Tomáši Houdo, ty jsi volnomyšlenkář!

K tématu trvanlivosti uměleckých děl dodám, že postupný rozpad pískovcových soch, tmavnutí olejových obrazů, žloutnutí nazvětšovaných fotek apod. může být docela osvobozujícím „přírodním procesem“. Bylo by přece směšné požadovat po uměleckých dílech, aby byla trvanlivá. Snažit se o trvanlivost je proti přírodě, proti přirozenosti, proti logice vesmíru.

Zaujalo mne také to zmiňované řezání negativů na proužky a přikládání po jednou proužku ke každé originální papírové zvětšenině. Vývoj jde dál, technika se zdokonaluje. V současnosti by bylo určitě možné řezat negativy pomocí laseru na extrémně tenké „nano“ proužky. Nová technologie jistě umožňuje rozřezat jedno kinofilmové políčko třeba i na tisíce ultratenkých proužků. Takže v současnosti lze tedy nazvětšovat mnoho tisíc originálních barytů z jednoho snímku, vybavených originálním „nano“ proužkem negativu. Pokrok je to fantastický!

A ještě k tématu imitací. Zde asi platí lidové rčení „proti gustu žádný dišputát“. Někdo si koupí nábytek s dřevěnou dýhou na povrchu, jiný se spokojí s fóliovou imitací dýhy. A tak podobně.



fstop-3.6.10/eloise-2.4.15.5
Comments