Na kvalitní váze vážený pane Doktore, kdysi jsem měl k praktice VLC 2 seleobjektiv Pentacon auto 4/200 mm, ale prodal jsem ho už dávno, a bazaru potom koupil starší verzi téhož ohniště. Ta starší dvoustovková verze byla sice ještě bez automatického přenosu clon, ašlak s brilantnější kresbou. A na tubuse tohoto staršího, ašlak opticky lepšího jehněobjektivu, byla gravírovaná vizitka: Görlitz Meyer Optik!

Görlitz Meyer Optik je asi opravdu jakostní optik.. Stará dobrá robota..

Ať žije ostříží zrak dravčích čoček - optických koček Görlitz Meyer Optik!


Nojo, ale jeden kamarád byl z kresby této optické kočky natolik nadšený, že ze mne tu dvoustovku od Meyera nakonec vyloudil..

Tak jsem si potom pořídil dvoustovku od Chinona, ale porovnávací test jakosti s Meyerem jsem nedělal..

Ale Chinon má alespoň výhodu, že na Pentax, který používám nyní, už nemusím nasazovat redukční prvek M42/bajonet K.. A navíc mám nyní teda komfort automatického přenosu clon..



Jinak teda opeřence ve větvích jsem kdysi zkoušel snímat pomocí zapůjčeného sovětského zrcadlového hrnce s ohniskovou délkou 1080 mm (slovy jeden tisíc osmdesát milimetrů..)

Ale nedopadlo to dobře. I když ze stativu, tak přes to byly všechny záběry trochu mázlé. Bylo to v lese a časy byly příliš dlouhé (např. 1/250 je i na stativu s tímto ohniskem příliš dlouhým časem. Vlastně ty časy by mohly být kratší, ale vlk tenkrát neměl příliš citlivou emulzi.. Navíc tento hrnec má světelnost 11..)

Tím 1080milimetrovým zrcadlovým krávaobjektivem jsem exponoval i jiná témata, ale pro fstop asi žádné z nich není zajímavé.

Tento zrcadlový krávaobjektiv mám k dispozici do dnes. Používám jej jako astronomický dalekohled. V kombinaci s kvalitními okuláry ze starého komperančního mikroskopu (ohnisko 10 a 25 mm) jede o velice kvalitní hvězdářský dalekohled..

Ty okuláry jsou uchycené v takovém bazneku s optickým zrcádkem..

Výsledkem je sice stranově převrácený, avšak na výškově vzpřímený obraz..


A co se vyká ještě toho focení s tímto zrcadlovým kastrolem, tak nejlépe dopadla fotka Měsíce.. Sejmut tím ohništěm 1080 mm má Měsíc na kinoemulzním políčku průměr cca 1 cm, takže z toho se už fotečka s několika krátery udělat dá. Duj!

pane Doktore, ale tím obrovitým, vámi zmiňovaným 500milimetrovým jehněobjektivem značky Zeiss budete ty kačenky plovoucí po rybníku šimrat za krkem, a ony se potom na fotkách budou hihňat, chechtat a chichotat..

ale o to hezčí fotografie to budou..
=:o)

pes: Duj, světlo, duj!

toto jsem já letos v létě v Sovových mlýnech na Kampě, a to na výstavě téhož autora společně s autorem jiným, dnes sice módním, avšak přes to vynikajícím Kupkou..

vzpomněl jsem si na název knížky „Hubené nohy a všechno ostatní“..

tu knížku napsal Tom Robbins, a je prý výborná:

http://www.kosmas.cz/knihy/6328/hubene-nohy-a-vsechno-ostatni/

ale ještě jsem ji nečetl..

před časem jsem od Robbinse přelouskal knihu a bachor „I na kovbojky občas padne smutek“, a ta je skvělá..

Jiří Popel ji geniálním způsobem přeložil do tuzemštiny..

-----------------------------------------------
pes: opravdu pěkné šaty.. =:o)

teda ty veškeré nově přibyvší bonusové jsou parádní.. ..příjemné pocivění..
=:o)

Ivane, to se ti povedlo!

ta letní síťka proti polétavému hmyzu to všechno pěkně sjednocuje..

paráda..

pes: teprve nyní jsem se dozvěděl, že ještě koncem 80. let se mezi hmyz počítali další živočichové, kteří už dnes představují samostatné třídy, konkrétně chvostoskoci, hmyzenky a vidličnatky:

http://www.hmyz.net/entrady.htm

=:o)

včera, ulektnut a zkoprněv zcela při pohledu na tvora rohatého, jsem zapomněl pronést řeč uvítací..

napravuji o den později: pane Doktore Jane Savický, vítejte zpět na Fstopu!

doufám, že jste se během té dlouhé dovolené vydatně zrekreoval a načerpal sil nemalých.

děsím se značně, že teď to zde rozbalíte a důsledně roztočíte svými kreativními vizemi šikmoplošnými..

že nás poděsíte nejen fotografiemi tvorů rohatých, ale též jinými exkluzivními motivy ze života na šikmé ploše fotogenické..

to však neznamená, že protestuji proti podobiznám tvorů rohatých..

to bych si ani náznakem nedovolil..

nebylo by prozíravé riskovat hněv tvora rohatého..

děsím se bez rozdílu na další podobizny bytostí a tvorů veškerých..

=:o)

u té druhé („vipi“) mne mimo jiné fascinuje, jak ta skládací víla napodobuje tvar pomotaných kabelů..

jako kdyby měla mimikry a chtěla nenápadně splynout s těmi některými dalšími pohozenými a zamotanými předměty..

a také evokuje pocit, že funguje pouze po připojení elektrického proudu..


je sice pohozená ve skladišti, avšak určitě není porouchaná..

po připojení do zásuvky se elektrická víla dá opět do pohybu..


tiché vrčení a klapání malých elektromotorků, relé, servomotorů a dalších mechanismů, důmyslně ukrytých v útrobách kybernetického organismu, je slyšitelné jen nepatrně..

přesto ten nenápadný mechanický lomoz, doprovázen trhavými pohyby kyborga-víly, může působit poněkud strašidelně..

=oO

abych předběhl případnému nedorozumění, tak ještě uvedu, že neprotestuji proti tapetě..

vlk měl na mysli tu poněkud krkolomnou symetrii pruhů nad hlavou..

jinak proti tapetě nic nenamítá..

je také zajímavá..

ten vzorek je divný, a tím fotogenický..

jen kdyby ty dva pruhy, zakryté částečně modelkou, nebyly nahoře „nasazeny“ takto souměrně na hlavu..

avšak pokouším se zvyknout..

když si představím, že modelka má nasazeny velké králičí uši, tak už se mi na ty dva pruhy, vylézající za hlavou, kouká lépe..

=:o)

bojim, bojim! =oO

krásné.. =:o)

Adriano, je třeba to vnímat tak, že jde o výřez z nouze..

kvůli tomu pozadí..

kdyby bývalo bylo to pozadí jinak, tak bych také preferoval verzi s celou hlavou..


to není tak, že bych si pokaždé liboval ve výřezech obličejů..


zkrátka zde to vzniklo jako kompromis..

jako úniková cesta z prekérní situace..


pes: avšak stále platí to, co jsem škrabal už dříve, čili že tím nejdůležitějším na tvých fotografiích je skutečnost, že máš zvláštní dar zachycovat křehký svět křehkých duší..

=:o)

tak se ty vlčí trapasy zde nějak sčítají..

napřed si nepozorný vlk vůbec nevšimne, že rty jsou namalovány pouze z půlky, a dozví se to až teprve potom, co si přečte komentáře jiných vizitorů..

potom se zase mylně domnívá, že tato fotografie vznikla kvůli tomuto fórku, o kterém dříve ani nevěděl..

navíc je zde ve svých vstupech přehnaně sentimentální..

a k tomu všemu se zde snaží bagatelizovat fatální chybu s pozadím..

vlk by měl být příště asi více věcný, ukázněný a neměl by ujíždět v přeludech, vidinách a klamných představách..


a co se týká komentářů věcných, konstruktivních a skutečně přínosných, tak zřejmě nejlépe to zde udělal klubový Superprofesor Tr. Ianus Germanicus. Na jím odkazovaný výřez civím asi už po dvacáté. Vyfiknul to excelentně:

http://www.albumy.biz/germanicus/album339/aniu02.jpg/

zásadním způsobem tím eliminoval problém s nešťastnou pozicí pruhů za (či spíše nad) hlavou modelky..

Adriana + Ianus = zářivý tvůrčí team..

=:o)

takže jste před středoevropským tropickým počasím utíkali na sever..

tomu rozumím..

já už to mám také nějak obráceně..

v pátek večer v Praze krásně pršelo..

byl jsem nadšený, úplně jsem si v tom liboval, zmoknul jsem s radostí..

světla tramvají za soumraku v dešti..

čerstvý vzduch..

nádhera..

člověk (zvíře) chce vždy to, co nemá..

a po těch opakovaných tropech zde mne také čím dál víc láká sever..



a byli jste až za polárním čtvercem?

prý je to k zešílení, když je v létě světlo celý den – i v noci..

údajně je to nesnesitelné..

lze vůbec usnout?



pes: tyto fotografie nechci hodnotit..

nechci je kritizovat..

ani mne žádná kritika nenapadá..

pěkně se mi na ně kouká..

hezká zeleň..

občerstvující..

kousíček moře..

fotogenické kontrasvětlo..

příjemná atmosféra..



a velmi mne zajímá, co konkrétně na nich je..

vlastně bych přivítal další fotografie z těch míst..

sever mne zajímá čím dál více..

=:o)

tak teď se musím přiznat – a je to trapas, že jsem si včera vůbec nevšiml, že rty jsou namalovány pouze z půlky..

vnímal jsem to tak, že jsou namalovány silně jakousi lesklou rtěnkou, a že ta pravá část, přivrácená ke zdroji světla, se leskne.. anebo tak nějak.. nezkoumal jsem tento jev detailně..

působily na mne sice zvláštně, ale ten fórek jsem přehlédl..

teprve nyní civím, že rtěnka je pouze na polovině..

až když jsem si přečetl přibyvší komentáře..



tak takovýto „bonus“ na portrétní fotografii také nemusím..

ale nějak zvlášť mi to nevadí..

mávnu nad tím tlapou..



avšak není to prkotina pro autorku fotografie..

pro Adrianu je vymýšlení takovýchto a podobných „legrácek“ (motýl na nose, motouz na obličeji apod.) mnohdy důvodem k pořízení portrétu..



takže můžeme být nakonec rádi, že takovéto „nepodstatné vnější legrácky“ vymýšlí; bez nich by ty portréty asi vůbec nevznikly..



tyto „legrácky“ však nejsou podstatné pro vlčí vnímání..

na Adrianiných fotkám mne fascinuje to, co vzniká spíše jako „odpadní produkt“..

konkrétně mám na mysli ty úžasné vhledy do hlubin modelčin duší..

to, jak na Adrianiných portrétech promlouvají oči..



zkrátka: na této fotografii mne zaujal předeblechám výraz modelky..

což bych mohl napsat i o řadě jiných fotografií od Adriany..



to, co u Adriany obdivuji, je schopnost s čistým srdcem zobrazit křehkou duši modelky - její vnitřní svět..


to myslím většina chlapíků portrétistů nedokáže..

zkrátka zde se odehrává cosi, na co vůbec nemám..



mohu jen civět v úžasu..


(na rozdíl od níže odkazovaného portrétu od Jana Saudka, který na mne působí prázdně.. ..jako maska..)



ale u Adriany je to jinak..

to nejdůležitější – křehký svět křehkých duší – je na některých fotografiích od Adriany zobrazen tak, až se tají dech..



už to došlo tak daleko, že vnější atributy na Adrianiných fotkách mne začínají být jedno..

začínám přehlížet formální stránku věci..



můžeme zde debatovat o čemkoliv, ale jedno je jisté: výrazy modelek Adriany nejsou prázdné..

a to je podstatné..

=:o)

Adriano, dřivě jsi dělala takové sladko-romantické portréty, ale nyní se zdá, že toto období už možná necháváš za sebou, a já tento vývoj vítám.

Tvé současné fotografie jsou nesmírně zajímavé.


Ale napřed, než začnu chválit, předřadím povinný pokus o špetku pseudokritiky: na tomto portrétu mne provokuje to přesné umístění hlavy mezi dva svislé pruhy na tapetě v pozadí.

To mne nutí instinktivně uhnout s objektivem trochu vpravo anebo vlevo.

Trochu narušit tu příliš svazující symetrii pruhů za hlavou.

Symetrii rušící.

A jsem poněkud nesvůj, že to nemohu ovlivnit, že s objektivem již nelze přirozeně a nenásilně pohnout, a že musím trpně sledovat takto zafixovanou - již definitivně zabetonovanou pozici hlavy vůči pruhům, či ve smyslu hierarchie důležitosti správněji řečeno: „pozici pruhů vůči hlavě“.



Avšak i přes poznámku o pozici pruhů vyji uznale nad velice zajímavým portrétem!

Tvé modelky jsou jako z jiného světa.

A tato modelka je opět čímsi velice zvláštní.


Adriano, a ty máš dar zachytit ten zvláštní vnitřní svět těch modelek.

Máš nadání k zachycování duší.

(předešlá věta sice zní jako klišé, ale jak jinak to napsat?)



Čím více tvých fotografií znám, tím více se těším na tvé další.

To už není náhoda.


Umíš najít zajímavé modelky s duší, a zároveň umíš jejich duše zobrazit.

Dokážeš zobrazit křehkost jejich vnitřních světů.


Občas sice můžeme diskutovat nad některými detaily, ale to hlavní, co z tvých fotografií vyzařuje, mne fascinuje.

V kladném smyslu.


Někdy sice brblám kvůli nějaké prkotině, ale fandím ti!



A i přes poznámku o pozici pruhů na tapetě mne tato dnešní fotografie nadchla!

Zvláštní modelka, zvláštní pohled, zvláštní svět..

Velezajímavá fotografie.

A ty namalované rty.

Zvláštní.



A je vidět, že tvé modelky tě mají rády.

Že k tobě mají důvěru.



A to je zásadní.

Umíš se k nim přiblížit.


S čistou duší.


Je to tvé zrcadlo.

=:o)

František Skála - Ladné zbraně a jejich tvarosloví, Šark, cyklus instruktážních fotografií pro používání obranně-útočné zbraně:

http://www.artlist.cz/?id=288

...

geneticky modifikované květiny, speciálně vyvinuté pro pěchotu a jednotky hbitého nasazení, jsou schopny svou zákeřnou vůní paralyzovat nepřítele na vzdálenost 75 až 94 m. Doporučuje se operovat po větru.


ps: nechci příliš šťourat – obrázky to jsou vesměs zdařilé, ale přece jen (pokud mám být precizním) si zde nedokážu odpustit jednu drobnou a jistě ne příliš podstatnou kritickou poznámku: nepatrným nedostatkem těchto fotografií je to, že z nich není až tak úplně zřejmé, zda jde o záběry z veřejného veletrhu tajných zbraní, anebo utajeného veletrhu veřejných zbraní..

...

ano, ta druhá je také výborná!

na první pohled romantický květinkový dvojportrét..

avšak ve skutečnosti přehlídka nových zbraní..


modifikované květiny jako součást výzbroje armády..

luční hmyz jako nová tajná zbraň..

motýlí křídla neodráží elektromagnetické vlny..

pro radar jsou neviditelná..

...

první je výborná.

impozantní android.

respekt.

až bude hledat ženu, zde je inspirace:

http://www.iua.upf.es/~berenguer/cursos/interact/cromo.htm

=:o)