Barbora se obává, že pod povrchem této fotografie je vakuum. Možná má pravdu, ale já bych spíše řekl, že je tam samá voda...

...byla by to hezká úvodní věta do životopisu: „K fotografování mne přiměl břečťan.“

Bodejť by to nepadalo, když je to vodopád!

pes: přestože nejde o fotku, která by mne nadchla, tento z monitoru sejmutý obraz mne zaujal. Pro vlčí vnímání je to zajímavý vizuální předkus. Jemné čárkované linky sice bývají hezké v obecném smyslu – téměř kdykoliv, kdekoliv a na čemkoliv, avšak to, co je zde hezké, nedělá jenom jemnost čárkovaných linek, ale i cosi dalšího – autorský výběr, počin, záměr. Zkrátka nebrblám a beru to. I když na druhou stranu je nutno připomenout, že ti to trochu padá.

...ale on to pravděpodobně nebyl Koudelkův pes. Devět kunsthysteriků z deseti se shoduje v názoru, že mistr Koudelka tenkrát vyfotil psa, kterého v tom parku venčil někdo jiný.

...ale kdyby vyhrál rozum nad sentimentem, mohlo by to být ještě horší, protože fotky z rozumu bývají nudné. A především je zde otázka, zda se kromě sentimentu a rozumu neměl souboje zúčastnit ještě někdo další.

Kompozice mi sice opět nesedí, ale i přesto se zde rád pokuchám poetičností nalezeného zátiší reality. Vlastně více než kompozice mne zde ruší představa dusivého cigaretového dýmu zmíněného Milanem (maniakální čtenáři seriálů Rychlé šípy, mezi které jsem kdysi také patřil, nedokážou ani v dospělosti vnímat cigarety jinak než jako opovrženíhodný poklesek slabochů oslabující tělo i ducha). Takže spíše než dusivý dým čenichám z tohoto snímku cosi jako rostlinnou vláhu v zákoutí relativně čistého vzduchu ve smogem týraném městě.

A také si mi líbí ty kachlíky. Pro okachlíkované zdi staveb mám slabost. Ale ještě k té popínavé rostlině: je to taková komická plachá bytost, která se nenápadně plíží podél zdi. Možná nechce být viděna. A pokud si jí nějaký vnímavý kolemjdoucí přece jen všimne, možná si ani neuvědomí, že ta zvláštní rostlinná bytost se pohybuje.

Možná že nejvíc na této fotografii oceňuji humor. Ale poesii také.

Ha! Rychlonožka s Výškovzduchorychlopadačem! To zcela vysvětluje situaci. Nejvelevyváženější pane klubový Profesore, v takovém případě je vše v pořádku. :)

Je fakt, že něco, co by ten deštník zdůvodnilo, tam být mohlo. A když ne padající déšť, tak třeba padající Tr.akaře...

Na další montáži by mohla být použita některá z fotek od Tomáše Houdy. Myslím, že Tomáš bude mít velkou radost, podobně, jako ji měl předloni při pohledu na luxusní koláž od Václava Tvarůžky...

Markem zmiňovaný příběh a tuto fotografii spojuje myš.

Když si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort, kromě jiných dobrot použili myš (údajně čtyři myši). Předpokládám, že myš byla použita také při vzniku této fotografie.

Druhá mi připadá ještě šílenější než první. A pokud je druhá šílenější, je i lepší!

Hledím, že klubová Básnířka Kristýnka je šikovná kolaborantka. Předpokládám, že vyvržený stín psích tlap je její robota. Robota pečlivá, robota obdivuhodná. Kulichem vlčím pln obdivu smýkám!

Ale celkově je to naprosto psí-šerné... =oO

Chudák mistr slavný. Copak vám mistr provedl, že jste mu toto provedli?

Naštěstí to zachraňují sofistikovaná technická data...

Kladně také hodnotím vkusně a citlivě zvolený název, jež angažovanou obžalobou nespravedlivého opomíjení západovek jest!

V rozechvělém očekávání, pln naděje, že tato už tak závratně vysoko nasazená laťka bude další mistrokrádežnou přemalbou překonána, vyhlížím pokračování netuctové tuctové série...

:)

Jak napovídá vyfotografovaný portál, podpořen názvem fotografie vyvedeným jazykem kmene ostrovního, jede o fotografii vstupní. Mistře Peter, račte vstoupit do cirkusu, jež fstopem se zove, a buďte vítán!

Těším se na další světlografie! :)

Zdá se, že zde vzniká poměrně bizarní série. A bizarní série je dobrá série!

pes: speciálně oceňuji expozici v rozhodujícím mžiku. Gesto té dámy, ukazující zcela opačným směrem, je opravdu povedené...

Davide, jen tak dál!

kouzelné...

Na stagnaci nemusí být nic špatného. Například společenství mravenců, včel nebo termitů se již dávno prý vůbec nevyvíjí. Stagnují již mnoho miliónů let. A přes to evidentně fungují lépe a spolehlivěji, než společenství lidská.

Ať žije stagnace!

Ta fotka mne sice ničím novým nešokovala, ale to nevadí. Takováto fotogenická zátiší se mi líbí.

...a také dotáhni bojler.

a hokejku

Možná leží v tom bazénu v popředí. Pod plachtou...

pozor na klíšťata!