Adriano, je třeba to vnímat tak, že jde o výřez z nouze..

kvůli tomu pozadí..

kdyby bývalo bylo to pozadí jinak, tak bych také preferoval verzi s celou hlavou..


to není tak, že bych si pokaždé liboval ve výřezech obličejů..


zkrátka zde to vzniklo jako kompromis..

jako úniková cesta z prekérní situace..


pes: avšak stále platí to, co jsem škrabal už dříve, čili že tím nejdůležitějším na tvých fotografiích je skutečnost, že máš zvláštní dar zachycovat křehký svět křehkých duší..

=:o)

tak se ty vlčí trapasy zde nějak sčítají..

napřed si nepozorný vlk vůbec nevšimne, že rty jsou namalovány pouze z půlky, a dozví se to až teprve potom, co si přečte komentáře jiných vizitorů..

potom se zase mylně domnívá, že tato fotografie vznikla kvůli tomuto fórku, o kterém dříve ani nevěděl..

navíc je zde ve svých vstupech přehnaně sentimentální..

a k tomu všemu se zde snaží bagatelizovat fatální chybu s pozadím..

vlk by měl být příště asi více věcný, ukázněný a neměl by ujíždět v přeludech, vidinách a klamných představách..


a co se týká komentářů věcných, konstruktivních a skutečně přínosných, tak zřejmě nejlépe to zde udělal klubový Superprofesor Tr. Ianus Germanicus. Na jím odkazovaný výřez civím asi už po dvacáté. Vyfiknul to excelentně:

http://www.albumy.biz/germanicus/album339/aniu02.jpg/

zásadním způsobem tím eliminoval problém s nešťastnou pozicí pruhů za (či spíše nad) hlavou modelky..

Adriana + Ianus = zářivý tvůrčí team..

=:o)

tak teď se musím přiznat – a je to trapas, že jsem si včera vůbec nevšiml, že rty jsou namalovány pouze z půlky..

vnímal jsem to tak, že jsou namalovány silně jakousi lesklou rtěnkou, a že ta pravá část, přivrácená ke zdroji světla, se leskne.. anebo tak nějak.. nezkoumal jsem tento jev detailně..

působily na mne sice zvláštně, ale ten fórek jsem přehlédl..

teprve nyní civím, že rtěnka je pouze na polovině..

až když jsem si přečetl přibyvší komentáře..



tak takovýto „bonus“ na portrétní fotografii také nemusím..

ale nějak zvlášť mi to nevadí..

mávnu nad tím tlapou..



avšak není to prkotina pro autorku fotografie..

pro Adrianu je vymýšlení takovýchto a podobných „legrácek“ (motýl na nose, motouz na obličeji apod.) mnohdy důvodem k pořízení portrétu..



takže můžeme být nakonec rádi, že takovéto „nepodstatné vnější legrácky“ vymýšlí; bez nich by ty portréty asi vůbec nevznikly..



tyto „legrácky“ však nejsou podstatné pro vlčí vnímání..

na Adrianiných fotkám mne fascinuje to, co vzniká spíše jako „odpadní produkt“..

konkrétně mám na mysli ty úžasné vhledy do hlubin modelčin duší..

to, jak na Adrianiných portrétech promlouvají oči..



zkrátka: na této fotografii mne zaujal předeblechám výraz modelky..

což bych mohl napsat i o řadě jiných fotografií od Adriany..



to, co u Adriany obdivuji, je schopnost s čistým srdcem zobrazit křehkou duši modelky - její vnitřní svět..


to myslím většina chlapíků portrétistů nedokáže..

zkrátka zde se odehrává cosi, na co vůbec nemám..



mohu jen civět v úžasu..


(na rozdíl od níže odkazovaného portrétu od Jana Saudka, který na mne působí prázdně.. ..jako maska..)



ale u Adriany je to jinak..

to nejdůležitější – křehký svět křehkých duší – je na některých fotografiích od Adriany zobrazen tak, až se tají dech..



už to došlo tak daleko, že vnější atributy na Adrianiných fotkách mne začínají být jedno..

začínám přehlížet formální stránku věci..



můžeme zde debatovat o čemkoliv, ale jedno je jisté: výrazy modelek Adriany nejsou prázdné..

a to je podstatné..

=:o)

Adriano, dřivě jsi dělala takové sladko-romantické portréty, ale nyní se zdá, že toto období už možná necháváš za sebou, a já tento vývoj vítám.

Tvé současné fotografie jsou nesmírně zajímavé.


Ale napřed, než začnu chválit, předřadím povinný pokus o špetku pseudokritiky: na tomto portrétu mne provokuje to přesné umístění hlavy mezi dva svislé pruhy na tapetě v pozadí.

To mne nutí instinktivně uhnout s objektivem trochu vpravo anebo vlevo.

Trochu narušit tu příliš svazující symetrii pruhů za hlavou.

Symetrii rušící.

A jsem poněkud nesvůj, že to nemohu ovlivnit, že s objektivem již nelze přirozeně a nenásilně pohnout, a že musím trpně sledovat takto zafixovanou - již definitivně zabetonovanou pozici hlavy vůči pruhům, či ve smyslu hierarchie důležitosti správněji řečeno: „pozici pruhů vůči hlavě“.



Avšak i přes poznámku o pozici pruhů vyji uznale nad velice zajímavým portrétem!

Tvé modelky jsou jako z jiného světa.

A tato modelka je opět čímsi velice zvláštní.


Adriano, a ty máš dar zachytit ten zvláštní vnitřní svět těch modelek.

Máš nadání k zachycování duší.

(předešlá věta sice zní jako klišé, ale jak jinak to napsat?)



Čím více tvých fotografií znám, tím více se těším na tvé další.

To už není náhoda.


Umíš najít zajímavé modelky s duší, a zároveň umíš jejich duše zobrazit.

Dokážeš zobrazit křehkost jejich vnitřních světů.


Občas sice můžeme diskutovat nad některými detaily, ale to hlavní, co z tvých fotografií vyzařuje, mne fascinuje.

V kladném smyslu.


Někdy sice brblám kvůli nějaké prkotině, ale fandím ti!



A i přes poznámku o pozici pruhů na tapetě mne tato dnešní fotografie nadchla!

Zvláštní modelka, zvláštní pohled, zvláštní svět..

Velezajímavá fotografie.

A ty namalované rty.

Zvláštní.



A je vidět, že tvé modelky tě mají rády.

Že k tobě mají důvěru.



A to je zásadní.

Umíš se k nim přiblížit.


S čistou duší.


Je to tvé zrcadlo.

=:o)

jedna z nejzajímavějších fotografií na fstopu..

vzpomenu si na ní často i když nesedím před monitorem..

včera opět..

plížil jsem se nočními ulicemi a tato fotografie se samovolně zjevovala ve vlčí mysli..



zvláštní dáma pod bizarním obrazem v eliptickém rámu..

zneklidňujícím obrazem..

obrazem z knihy Srdcerváč od Borise Viana..



a to vše pod fantaskním lustrem..

nebezpečným lustrem..

jedovatou medúzou..

preparovaným živočichem z hlubin oceánu..

ze stropu kape voda..



a na obraze s Klementýnou v eliptickém rámu s pomalu střídají všechny tři děti..

Alex, Felix a Calex..



„Anděl seděl sám ve svém pokoji a žasl, že nemá žádné bolesti. Slyšel, jak vedle naříká jeho žena, avšak nemohl k ní jít a vzít ji za ruce, protože ho ohrožovala revolverem. Kvílela raději o samotě, poněvadž nenáviděla své ohromné břicho a nechtěla, aby ji někdo v takovém stavu viděl. Již dva měsíce vysedával Anděl takto o samotě a čekal, až bude po všem; rozjímal o nicotnostech. Také chodíval často do kruhu, protože se dověděl z reportáží, že vězňové chodí dokolečka jako zvířata, jenže kdyby tak věděl jaká. Spal a snažil se spát a myslet přitom na hýždě své ženy, protože vzhledem k břichu na ni raději myslel zezadu. Každou druhou noc se náhle probouzel. Zlo, celkem vzato, bylo spácháno a nebylo na tom nic, co by přinášelo uspokojení.

Kubohnátovy kroky se rozezvučely po schodišti. A v tu chvíli ustal i ženin nářek a Anděl ohromeně strnul. Připlížil se potichu ke dveřím a pokoušel se nahlédnout, avšak dolní pelest mu zakrývala všechno ostatní, a tak stáčel bolestivě pravé oko bez kýženého výsledku. Povstal a napínal sluch, ne snad že by chtěl slyšet někoho speciálně.“

(Boris Vian – Srdcerváč)

...

tato surrealistická fotografie mne fascinuje..

vzpomněl jsem si na ni včera vícekrát v ulicích starého města..

procházeje městem denním a posléze nočním..

vybavila se mi mnohokrát..

=:o)

charismatická dáma..

úplně úžasná..

uhrančivý výraz v dramatickém světle..

=:o)

ten masožravý lustr je divoký nářez!

a ten obraz také!

pokud tedy použít slovo surrealismus, tak zde a nyní!

a ten posez modelky je také divoký..

dostatečně divoká fotografie!

pes: název „Topení“ se mi velmi líbí!

=:o)

vlkovi se tato fotografie líbí..

horní dvě třetiny krásná žena..

dolní třetina – konkávní část trupu – cosi jako zajímavě vydlabaný kus světlého kmene hladkého stromu, designová studie nového rychlého člunu či model části sportovního letadla – cosi jako elegance vrtule..

čili tu dolní třetinu zde příliš nevnímám jako součást té ženy, ale jako designově zajímavý objekt..

objekt elegantně tvarovaný, objekt krásný..


částečně to vnímám tak, že na té tvarově elegantní „věci“ dole, tvořící vlastně designově exkluzivní podstavec v podobně aerodynamicky tvarovaného trupu jakého scifi dopravního prostředku, je umístěna uhrančivá busta velmi krásné ženy..


překrásná realistická busta na elegantním podstavci..

možná to je i trochu strašidelné..


tím kontrastem extrémně úzkého trupu a proporčně silnějších paží tato inscenace vyvolává i jakési asociace z říše hmyzu:

http://www.iabc.cz/images/tistene_ABC/1606/03-kudlanka.jpg


to nemyslím jako kritiku..

vlkovi se ten portrét líbí..

nechávám nyní jen volný průchod asociacím a automatickým představám..


pro vlčí vnímání velmi zajímavá fotografie..

a v každém případě velmi krásná, ba přímo překrásná žena..

zároveň velice zajímavá oduševnělá bytost, která má smysl jako pro poesii, tak pro humor, což je mimořádně sympatické..

=:o)

Adriano, domnívám se, že jde o nedorozumění.. ;)

ale teď dejme vše stranou a představme si pouze, že tato fotografie třeba i skutečně patří do šuplíku surrealismus a formálně je vše v pořádku. A následně si Adriano představ, jak nabubřele anebo alespoň „divně“ by znělo, kdyby někdo, kdo se třeba věnuje focení dokumentu, by nazval svou fotku Dokument (s velkým „D“).

anebo někdo jiný, kdo fotí portréty, by svou fotku nazval Portrét (s velkým „P“).

a někdo další, kdo třeba hraje jazz, by svou skladbu nazval Jazz (s velkým „J“).

apod...

ano, takové podobné názvy sice hojně existují, ale věř tomu, že ani trochu nepůsobí dobře..


(ale líbí se mi, jak se umíš pěkně zlobit =:o)

Adriano, poznámka TH zcela jistě nebyla na Tebe, ale je dobře, že jsi si ji na sebe vztáhla a už konečně jsi se z této kauzy poučila.

LA* :))))

pěkné oči..

..avšak oči, ty nádherné oči, patřící křehké duši a odsouvající mimo pozornost vše v životě nepodstatné, tak ty jsou ke spatření zde:

http://www.fstop.cz/e/cahova/sen-ktery-zemrel/

=:o)

ty oči jsou velmi krásné.. a ta duše, ke které patří, je určitě také velmi krásná..

jako Jozef

Adriano, omlouvám se, a netvrdím, že je to kýč, a třeba se pletu a tak, ale společně s názvem to na mne působí jako kýč úplně gigantický..

(ve verzi bez názvu by to mohlo být alespoň do kategorie humor – ty silně nalakované rty versus sušený motýl nalepený na nose je docela slušný úlet;))

ale ty oči jsou krásné..
:)

ten pohled – výraz je výborný..

ty oči to táhnou..

a ten provázek sice asi není úplně originální, ale to nevadí, je fotogenický..

toto je to jedna ze Tvých nejlepších fotografií..

charismatická modelka:

http://www.photopost.cz/pp5free/foto.php?id=276397&ord=1&kat=0&aut=2392

:)

Adriano, ale na tom není nic špatného, že jsi romantička.. Ba naopak.. Já Ti fandím..
:)

TH ;))