybička, jsou obě stejné :)

(a doporucuju si tu barevnou cvicne prevest do bw, zjistis u toho spoustu veci :)))

pouze pro studijni ucely...

http://stanislavpetera.net/personal-work/balet/philippine-23-hi.jpg
http://stanislavpetera.net/personal-work/balet/philippine-23-src-hi.jpg

kdyby ses nekdy nudil a neni to tajny, rad bych videl originalni data a pak to, co jsi z toho dostal (v nejakym normalnim rozliseni).
na oplatku se pak prijdu podivat na vystavu a okouknu to jeste nazivo. :)

jako fotky me tyhle dve neberou, ale ani mi nevadej.

Doleva příliš natěsnané kompozici u prvního obrázku možná nepatrně pomůže, když se ta fotografie zobrazí na světlém pozadí. Tenký černý okraj fotky potom lépe vynikne, vytvoří výraznější obrys a natěsnanou kompozici tím snad trochu sváže, učeše a uhrábne:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/245/gahe.jpg

:)

[fs:102] umístění do formátu na první fotce mi nepříjde dobré. nechápu, proč je to tak namáčklé a šouplé do levého dolního rohu?

ta silueta na druhé je hezká. šílená manýra, ale do baletčina portfolia asi nějaká taková fotka patří.

tonálně příšerný, ať je to foceno čímkoli (hlavně ta první, ta je jak rozblemcaná).

(imho)

Aj ja dovysvetľujem. Moje prisilné slová "nechutný gýč" boli prirovnaním pocitu z vlastného zážitku k oblohe na predchádzajúcich fotografiách, kde bola, pre mňa, príliš "vyumelkovaná" obloha. Nepatrilo to k týmto fotografiám. Toľko k prípadnému nedorozumeniu a súčasne sa ospravedlňujem sa expresívne slová, ktorým sa určite dalo vyhnúť.
. . . v každom prípade si veľmi rada počkám na ďalšie fotky. Napriek všetkému, čo som už napísala, to vo mne vyvoláva určitú zvedavosť .-)

pes: abych předběhl nedorozumění, tak ještě připíšu, že představu: „...focená jakoby z perspektivy vycvičeného barového psa, vybaveného foťákem...“ jsem nemyslel nijak osobně (docela jsem se teď zhrozil, jakým způsobem to také může vyznít – internetová komunikace je líhní zbytečných nedorozumění).

Myslel jsem tím prostě psa s foťákem. Cosi jako scénku z Alenky v říši divů. Alenku jsem sice nečetl ani neviděl film, ale nějak si ty tušené scénky představuji – jako kdyby ta baletka byla jakousi Alenkou (možná hrozně unavenou a smutnou, že se ztratila daleko o domova, a teď teda vyčerpaně smutní u cizího velkého baru a zároveň se baletně protahuje) a vyfotografoval ji nějaký pohádkový tvor – asi tak z výšky opěradla židle...

Pro zjednodušení napíšu, že se mi obě tyto fotografie líbí, a je to!

:)

kvuli svobode preci... cim vic toho umim, tim jsem svobodnejsi ve vyberu technik, protoze me neomezujou... ted umim napodobit film a muzu nebo nemusim to delat, ale bez toho, abych to umel, se toho nemuzu ani vzdat a furt by me sralo, ze to chci umet. :)

to mas jak s buddhou - taky nez se mohl vzdat bohatstvi a zen, tak byl princ a mel spoustu konkubin... ted se lidi pokousej bejt chudy, aniz by ale predtim byli bohaty, a pokousej se zit v celibatu, aniz by predtim dokazali zit se zenama... a ono to nefunguje... todle mi prijde stejny...

yup, to jsem zaregistroval, nicméně se tím zase vracíme o krok zpět - proč napodobovat film na digi, protože ta tvá odpověď se podle mého vztahuje právě na zvládnutí analogového procesu, nikoli jeho napodobování.

jakube ano, samozrejme, proto fotim i na film. :) ale to uz jsem psal nekde niz...

pekny. kamos rikal, ze byl na tvy prednasce a ukazovals lidem, jak fingovat filmovy zrno na gigi, atd... takze kdybys to nebyl ty, tak bych si jeste rekl, jo, tak asi dela na film, ale ty ten postproces davas levou zadni, takze u tebe tomu filmu moc neverim. :) ale to nic ve zlym... fotky na klid.

Standa: K tomu napodobování technik, myslím, že ta analogie není úplně správná. Původní techniku je totiž třeba zvládnout komplet v její původní podobě, nikoli ji jen napodobit.

K technické části debaty přihodím, že si nejsem jistý, zda poznám vždy digitální fotku od analogové (ani na papíře). Když spatřím hodně dokonalou tonalitu s bohatou škálou nádherně jemných polotónů, tak mne to sice obvykle trkne, že to bude pravděpodobně z digitálu. Avšak pokud se škála polotónů redukuje s pokusem napodobit chudší tonalitu analogu (analog podle mého názoru funguje mj. jako kompresor dynamiky), tak (pokud nyní dáme stranou otázku napodobení zrna apod.) mám potom problém poznat, zda to vzniklo z toho či onoho zdroje.

A otázka barytu? Na kvalitním barytu bývá nádherně sytá černá, kterou zřejmě nelze dosáhnout tiskem. Ale pokud existují (optické?) zvětšováky(?), ze kterých lze nějakým způsobem promítnout cosi jako svítící digitální obrázek a optickou cestou jej zvětšit na baryt, tak to (pokud je imitace analogového zkreslení obrazu provedená pečlivě), by pro mne bylo určitě problém poznat, zda na baryt byl promítnut analogový či digitální obraz (pokud nepoužiji svou oblíbenou hodinářskou lupu).

Pro mne je mnohem snadnější rozpoznat kvalitní baryt od vytištěného archu. To snad lze. Zkrátka baryt má nádherně sytou černou, kdežto tisk bývá šedivější. A tak nějak. Avšak to (jak jsem již kvákl v předešlém odstavci), zda na ten baryt bylo naexponováno filmové políčko anebo sofistikovaná digitální imitace filmového políčka, tak to bych asi fakt nepoznal.

Ještě více mne zajímá „esteticko-filozofická“ otázka, zda je anebo není prasárna pokoušet se v počítači imitovat chuť a šmak krásného přirozeného analogového zkreslení obrazu.

Žijeme v době imitací a náhražek, takže digitální imitace analogu může být vnímána jako zcela přirozený jev, vypovídající o stavu civilizace.

Je fakt, že imitace různých věcí, materiálů a struktur se táhnou dějinami lidstva. Fládrované dveře imitují strukturu dřeva, štukolustro (anebo jak se to správně nazývá) imituje mramor a kámen na obyčejné zdi (povrch jakoby „mramorových“ sloupů a obkladů v mnohých kostelech apod.), koženka imituje kůži, plastová fólie na povrchu nábytku často imituje dýhu a tak dále. Zdá se, že lidstvo si v imitacích vysloveně libuje.

A pokud dáme nyní stranou struktury a materiály, tak v širším smyslu jsou dějiny lidstva dějinami imitování a napodobování. Zdá se, že jsme se skutečně vyvinuli z opic. A že do značné míry opicemi stále jsme.

...

Kouzlo digitálu je v jeho přesnosti a neutralitě. Cokoliv jiného (kromě snahy dorovnat světelné kontrasty apod.) není zdokonalováním digitálu a posouváním ho někam výše, ale jeho (v lepším případě tvůrčím) mršením. A je fakt, že to mršení může být občas velmi hezké.

...

K fotografiím dodám, že ta druhá se mi líbí.

Svým způsobem se mi dokonce líbí i ta první. Kdyby ovšem neměla tak necitlivou kompozici (tím mám na mysli především levou část fotky). Ale jinak mne docela fascinuje. Proti tomu ohromnému barovému pultu je ta baletka úplně maličká. Taková minibaletka z říše skřítků. Sotva dohlédne na horní desku pultu. Focená trochu zezdola, jakoby z perspektivy vycvičeného barového psa, vybaveného foťákem.

A ten její těžce unavený výraz zvláštně kontrastuje s vypjatou baletní pózou na špičkách.

Na této první se mi líbí také to poměrně ostré světlo z přímo zářících barových lamp.

U této první se mi však nelíbí bokeh. Je takový nehezky konturovaný. Jakoby ze zoomu. Avšak věřím tomu, že je to pevnou padesátkou (1,2/50). Perspektiva záběru versus relativně velký stupeň rozostření pozadí odpovídá pevné padesátce (při velikosti snímače cca 24 x 36 mm). Ale i tak je mi divné, proč ten bokeh má takovou konturovanou strukturu. Asi to dělají ty ostřejší zdroje světla versus odlesky.

Je to celkově taková zvláštní věc.

Rozhodně bych zde nepsal, že je to kýč. Já vůbec nevím, co to je.

Ta fotografie mne fascinuje, a rozhodně to nemyslím záporně.

jakube, ad 'za úvahu stojí vůbec ta snaha film napodobovat.' - vnimam to stejne jako u vsech ostatnich forem - nejdriv se naucis techniku napodobovat, pak muze prijit jeji transcendence do neceho lepsiho, co presahne puvodni vychozi zdroj. faze druha ale bez faze prvni nemuze existovat.

jinak k tem digi barytum - vcera jsem se dozvedel, ze se to dela i v cechach v thalia picta, treba lukas dvorak (http://lukasdvorak.blogspot.com/) u nich takhle delal vystavu do LGP...

sem čet' něco vo tom, že prej ubejvaj skvrny na slunci...

Ad "jak je medium pro lidi dulezity... pro me tezce nepochopitelny..."

- v kontextu s touto fotkou zbytečný povzdech, protože tohle je fakt jen blbě odbarvené digi rozpoznatelné na první pohled.

- pro mě médium zas tak důležité není, sám filmy přímo skenuju, tudíž taková polodigi cesta, nicméně dokážu pochopit, že někomu může připadat odbarvené digi jako adidas se 4. pruhy či vuitonka za 1500,- (prostě napodobenina).

- za úvahu stojí vůbec ta snaha film napodobovat. Proč nepřiznat, že jde o digi, když je to rovnocenné médium?

- co se týče tvých ostatních fotek / testu, já jsem u těch prvních fotek, cos sem dával jakože z M6, došel k tomu, že nejspíš fotíš na film a pak do toho světlo atd. dokresluješ tabletem.

Jinak mě by to srovnání klasický baryt / profi tisk na baryt papíry zajímalo.
Kdysi na to tisknul v Praze jistý pan Slouka, jednou jsem u něj byl a na ty věci, co mu lezly z tiskárny, jsem upřimě řečeno zíral. Na druhou stranu, já těch barytů v životě zas až tak moc neviděl a stejně pro nějaký lepší test by je člověk musel mít vedle sebe...

tomasi, pohadka ve smyslu, ze je rozeznatelnej od stejnyho barytu z digitalu. neni. ad 'spousta processingu' - neverim, ze travim na bw fotkach z digitalu vic casu nez ty pri zvetsovani. :))

skutecny baryty k videni budou, pristi jaro na vystave, neboj se nic. :) jestli to umi nekdo v praze netusim, ja stravil pul roku v parizi tim, ze jsem se ucil ve studiu, kde se retusovala a pripravovala pro tisk (vcetne vystav) data pro lidi jako leibovitz a demarchelier... nikdo z nich uz na film nefoti... a vystupy se delaj prave na baryt, ale digitalne. a je to narocny, pekelne drahy, ale nepoznas to... uvidis...

dobre udelanej baryt je pohadka? :) videls treba koudelkovy printy limestone?

ze z 5d2 (nebo dokonce 1dsmk3) lezou data, na kterejch se da se spoustou processingu zaridit, aby pri vytisku na top-grade zarizeni obrazek vypadal co do tonality a zrna stejne jako obrazek z filmu (resp. policko filmu naskenovany treba na x5 a vytisteny na stejnym zarizeni), tomu klidne verim.

jestli je nekde k videni _skutecnej_ baryt (zadna trapna sucha nahrazka) osvicenej z dobre pripravenejch digitalnich dat, rad se prijdu podivat, protoze cemu zas neverim ja, je, ze tohle nekdo ve skutecnosti vyrabi (akorat se o tom porad nekde teoretizuje).

on 'dobre udelanej baryt' je stejna pohadka jako to, ze bw digital ma jinou tonalitu nez filmy a jde to poznat (nema, digital ma tonalitu, jakou si udelas) nebo ze z filmu vytahnes vic (nevytahnes, raw z FF fotaku uz ma daleko sirsi dynamickej rozsah).

muzes nakonec verit, cemu chces, ale todle jsou myty, ktery dokad si neotestujes a nekonfrontujes je s realitou (a k tomu se tu ani na tedle nahledech nikdo nema), budes zit v bludu... klidne ti nekdy muzu ukazat baryty z digitalu a filmu, co si tu delam jako test na vystavu, budu jenom rad, kdyz to poznas a reknes mi, co se jeste da zlepsit... ale uprimne o tom pochybuju. :)

tomasi, baryt jde ale udelat i z digitalnich dat... a rozdil ve vysledku okem nepoznas...
ale samozrejme bys to musel zkusit, stejne jako rozeznavani nahledu tady, jinak se neni moc o cem bavit...

to si stanislave zrejme jeste porad nevidel poradne udelanej baryt, jinak si neumim vysvetlit, ze by sis fakt myslel, ze ho nejde rozeznat od [sebelepsiho] digitalniho vytisku.

deniso, diky za komentar! ona cela ta serie je dost v procesu a meni se i to, jak to sam vidim, takze mozna tam bude jeste par zasadnich obratu. :) dneska mam na foceni pujcenou Statni Operu, takze tam by se to mohlo zas nekam posunout... sam jsem zvedavej... :)

http://www.fstop.cz/e/petera/comments/to-petera/110622-0831/ souhlasim

Tvoje predchádzajúce fotky s modelkami sa mi nepáčili najmä kvôli pozadiu - teda tej oblohe, ktorá ma doslova rozčuľovala. Pripomínali mi situáciu, keď som pri mori a zapadá slnko a vidím všetkým tých fotiacich ľudí, ktorí tam vyčkávajú aj hodinu, aby zachytili tú správnu chvíľu, tú správnu farbu. Vtedy je mi to strašne smiešne a vždy si poviem, že to, čo je krásne v určitom okamihu, tak pri zastavenom čase na fotografii je proste nechutný gýč. Presne toto vo mne vyvolali tvoje fotky s modelkami, kde je pozadím vyumelkovaná obloha. Povedala som si, že si počkám, kam nás chceš viesť a čo nám týmito fotografiami chceš ukázať, že sa to rozkryje. A hľa .-) Zrazu sú tu fotky bez vyumelkovanej oblohy, čo by mohlo pre mňa znamenať, že sa mi budú páčiť. Že ak sa zachová tá absurdnosť jemnej línie ženy a surového prostredia, tak to možno na mňa zapôsobí. No tým, že si to prostredie zmenil, zmenil sa pre mňa aj celý zmysel. Paradoxné je, že mám rada divadelné svetlo vo fotkách. Tieto fotografie však na mňa nerozprávajú ničím. Je mi to ľúto, ale skutočne musím napísať, že sa mi nepáčia. A tá prvá na mňa dokonca pôsobí hlúpo. Hlúpo v zmysle akejkoľvek mojej snahy o vytiahnutie pointy z tejto fotky. Proste čokoľvek mi napadne, je hlúpe. No, napísala som toho priveľa, podstata je, že som ich určite nepochopila a emotívne na mňa nezapôsobili.

:) a to 'vzdycky' tomas smazal. wtf?

tomasi, to jsem te asi fakt spatne pochopil, me nenapadlo, ze 'vzdycky' je geograficky omezeny na jeden konkretni set, omlouvam se, prislo mi to jako dost silny prohlaseni na to, aby se dalo pochopit i jako vyzva k reality checku. :)

k tem potrebam... dlouhodobe mam potrebu zkouset a testovat veci. od zacatku toho, co jsem zacal fotit, mam podezreni, ze (navzdory obecne prijimanejm pravdam typu, ze u filmu clovek vic premejsli, protoze je drazsi, ze prace v komore je romanticka a priblizi cloveka mediu, atd.) je uplne jedno, cim a na co clovek foti, jedinej rozdil je v hlave a nastaveni tam. takze dlouhodobe fotim jak na film, tak na digital, tak polaroidem a stredoformatem a pozoruju ty jemny rozdily, ktery mi to dela v nastaveni v mysli. aktualni verze je, ze je skoro jedno, cim fotim, protoze si tohle nastaveni dokazu v hlave prehazovat podle potreby. a ted se dostavam k pointe - v nejaky fazi jsem (at uz tady nebo jinde) zaslechl, ze fotka z filmu bude vzdycky poznat, protoze tonalita, zrno, atd. takze jsem se rozhodl to ozkouset a po roce nebo tak nejak je vysledek, ze nebude. nebude poznat na malym nahledu a nebude poznat ani na papire...

coz je v kombinaci s tim, ze divaci vnimaj fotky, u kterejch si myslej, ze jsou z filmu, jinak nez fotky z digitalu a v kombinaci s mym pozorovanim, ze ve chvili vzniku je rozdil v podstate nulovej, vyzva pro to, abych to dal zkoumal. takze zkoumam... pozoruju... a testuju na lidech. a samozrejme i tady.

ani ve snu neni zamerem nekoho mast nebo mu ukazovat ze je vul (jakube), spis me porad znova prekvapuje a zarazi, jak je medium pro lidi dulezity... protoze pro me je to tezce nepochopitelny...

Měl jsem na mysli to "poplivali jste mi fotku, dokážu vám že jste volové", spojené s náznakem, že z nás děláš voly dlouhodobě.

V dalším kroku očekávám tvrzení, že jsou všechny ty fotky opravdu z filmu a že jsme volové, co se nechali zmást...

tos' me asi spatne pochopil, stanislave - ja komentoval jen tenhle set. sice bych rad tvrdil, ze i na 700px nahledech poznam fake vzdy a za vsech okolnosti, ale bohuzel, na to jsou i moje uterni zupa needmorecoffe magic powers kratky.

kdyz ted hintujes, ze nektery ty fotky, kterys tady vydaval za filmovy, jsou ve skutecnosti z digi (coz je samo o sobe peknej trapas a hadam, ze prave to mel na mysli jakub tou manyrou), a zaroven pises, ze kdybys mel potrebu vydavat _tohle_ za film, neuvadis medium jako digi, jak presne to mam chapat? je to teda tak, ze ta potreba u tebe do nejakyho bodu v case existovala, ale ted uz je pryc?

baro, konzistence v serii je samozrejme hezka vec, ale pro me ve svetle toho, ze:
--
1) se to budto rovnou dalo nafotit na jedno medium,
2) by uz teda bylo vyrazne min pracny naopak trosku oriznout fotky z filmu,
3) tady litaly odkazy na nejaky nahodne vorezany nudle, u kterejch by o zapadnuti do serie nemohla byt ani rec a ktery mely taky dodelany film-like okraje - jen skoda, ze nebyly vystaveny ve workshopu s tech. datama "hasselblad xpan, trix" ;) -, a fotky s komplet vymenenym nebem,
--
... holt tenhle vysledek vyzniva jako velka a uporna snaha ukazat, ze ta prace je teda JAKO FAKT z filmu (coz me mimochodem vede k teorii, ze baletky budou mozna z digi nakonec komplet - nebo z velky vetsiny). prskat sem neminil, to se jen manifestuje moje nelibost fejku cernobilyho filmu.

Ja ten Standuv krok k doladeni do serie docela chapu, nevim, jestli bych to tak taky udelala, ale neprijde mi to jako duvod, abyste tu na sebe prskali. :)

K tem fotkam, celkove ta tvoje serie me bohuzel miji, to tema me neoslovuje. Druha fotka ok dle me (jakoze formalne, obsah viz predchozi veta).

Tomáš Szépe [fs:1] idle 13' 2011-06-21 13:45
ja to poznam na prvni pohled.

tak bud chlap a aspon to zkus... protoze ja si myslim, ze to nepoznas...

ses proste vitez!

teda na to, kolik odvazlivcu tu zarucene pozna film od digitalu, mam podezrele prazdnou postu... skoda... takovej reality check byl vcelku prospesnej, rekl bych... :)

nech uz je to, jak chce, ta prva fakt neni dobra

vojtechu, muzes prosim rozvest to 'bez svetla' a 'kompozicni pomucky'?
nejak nedokazu vymyslet, co ti treba na ty druhy fotce prijde nefunkcniho na svetle...

bez světla fotku nezahraješ, ani kdybys měl sebesvětelnější objektiv... přijde mi to jako obyčejný módní fotky, kde se potácíš s modelkou prostorem, necháš ji dělat nějaké pózičky, ignoruješ jakýkoliv kompoziční pomůcky a i kdyby to možná vypadalo v barvě aspoň jako kaleidoskop (ve špatným i dobrým významu), tak to radši uzemníš čbčkem, kterej asi podle tebe vytáh víc tu modelku z obrazovýho bordelu... sorry.

baletka v krosu, hej.
ale ta forma neni nej...

prvni je fakt hrozna :(

co jestli je nutny, jakube? nerozumim.

ty vole co je to za manýra, je to nutný?

no tak si to klidne ozkousejte, vemte moje bw fotky a zkuste si je rozdelit na ty foceny na film a digital a nehledte na medium, ktery je u nich napsany... klidne do posty...

Českej Ed Wood (chobotnice atd.) se dal snést, ale tohle už jsou fakt jen kýče.

ale vozrala baletka je vlastne nejvtipnejsi fotka, co jsem od tebe videl... jinak do souteze "poznej fake bw print" bych se klidne prihlasil.

Mál-li být upřimný, poznám to taky. Netvrdím, že vždy, ale tady to bylo opravdu to první, co mě napadlo.

Jinak teda k těm minulým fotkám jsem měl výhrady, nicméně pro mě byly přecijen něčím zajímavé. Tyhle mě už moc neoslovují.

a veris tomu tak moc ze jsi ochotnej to otestovat?

ja to poznam na prvni pohled.

(a ne ze by nebylo uplne jedno, cim je to foceny, neb to stejne nikdo nepozna... ale fascinuje me, jak uvedena technika zasadne meni u nekterejch lidi pohled na fotky :))

tomasi, okraje tam jsou, aby ta serie byla konzistentni, kdybych mel potrebu to vydavat za film, asi bych tam nepsal, ze to je foceny digitalem... coz?

a mame tady plynulej prechod do vodbarvenyho digi komplet s fake vokrajema jakozesken, hura hura hej hej.

ne ze by ty fotky nebyly zbesile kycovity tak ci onak.

Z tý serie sou tydle pro mě určitě jedny z nejlepších. :)