Nastaven filtr:

[fs:118]
Lubomír Vlk [fs:118]
 (kdokoliv)



..o té odkazované Tomášem Štumpou jsem také mnohokrát dumal..

mám velmi bizarní náběh..

a vůbec mi nevadí, že je takto z dálky..

ta dáma je tam úžasná..

ale je škoda, že ten chlapík se nekouká jinak..

pohled chlapíka to celé zkazil..

proto jsem jako nejlepší vybral jinou fotku („paso“)
;)



ta poslední je svižná..

ale jinak (narozdíl od tvé předešlé série, ve které je řada pěkně chycených momentů) to Ivane nyní působí dojmem, že jsi na pracovní stůl s monitorem právě vysypal odpadkový koš..



ten masožravý lustr je divoký nářez!

a ten obraz také!

pokud tedy použít slovo surrealismus, tak zde a nyní!

a ten posez modelky je také divoký..

dostatečně divoká fotografie!

pes: název „Topení“ se mi velmi líbí!

=:o)



příjemné série..

opravdu příjemná..

a bonus „to su já“ je také zdařilý..

takže vlk teda zdraví „to su ty“!

=:o)



první fotografie je krásná..

bedla dvounohá s květinami na klobouku..

cudné jištění sukně ve větru..

půvabná fotografie..

=:o)



fajn, takže těch několik povinných úvodních slov máme za sebou (úvodní rituál byl splněn), a nyní se již konečně s chutí pusťme do opravdických zevrubných komentářů a následných detailních debat a třeba i s ostrých výměn názorů. Ale ještě než se dáme do práce, je třeba objasnit, kam zmizel žralok. To mne nyní vrtá v kedlubně. Než se tento incident objasní, tak se s komentáři dál nehneme ani o centimetr. Pročesávám opakovaně celou sérii. Zkoumám precizně i jednotlivé fotografie. Žralok nikde.



Jirko, tu radost z focení Ti záslyším..

já se poslední dogou k radosti z focení nějak nedokážu donutit, a to ani při použití násilí..

už mám plné vlčí zuby toho neustálého otravování cizích lidí na ulicích apod..

toho lezení jim do soukromí..

těch zkoušek z drzosti..


kdysi jsem se zabýval focením zátiší..

u zátiší není třeba být drzý..

jenže to už je dávno passé..

zátiší odnesl čas..


takže teda nezbývá nic jiné, než vychodit vysokou školu drzosti, a chodit s foťákem na lov lidí..

jenže já se při tom necítím ve své srsti..

už mne nebaví pořád někomu lézt do soukromí..

krize..


Jirko, a proč to vlastně píšu sem?

já nevím..

snad pro to, že je to už jedno..

můžu sem napsat cokoliv, a stejně to zmizí..


na fstopu jsi již měl řadu úžasných, nádherných, skvělých, excelentních a skvostných fotografií..

a k nim i výhřady nejrůznějších komentářů..

někdy třeba i veselých..

všechno jsi smazal..


nezůstalo Ti zde nic..

nezůstalo nám zde nic..

téměř nic..


rozhodl jsi se k úklidům dobrovolně..

a je to tak jistě v pořádku..

cosi jako skládání a následné bourání mandaly..

výuka trpělivosti

a cvičení v nelpění na ničem..

taková cvičení jsou jistě prospěšná..

nikoliv však pro fstop..

protože fstop je potom částečným sirotkem..

a jeho galerie pouhým torzem..


Jirko, mohu sem napsat cokoliv, protože pro budoucí návštěvníky ani toto nezůstane zachováno – smažeš tuto sérii tak, jako ty předešlé (z nichž mnohé byly nesrovnatelně lepší..)


v podstatě sem mohu napsat cokoliv, a je to úplně jedno..


například že netopýr polní žere žížaly dvojprsté, že tygr domácí loví klikorohy obojživelné a že pouštní žáby nosí legračně pruhované plavky..



pes: člověče Jirko, teď civím, že tato fotka je docela zajímavá:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/125/paso.jpg

ta se této sérii vymyká a v ní vyniká..

tu si představuji otištěnou i třeba v nějakém fotografickém magazínu..


pes2: příště napíšu snad konečně trochu více..
;)



ta druhá s rotujícím pradávným kolotočem, rotujícím tak rychle, až z něj vítr fouká..

ba ne, on rotuje pomalu..

on nerotuje, jen se pomalounku otáčí..

jako planeta..

to jen čas sviští tak rychle..

sto padesát let prosvištělo na jednom jediném obrázku..

jakoby nic..


a i ta planeta, na které všichni bydlíme, je takovým kolotočem..


často si říkám v uchu (když vidím míhat se nebeská tělesa na obloze strašlivou rychlostí, a kdy Slunce vychází a zapadá v tak rychlých intervalech, jako kdybychom ho pozorovali z řetízkového kolotoče), že bydlím na kolotoči..

rychlý sled střídání dne a noci téměř vytváří stroboskopický efekt..


tak teda ta druhá s rotujícím pradávným kolotočem, rotujícím tak rychle, až z něj vítr fouká, tak ta se vlkovi úplně strašlivě moc líbí..

nádherná fotografie..
=:o)



Jardo, průběžně dumám o tom, zda je dobře, že „vše“ je v horní polovině a „nic“ ve spodní polovině obrazu..

že dole není nějaké – byť třeba jen drobné – kompoziční vyvažovátko..

až než toto dilema rozdilemuji, tak se dál asi nedostanu..
;)



Jirko, zde bych prohrál sázku..

kdybych se měl s někým vsadit, zda jsi to fotil ty anebo někdo jiný, tak bych vše vsadil na to, že někdo jiný..

s jistotou bych tvrdil, že to zcela určitě fotil jiný autor..

a prohrál bych..



ta škvíra dole s průhledem do spodního prostoru pod podlahou dává té kompozici smysl. Jede o dynamizující prvek ve statickém obraze, aktivující pocit, že dole je zobrazen kousek dalšího políčka na filmovém pásu, a to doslova filmovém, protože horizontálně orientovaná políčka jsou nyní jakoby naskládána pod sebou, podobně, jako na svisle se posouvajícím pásu před lampou v promítačce. Nejede však o kus celuloidového pásu z promítačky v zapomenutém biografu kdesi na periferii města, nýbrž jede o psychický klam a šalbu zraku. A předeblechám jede o drobný vizuální žert autora fotografie. Jede o iluzi. Jede o jakýsi drobný trik bez použití trikové techniky. Trik bez triku, odehrávající se na hřišti jediného filmového políčka. Jede o fór, který vytváří mírné obrazové napětí a přináší špetku vizuální podivnosti. A podivnostem to na fotografiích sluší.



vlkovi se tato fotografie líbí..

horní dvě třetiny krásná žena..

dolní třetina – konkávní část trupu – cosi jako zajímavě vydlabaný kus světlého kmene hladkého stromu, designová studie nového rychlého člunu či model části sportovního letadla – cosi jako elegance vrtule..

čili tu dolní třetinu zde příliš nevnímám jako součást té ženy, ale jako designově zajímavý objekt..

objekt elegantně tvarovaný, objekt krásný..


částečně to vnímám tak, že na té tvarově elegantní „věci“ dole, tvořící vlastně designově exkluzivní podstavec v podobně aerodynamicky tvarovaného trupu jakého scifi dopravního prostředku, je umístěna uhrančivá busta velmi krásné ženy..


překrásná realistická busta na elegantním podstavci..

možná to je i trochu strašidelné..


tím kontrastem extrémně úzkého trupu a proporčně silnějších paží tato inscenace vyvolává i jakési asociace z říše hmyzu:

http://www.iabc.cz/images/tistene_ABC/1606/03-kudlanka.jpg


to nemyslím jako kritiku..

vlkovi se ten portrét líbí..

nechávám nyní jen volný průchod asociacím a automatickým představám..


pro vlčí vnímání velmi zajímavá fotografie..

a v každém případě velmi krásná, ba přímo překrásná žena..

zároveň velice zajímavá oduševnělá bytost, která má smysl jako pro poesii, tak pro humor, což je mimořádně sympatické..

=:o)



v rámci kategorie svatebních fotek je to senzace! =:o)



Martine, ta odkazovaná je docela fajn taškařice.. ..sice ne nějak zvlášť úplně výrazná, ale sympaticky bizarní.. ..nenásilně.. ..lehce.. :)

a nechceš je teda vyměnit? ..tu odkazovanou dát do galerie namísto té aktuálně zde zahnízděné (a potom už jen vyměnit název a poznámky, a vlastně i komentáře..)

ehm.. ;))



Martine, omluv prosím vlka za jeho drzost, ale vlk má dojem, že z pohledu fotografického to tam tentokrát není, a to tak, že vůbec..

rozumím, že na negativu to vypadá senzačně. Také bych byl asi nadšený při prohlížení negativu. A potom se z toho udělá pozitivní zvětšenina a zjistí se, že struktura zdi pod ostrým slunečním svitem apod. to úplně zazdila, a že je to vlastně nepoužitelné.

něco podobného se mi už mnohokrát stalo také. Na negativu nadšení, na pozitivu zklamání.

Martine, nic si z toho nedělej. To je normální.
;)



anebo teda zkusit takové ty velké nůžky - kleště na přeštípávání ostnatých drátů..

velikost vyštípaného otvoru v plotě by však měla býti alespoň trochu menší, než je velikost psa (při pohledu z nárysu).



Radku, tak to je chvalitebné... :)


fstop-3.6.10.1/eloise-2.4.15.8
Komentáře, strana 85/160

Str.
85