Jardo, předpokládám, že některá ze světových firem, které se zabývají vývojem a výrobou exkluzivních zubních rovnátek, od tebe odkoupí tento sváteční květinkový model..
;)

magické zátiší:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/muca.jpg


a velmi dobrý náběh má tato fotografie:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/diog.jpg

škoda přeškoda, že dole nemá více prostoru..

nešťastně „řízlá“ kompozice zde zničila fotku, která mohla být skvělá..

ale i tak jak je rozhodně zaslouží pozornost..
:)

první a druhá jsou senzační – úžasný diptych.. :))

tato fotografie:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/prek.jpg

je výborná..

ta obsahuje to, co zdůvodňuje fotografii: neopakovatelný okamžik..

a navíc je hezky komponovaná..

možná by ladila do diptychu s touto fotografií:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/ijao.jpg

:)

nakonec podařilo:

http://www.fstop.cz/e/vlk/letiste-xv/


pes: těch variant jsou desítky.. poněkud invaze.. málem jsem to skenování tenkrát už vzdal..

a tyto další jsem ani původně nechtěl odesílat..

ale jak jsem tak štrachal v archivu..
;))

;)))

nádherná série...

a „[heik]“ je přímo světová.. ..úžasná kompozice..

paráda!

pes: velemilá LA*, čtverec ti slušel vždy, ašlak Polaroid, to už je čtverec na druhou..

jsem si jist, že Polaroid byl vynalezen a vyroben speciálně pro tebe..

=:o)

takový znělý moment, jako z nějakého hraného filmu..

pěkná fotografie..

a ta vinětace krásně navádí světlo na Sluncem prosvětlený obličej..
:)

hezké..

tato série se mi velmi líbí..

a text v kolonce „Poznámky“ ti věřím..

mám pocit, že to z těch fotografií dýchá..
:)

portrét vesmírnauta je senzační!

Mistře Valsidale, a jak se vlastně správně nazývá vesmírnaut slovensky?

vlk to zatím umí vyslovit jen v devíti jazycích:

americky: astronaut
rusky: kosmonaut
česky: vesmírnaut
čínsky: tchajkonaut
romanticky: hvězdonaut
poeticky: vacuumnaut
profesorsky: argonaut
agorafobicky: agornaut
klaustrofobicky: klaustronaut

=:o)

výraz člověka tatínka na první fotografii a pohybová fáze člověčice maminky na druhé fotografii mne naprosto fascinují a zlepšují náladu – úžasná podívaná!
=:o)

tato fotografie se mi líbí čím dál více.. už jsem zde zapomněl na veškeré své překombinované úvahy a bláboly, a chodím se sem jen koukat.. občerstvovat se a čistit mysl..

je to takové salónní (osvědčeně fungující..)

někde mezi katalogem krásných foto-reprodukcí v IKEA a typickou meditativní obálkou alba hudebního vydavatelství ECM..

snad je to až okázale kultivované, ale je to pěkné..


speciálně si mi líbí to nasazení světlého pěnového bloku na pravý okraj (zejména dvojice malých tmavých mezer - „zoubků“ v pěně těsně u pravého okraje ve vztahu k řadě kamenů vlevo) a zjemnění střihu pěny vpravo tou umírněnou vinětací (v konečném působení nejen vpravo, ale na obou krajích panoramatu..)

decentní robota..

pes2: ale nejhezčím fotografickým kouzlem v této sérii je ta krásně „napohybovaná“ kráčející neostrá postava vzadu na druhé fotografii „blkntur2 [xouh]“

pes: u této série (konkrétně na první a druhé fotografii) mne speciálně zaujala vzájemná tvarová a strukturální komunikace jedné velkoplošné oděvní součástky a drobné bižuterie..

na první fotografii jede o šaty dámy sedící na bobku u ohýnku vzadu: ty šaty svým svinutým tvarem a jakoby drážkovaným rytmem na povrchu připomínají jakousi obrovitou mušli – krunýř bájného tvora z hlubin oceánu..

druhá fotografie je zajímavá tou malou příušnicí: drobná náušnice v boltci rovněž připomíná cosi, co vyplavilo moře..

takže první a druhá fotografie obsahují rolované rytmy moře, a to se mi líbí..
=:o)

velmi krásné poetické fotografie.. obzvlášť ta první je úžasná.. =:o)

..ani jsme nestačili řádně probrat ty teleobjektivy a už je zde další nostalgie.. Stereofotografie.. Tak o tomto tématu bych se mohl také nezastavitelně rozhovořit.. Co jen jsem se na toto téma již nabádal.. To je na nekrátké vyprávění.. Já se sem snad ještě vyvrátím a zahýkám více později..

v některém případě (a možná že v každém případě) mne stereofotografie příjemně poděsila..

děkuji..

to je na nekrátké hýkání..

vodopád pod Niagárou, tatranka, úsměv.. velmi pěkná fotografie..

itis, pitis, mitis, hitis, chitis, gitis, titis, jitis, vitis, fitis, nitis, zitis, kitis a bzitis!

Velebený pane Doktore, tak to vlk by to asi takto stručně prohlásit nedokázal..

Totiž Piet Mondrian, resp. několik jeho abstraktních obrazů má zásadní význam pro výuku vlčího vnímání kompozice, a to již od let školních..

Zřejmě není na této planetě jiného autora, který by ovlivnil vlčí chrápání kompozice, tak, jako Mondrian..

Mondrian je pro mne guruem kompozice!

(teda přesněji řečeno několik jeho abstraktních maleb..)

Takže pro mne setkání s těmito plátny bylo setkáním svátečním až dojemným..


Nojo, ale zas na třetí stranu mne už dlouhá léta v nervním světě umění nezasáhlo nic tak účinně, jako letos v létě v Sovových mlýnech vystavená částečně figurální ale spíše abstraktní (téměř abstraktní) malba „Studie k černému aktu“ od Františka Kupky z let cca 1910 – 1920.

Tento obraz mne natolik nadchl, že jsem u něj strávil asi hodinu (což je na daný galerijní prostor podezřele hodně. Galerijní ostraha však do procesu vizuální konzumace díla nijak výrazně nezasahovala.)

a vstřebával jsem a vstřebával..

žasnul nad ušlechtilostí a kompozicí této malby..


Mrzí mne, že ani nemám žádnou fotku tohoto obrazu..

Jmenovaná malba na vlka zapůsobila tak, jako dlouhá léta žádná jiná..

Tento Kupkův obraz je přesně to ono..

Jakoby na tomto konkrétním obraze byl snad ještě opravdu dál, než veškerý Mondrian..


Kupkův obraz „Studie k černému aktu“, malován jemnými tahy a naplněn harmonií a zároveň úchvatnými drobnými „ladícími disonancemi“, je už cca dva měsíce to hlavní dílo, které vlk tahá všude s sebou v kebuli, a která u vlka stimuluje opravdovou chuť pokoušet se něco dělat..

I když je ta věc cca sto let stará, pro vlčí vnímání je naprosto nová a zcela aktuální..

Zde se skutečně něco stalo..



Je třeba vrátit se ke kořenům. Duj!