Tomáši, ale to snad ne! Vždyť právě na ten náhled chodím opakovaně mlsat. Je to malý sympatický relikt toho původně pěkného tónování!

(vlčí displej zobrazuje barvy velmi střídmým způsobem. Většina jiných displejů na mne působí přebarveným až velmi přebarveným dojmem. Takže možná i proto, že mám střídmě zobrazující monitor, se mi to původní tónování jevilo jako akurátní, čili vůbec ne přehnané... :)

Martine, to je zvláštní – mne se ta původní lehce tónovaná verze líbila víc. Trochu mne připomínala tu slavnou (před několika lety vydanou) velkou luxusní knihu s fotografiemi od Josefa Sudka, kde jsou ty jeho černobílé fotografie reprodukovány barevně (téměř tak, jak vypadají v originále). A i když jsou černobílé, tak to jejich tónování je poměrně výrazné a pestré. Tónování do různých odstínů – a právě často do zelena – bylo za časů Sudka běžné. Jsem na tónování fotek zvyklý, a to zdaleka nejen u fotografií Josefa Sudka. A u této tvé fotografie mne předevčírem to tónování také sedlo. No, a když teď koukám na tuto neutrálnější verzi, tak mi připadá o trochu chudší, a už se pro ni nedokážu nadchnou tak maximálně jako předevčírem u té jakoby „klasicky“ tónované...

toto shůry-foto se mi velmi líbí!

a také se mi zde líbí ta zemitá hutnost polotónů. To je ono!

pes: Martine, ale nevykláněj se prosím příliš z okna, ať si máme na fstopu co prohlížet i příště... =oO

Martine, píšeš, že je to chaos. S tímto tvrzením částečně souhlasím. Tato fotografie asi nebude patřit mezi mé úplně nejoblíbenější (ve tvém portfoliu se mi mnohem více líbí jiné – některé úplně maximálně). Ale zároveň souhlasím i s tvým konstatováním, že tato fotografie třeba někoho potěší. Mne teda potěšila. I přes chaos z ní vyzařuje cosi velmi příjemného a hezkého. A navíc ten chaos je docela přehledný. :)

pes: čím to je, že ty plechové cedule tak přitahují pozornost majitelů střelných zbraní? Teď mne napadlo, že to možná způsobuje ten obrázek lva. Asi aktivuje nějaké instinkty, a majitel střelné zbraně se možná pudově (nevědomě) snaží k obědu ulovit nějakou potravu, třeba i šelmu. A když spatří krále zvířat, tak se pudová touha jej skolit a dokázat tím vzácným úlovkem své tlupě, že je dobrým lovcem, pravděpodobně ještě znásobí... ;))

pes2: potěšil jsi mne také odkazem na „I shot the sheriff“. Ano, to je vlčí oblíbená písnička, a to jak v originále od Boba, tak i v modifikované verzi od Erica. To LP jsem kdysi měl, ale jak to tak tenkrát obvykle probíhalo, vyměnil jsem je potom na burze za jiné. A tak stále dokola. Byla to hezká obálka. A ta palma je tudíž v určitém smyslu také „památný strom“:

http://www.progboard.com/graphx/covers/5150.jpg

:)

pes: Martine, doufám, že se nenecháš odradit poznámkami typu „Jde jen o rodinné fotky“. Například názor veleváženého Velemága TeePee (naprosto skvělého člověka, jehož názorů si velmi vážím:) chápu, ale přece jen i přes Velemágem moudře připomínanou možnost použití brzdy si dovolím naopak povzbudit tě v pokračování zdejší fotograficko-rodinné krasojízdy. Nejsou rodinné fotky jako rodinné fotky, a ty tvoje jsou výjimečné. Patří mezi nejhezčí fotografie na fstopu. Je evidentní, že ke zdejší prezentaci pečlivě vybíráš jen ty nejzdařilejší záběry. Navíc každá další fotografie z prostředí tvé rodiny už pravidelně vyzařuje čímsi pozitivním až radostným. To jsou fotografie, které skutečně potěší. Takže prosím pokračuj. Těším se na další. :)

Teď jsem si vzpomněl na některé rodinné fotografie Tomáše Houdy...

Výhradně v kladném smyslu...

Krásná momentka... :)

Martine, smekám kulich, smekám rádiovku, smýkám kloboukem apod., protože fotit na kinofilm v kostele je velmi obtížné. Vždyť v kostele je přece šero. V takové tmě téměř vůbec nelze exponovat z ruky. A přes to jsi pořídil nádherné fotografie. Velmi se mi líbí. Všechny. Na každé z nich je zachycen výborný moment. Celá série je krásná.

A speciální pozornost zaslouží výraz té holčičky na první fotografii, která se opírá o lavici, kouká na fotografa, a na hlavě má cosi jako secesní účes s květinami, kterým by se jistě mohl inspirovat třeba i kreslíř Alfons Maria Mucha (teda pokud by se znova inkarnoval:)

Jej, to je krásná fotografie. A jak píše Tom B/W: „A je to Fotografie“ :)

to odkazované Jarrettovo album je jedno z nejhezčích na této planetě...

kdysi jsem je slyšel na LP...

potom jsem si pořídil CD...

a pouštěl jej pořád dokola...

ale potom se mi někam ztratilo...


mám však od něj několik jiných alb - třeba i takové, kde hraje Bacha na čembalo...

anebo i nějaké jeho vlastní skladby na čembalo...

ale víc se mi líbí, když hraje na klavír...


většinou nejraději od něj poslouchám jazzové standardy...

Keith Jarrett, Gary Peacock a Jack DeJohnette...

to je vždycky hudební svátek...

=:o)

Petre, pokud by ti stacila nasledujici faze po tebou zminovanych jatkach, tak ji naleznes zde:

http://www.fstop.cz/e/slavik/you-will-not-forget-my-baguette-until-the-end-of/

=:o)

Martine, nepochybuji, ze to vyladis uplne paradne!

pes: ale i tak je to nadherna fotografie...
=:o)

Martine, rozdily ve valerech svetle sedi jsou zobrazeny i na mem monitoru (je sice mensi, ale presny - velmi neutralni)

ale spise mne prekvapilo to, ze mezi tou temer cernou a svetle sedivymi neni temer nic - jakoby uplny vypadek cele skaly strednich, hlubsich i hlubokych tonu...

(a take tonu nejvyssich, ale to uz neni tak dulezite...)


a tak mne to vrta v me dute makovici, proc to nastavujes prave takto...

ale slibuji, ze priste tve fotografie uz nebudu kazit kvakama o tonalite...

budu to brat tak, jak to bude...


jinak teda velice rad zopakuji, ze fotografie je to nadherna...

krasne to vystihl Jakub: "...je to tak nějak úžasně citlivé..."

=:o)

opět velmi krásná fografie...

nádherná momentka...

to bude úžasná série...



pes: Martine, ale tonalita se mi nyní jeví ještě záhadnější než u té předešlé...

jako kdyby ti vypadla většina ze škály polotónů...


kam se poděly ty nádherné hloubky kontrabasu, které jsem tak rád vídal na tvých dřívějších skvostně provedených fotografiích?

kam se ztratily malebné nižší tóny čela?

kam zmizely medové tóny violy?

a kam se schovalo jiskření trianglu ve výškách?


jako kdyby většina plochy byla vylita téměř jednolitou světlou šedí...


to jsem z toho opět srnec...

>:oO=

vlčák samozřejmě na bílé nelpí...

ale když bílá není, a vše je šedivé, tak v tom případě by z toho mělo být poznat, že jede o záměr...


Oto, když Mistr Holomíček někdy zvětšuje na obzvlášť ušlechtilý papír se strukturou, který je zbarven do okrova, tak tam určitě také není bílá...

ale to už je o něčem jiném...


pes: Tomáši Řš, ale nazopeň prosím zkontrolovat, zda je v ní ta fazole...

protože bez té fazole váhu vody nezměříš...
;))

teda fotografie je to opravdu nadhera, ale ublizuje ji nejvic to, ze ani v tom malem odlesku okna na pullitru neni bila, ale sediva...

ted jsem na tomto odlesku pokusne nameril RGB: 230, 230, 228, a na to, ze jde o odlesk svetla, tak je to opravdu neprijemne sedive...


(navic cerna zde neni cerna [ani v perforaci], ale jen tmave sediva)


Martine, toto je jinak velmi krasna fotka, a tak si myslim, ze je skoda ji prezentovat takhle...

Umis to udelat mnohem lepe...
;)

Tomasi S., tak to jsem puvodne blbe pochopil, presneji kvaknuto nepochopil...

Ale vzdyt mne znate, ze mam rad polotony - mnozstvi valeru - bohatost odstinu i ve skale sedivych...

A kdyz se mi uz neco jevi jako prilis sedive (celkove), tak to pro ostatni musi byt uz uplne velmi sedive...

Jsem z toho srnec...


Nojo, ale jinak je to velmi krasna fotografie - na tom se urcite shodneme vsichni...

=:o)

milá a příjemná fotografie...

ale jak píše Tomáš - pozor na kontrast - je to šedivé - mj. chybí bílá...

(možná tě čeká nákup jiného monitoru)

mam rad, kdyz je exponovano v pravou chvili...

a zde se to podle meho nazoru stalo...


hezky okamzik...

trefa!


(a s kulisami zde nemam zadny problem...)


tato fotografie se mi velmi libi...

=:o)

pěkně zachycené gesto...

ručka zkušeného řečníka...

jako kdyby se právě chystal přednést zásadní projev k publiku...
=:o)

nádherné fotografie...

a gravrtuluji!

vinšuji hodně zdraví a radosti! =:o)