této fotografii jsem dlužen...

jsem zde dlužen opravný komentář...

viděl jsem zvětšeninu této fotografie (18x24 cm) a vše je jinak.. na originální papírové zvětšenině to ztmavené pozadí a rozhraní mezi tmavším pozadím a světlým kůňem působí naprosto přirozeně... (nesrovnatelně lépe a přirozeněji než na monitoru...)

takže zde beru zpět kritické poznámky ke světelnému působení zón...

nyní již bez výhrady...

protože jsem viděl papírovou zvětšeninu...

zbývá jen zopakovat: velmi krásná portrétní fotka... taková citová...
=:o)

jsem dement.. ..civím, že „výš“ (od slova výška) zde píšu s hrubkou („víš“) .. no to je teda ostuda..

pěkné kulisy.. připravené pro budoucí fotku.. ..a tak čekám, co (anebo koho) do těch fotogenických kulis zasadíš..

pes: v této verzi mi nejen cosi chybí, ale především mi zde nehraje kompozice – působí na mne násilně, nutní mne s tím něco dělat, dumat, zda namířit objektiv o fous víš (aby se z toho teda vyloupla úlevná neiritující skorostředovka) anebo ještě víš, aby to bylo tak trochu do kompoziční elegance, čili více stropu než hlíny (a nechat plavat mimo záběr ty předměty v pravém spodním rohu [když už teda nejsou výrazné či důležité]), anebo tak nějak, či úplně jinak, ale mám pocit, že tak, jak to lze, to není dobře..

Tomáši, stále mne to nutí sklopit objektiv trochu dolů anebo naopak více nahoru..
..ale ta vykousnutá levá část je fajnová..

zakomponování sloupku, branky, bílé vlnky s tmavou hroudou (nad levou částí branky) a také malých vyčnívajících částí (izolátorů) jinak skrytého ocelového sloupu vysokého napětí zcela vpravo (a vzájemná konstelace těchto komponent) je výborná.. Takovéto hrátky jsou mi velmi blízké.. Tato fotografie se mi téměř líbí.. A líbila by se mi úplně, kdyby ten náklaďák vzadu byl blíž k hlavnímu sloupku, kdyby to bylo exponováno o trochu dřív, aby ten náklaďák teprve vyjížděl za sloupkem (aby byl cca svou zadní 1/4 či 1/3 částečně ještě zakryt sloupkem) – tím by se možná pěkně rozehrál ten fór, dotáhlo by se to do „rozhodujícího okamžiku“ a asi by to chytlo to, co tomu nyní ještě nyní chybí aby to bylo úplně ono – taková ta hledaná situační pikantnost, koření decentního vizuálního „zlobení“ a kouzlo neopakovatelnosti fotografie..
;)

Tomáši, to je velmi krásná portrétní fotka... taková citová...

ale je tu jedna věc, která to kazí, a to je to pozadí...

jsem sice propagátorem vzájemného světelného vyrovnávání zón, ale je zde jedna zásada, že divák si toho vůbec nemá všimnout... že to světelné zvýrazňování a potlačování různých ploch musí působit nenápadně, samozřejmě a přirozeně...

avšak zde jsi to strašlivě přehnal...

takhle to už působí jako vystřihovánka – jako koláž...

průběžně o tom dumám, ale nevím, co s tím...

a nebylo by menší zlo ten svinčík vzadu teda světelně přiznat (zvlášť když je na něj zaostřeno)?

na tuto velezajímavou fotografii často vzpomínám.. velmi silná scéna a znělý okamžik..

tyto dvě jsou vynikající:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/1/ebop.jpg
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/1/pleu.jpg
=:o)

to zcela plošné osvětlení způsobuje, že je to celé jakoby v jedné tenké ploše – jakoby zplácnuté pod sklíčkem mikroskopu.. jako 2D koláž či tapiserie, ozdobená 3D „korálkem“ v podobě krychličky..

tato pohádka by se mohla jmenovat „Krteček anarchistou.“

fotobáseň.. líbí.. (naštěstí jsou ty fusekle vyprané.. ;)))

pes: už vím, co mne tahá za zraky: je to pocit, jako kdyby pravá část kapoty bližšího auta byla jakoby jakýmsi buldozerem silou srovnána téměř do svislice s pravým okrajem...

kdyby bývala byla linie kapoty vpravo pozvolnější - šikmější (ne až tak svislá) a kdyby nesměřovala do pravého spodního rohu, ale pozvolněji - asi tak jen do spodní čtvrtiny pravého okraje, tak by to pro vlčí zrak asi působilo výrazně přirozeněji, sedlo by si to, a vlk by zajásal nad krásnou grafickou kompozicí apod., a následně by již nerušeně jásal nad celou fotografií...

ale tak, jak je ta fotografie nyní, tak tím příliš „silově zalomeným“ pravým okrajem působí jaksi nepřirozeně...

avšak atmosféra, světlo a okamžik té „kompoziční momentky“ se mi hodně líbí...
a technické provedení je senzační... v tomto smyslu trochu sci-fi...
=:o)

vnímám zde foto-grafickou eleganci a zároveň dumám, zda to bližší auto není narváno příliš k pravému okraji... dumám, jak by to působilo, kdyby bylo o fous dál od okraje, anebo naopak – kdyby kapota šla bez sloupku až přes okraj fotky (aby zmizel postranní okenní sloupek...) ...ale to je asi blbost... ...to by zřejmě splasko... ...tak teda asi nějak jinak... nevím přesně... možná nevím ani přibližně... ...nedokážu to vydumat... zkrátka nějak se to u toho pravého kraje tlačí... a zatím nevím, zda mám celkově jásat nad převažující grafickou elegancí, či zda mě to přece jen tahá za zrak nějak zásadněji... avšak možná si zvyknu... anebo nezvyknu... možná je to pocitově až příliš natěsnané do kategorie „grafiky“... ...je zde určité napětí z „grafičnosti“, která převažuje nad přirozeností záběru... nevím... dumám... ale ten kontra-stromek vlevo nahoře je určitě moc fajn...

stojíc na Proseku u písečného břehu moře, omývaného šumivým příbojem...

hledíc na záoceánské lodi, připomínající svým vzhledem velké hranaté hotelové domy...

mělké moře zarůstá řasami...

nad hladinu se pomalu vynořují keře a stromy...

velké přímořské hotelové domy se pomalu mění v paneláky...




melancholie opuštěného letoviska...

ztraceného kdesi ve vzpomínkách...

i v Praze kdysi bývalo moře...

trilobiti znehybněli v hlubinách...

racek se převlékl do holubí uniformy...

marně hledá domov...



letící tenisový míček...

zapomněl odložit křídla...




------------------------------------

pes: tato melancholická a krásně komponovaná přímořská fotografie se mi velmi líbí!

=:o)

pes: ocivoval jsem to na papíru, a něm je to ještě lepší! Stín je funkční - perfektně vyvažující, a scéna kouzelná... Ten odstup je také fajn – vzdálenost a prostor působí výborně... Krásná věc... Líbí se mi velice... Jak jsem již škrabal dříve, lehce úsměvná Erwittovská situace, která zcela jistě vynikne na velké zvětšenině...

mně se tato fotografie velice líbí již od první chvíle! Taková lehce úsměvná Erwittovská situace...
Beru ji tak, jak je, čili i s tím „přiznaným“ autorským stínem, který krásně vyvažuje kompozici...
=:o)

Tomáši, určitě máš také verzi této stereografie, kde je ten sloupek přesně s horizontem moře. Sice řekneš, že takto srovnaná verze by byl příliš prvoplánový fórek, ale byla by to verze pro mne. Možná také pro to, že před lety jsem zkoušel podobné kompoziční radůstky u moře také. Vlastně vícekrát. Ale už jsem toho nechal. Ono to stejně nakonec působí vždycky poněkud chladně. Zjišťuji, že mě se tato fotografie zase až tak moc nelíbí. Je příliš „narýsovaná“.

Kdežto Tvá předešlá:
http://www.fstop.cz/e/21.szepe/untitled/
je o několik tříd lepší.
Na té odkazované se ti povedlo cosi, co zdaleka není samozřejmostí ani u zcela nejlepších subjektivních dokumentaristů. Na tu předešlou stále hledím s velkým obdivem.
;)

David ;))) (ale vždyť mnohé bylo ještě nevyřčeno – materiálu ke komentování je zde stále nepřeberné množství: například nikdo z komentátorů se zde ještě hlouběji nevěnoval symbolickému a filosofickému akcentu toho kontejneru na kolečkách vzadu v dálce za zábradlím poblíž levého spodního rohu ve vztahu k té kráčející postavě úplně v dálce u stromu částečně zakrytého mostním obloukem)

pes: vracím se a kuchám se... Jedna z nejlepších fotografií za poslední dogu!!

=:o)

Parádní fotka! Kompletně! Kulturní záležitost...

Skvělá kompozice, a to i ve vertikální ose (sedící švihák versus vyvažující světelná průrva ve větvích nahoře).

Působivá linie slunečníku. Ideální náklon...

Fotogenické světlo.

Ten nepatrný zmatek v dolním pravém rohu vůbec nevadí. To jsou ty dokument oživující drobné a vlastně vítané polidšťující „poruchy“ obrazu (aby obraz nebyl nepřirozeně vyčištěný). Nabídka lahví dobrého vína skvěle dotváří jižní atmosféru.

Lehce prosakující Itálie - tradice elegance.

Všední fotka z parku a přitom elegantní fotografický pozdrav z kolébky kultury.

Zkrátka dokonalá fotka! Hledím na ni s obdivem! Gratuluji!

=:o)

pes: kompozice sice fajnově pochytaná, ale mne se zde ještě více líbí ta expozice v pravý okamžik. Rozhodující Okamžik!