Velebený pane Doktore, tak to vlk by to asi takto stručně prohlásit nedokázal..

Totiž Piet Mondrian, resp. několik jeho abstraktních obrazů má zásadní význam pro výuku vlčího vnímání kompozice, a to již od let školních..

Zřejmě není na této planetě jiného autora, který by ovlivnil vlčí chrápání kompozice, tak, jako Mondrian..

Mondrian je pro mne guruem kompozice!

(teda přesněji řečeno několik jeho abstraktních maleb..)

Takže pro mne setkání s těmito plátny bylo setkáním svátečním až dojemným..


Nojo, ale zas na třetí stranu mne už dlouhá léta v nervním světě umění nezasáhlo nic tak účinně, jako letos v létě v Sovových mlýnech vystavená částečně figurální ale spíše abstraktní (téměř abstraktní) malba „Studie k černému aktu“ od Františka Kupky z let cca 1910 – 1920.

Tento obraz mne natolik nadchl, že jsem u něj strávil asi hodinu (což je na daný galerijní prostor podezřele hodně. Galerijní ostraha však do procesu vizuální konzumace díla nijak výrazně nezasahovala.)

a vstřebával jsem a vstřebával..

žasnul nad ušlechtilostí a kompozicí této malby..


Mrzí mne, že ani nemám žádnou fotku tohoto obrazu..

Jmenovaná malba na vlka zapůsobila tak, jako dlouhá léta žádná jiná..

Tento Kupkův obraz je přesně to ono..

Jakoby na tomto konkrétním obraze byl snad ještě opravdu dál, než veškerý Mondrian..


Kupkův obraz „Studie k černému aktu“, malován jemnými tahy a naplněn harmonií a zároveň úchvatnými drobnými „ladícími disonancemi“, je už cca dva měsíce to hlavní dílo, které vlk tahá všude s sebou v kebuli, a která u vlka stimuluje opravdovou chuť pokoušet se něco dělat..

I když je ta věc cca sto let stará, pro vlčí vnímání je naprosto nová a zcela aktuální..

Zde se skutečně něco stalo..



Je třeba vrátit se ke kořenům. Duj!