Materiál desky zmiňovaného jídelního stolu, sestávající z velkého množství vrstvených dýh, je určitě krásný a gratuluji ti k jeho pořízení. Avšak zcela jistě to není imitace jiného materiálu. Jako příklad k tématu imitací se asi vůbec nehodí. Vlastně jde o verzi „překližky“, kde jednotlivé vrstvy nejsou orientovány podélně, ale příčně. Sendvičový materiál „dýha/lepidlo/dýha“ výborně tlumí mechanické rezonance. Překližka – často ohýbaná – se proto také používá k výrobě ozvučnic některých luxusních reprosoustav. Takovýto materiál se obvykle neskrývá, ale naopak vystavuje na odiv. Možná i proto, že nic neimituje.

Ale nechci ti nic podsouvat. Vždyť vím, že jsi to určitě nemyslel jako příklad imitace a že jsi tu informaci o jídelním stole z vrstvené dýhy zmínil spíš jen tak pro zajímavost – jako příklad „jiného“ (a bez pochyb velmi hezkého) využití dýhy.

Velmi zajímavý příspěvek do diskuse je zmiňované plastifikované dřevo, používané z důvodu omezení kácení stromů v deštných pralesech apod. Ano, to je určitě chvályhodné. Jednoznačně jde o „přidanou hodnotu“, která dává smysl imitaci dřeva.

Přestože mám barytové zvětšeniny velmi rád, tak mne mrzí, že celý klasický analogově – chemický proces vyvolávání negativů a následné zvětšování v temné komoře je neekologický. Možná až extrémně neekologický. I když dáme stranou chemické látky, tak už jen samotná spotřeba (pitné) vody je vysloveně katastrofální.

Digitální fotografii mám také rád, a to (kromě její praktičnosti) také z ekologických důvodů. Ale to přece není důvod, abych digitální fotky zkrášloval prvoplánovými imitacemi okrajů kinofilmového políčka a abych předstíral, že ta fotka není digitální.



fstop-3.6.10/eloise-2.4.15.5
Comments