:)))

Tak to je fotografická anekdota roku!

Než dnes došlo k prozrazení tajenky, tak jsem si těch několik předešlých dní myslel, že to vzadu je střecha další budovy, na jejíchž střešních taškách leží zbytky sněhu.

Opravdu. A dokonce jak se od toho centrálního střešního objektu s komíny táhnou šikmo dolů (nalevo i napravo) jakási lana s malými praporci anebo co to je, tak to jsem vnímal jako hřebeny dalších částí zasněžené střechy.

Vnímal jsem to jako plný objekt - že jsou to všechno tašky pod sněhem. Neviděl jsem na tomto náhledu, že je to děravá konstrukce. Že vlastně civím skrz to na oblohu.

(A že je za tou hlavní budovou moře, a na moři plave něco většího než barák, tak to mne nenapadlo už vůbec...)

Tak to teda civím jak vyoraný myšák. Ona se z toho nakonec vyklubala loď zaoceánská!

To jsem fakt nečekal. Takže tedy z nebe zpátky na zem. Přesněji řečeno z vesmíru zpět na moře.

Ale i tak má Mistr Jarda pravdu, protože ta ohromná loď na vodě docela připomíná velikánskou starship...

Ha! Loď hvězdokluzná! Koráb vesmírný!

Jsem kedluben dutý, makovice pilinami vycpaná. Jak je možné, že mne to nenapadlo? Kam jsem to civěl? O čem jsem s myslí zakalenou a duchem mdlým tak nepozorně fantazíroval?

Mistře Jardo, dědkuji za mistrovské vyřešení zdánlivě neřešitelného hlavolamu! Beru si z Vašeho jasnozřivého komentáře poučení a inspiraci: nezoufat, nepanikařit, nepodléhat trudomyslnosti, pokusit se použít mozkové zavináče a zvednout makovici ke hvězdám!

Možná je tím myšlena loď chrámová. Na té střeše částečně vyčnívající vzadu uprostřed zřím jakýsi symbol s paprsky - cosi jako auru kolem nějakého jádra. Ale i tak je mi divné, že to vzadu s lesem komínů by měla být střecha chrámové lodě. Takže je tím nakonec přece jen myšlena loď jako plavidlo? Takovou loď v tom ale nenalézám. Jedině že by to byl prototyp ponorky z patnáctého století.

Toto foto není od Aničky a objevilo se zde pravděpodobně nějakým nedopatřením.

Na tu odkazovanou barevnou verzi série civím „s úctou a obdivem“ (jak jsem psal již tenkrát), ale nyní na mne zapůsobila ještě silněji tato černobílá varianta.

Je to zvláštní. Někteří lidi pokřikují „na výšku se nefotí!“. Ale takový výkřik mne nikdy neoslovil. Vůbec mu nerozumím. Mne nyní oslovuje pokřik „barevně se nefotí!“. Ano, teď mne velmi oslovila a zachvátila tato černobílá verze série. A mám skutečně chuť hulákat „barevně se nefotí!“. Jsem dlouhodobě infikovaný černobílou fotkou. Sice mne již mnohokrát nadchly mnohé barevné fotky (a některé barevné fotky mne nadchly velice, velice, velice), ale přes to jsem se nikdy nedokázal zbavit jakéhosi vnitřního „tajného“ pocitu, že barevné fotky jsou jenom „jakobyfotky“. Já vím, že toto není žádná racionální úvaha. Teoretici fotografie by mne za takovou úvahu jen vynadali. Anebo by se o tomto vůbec nebavili. Neměli by co řešit. Já vím. Rozumím. Toto řeší jenom dementi. Výkřik „barevně se nefotí!“ je podobná debilita jako zvolání „na výšku se nefotí!“. Proč se nějak omezovat? A proč se vymezovat? Proč něco pokřikovat? Hm, rozumově na to nestačím. Je to jen takový pocit. Nic víc než pocit.

Ať žijí černobílé fotky!

Jsou sugestivní. Magické.

U první fotografie se asi nepovedl ten „neznělý“ (ne)pohled plavce. Podle mého názoru jde o expozici v nepravý okamžik. Fotogenické kulisy to tentokrát nevytrhnou.

Na druhé fotce je naopak hezký okamžik, ale zřejmě to kazí perspektiva.

Třetí fotografie se povedla. Ta je dobrá. Zde zafungovalo pravidlo, že méně znamená více.

kouzelná; kvalitní práce

pěkně bizarní situace...

vlastně úplně výborná...


kulaté hlavičky, kulatý kruh a kulalá okénka...

dokonce i vchod do plechové lodě má zakulacené rohy...

všude samé bubliny...


vtipná fotografie...

skvělá...

=:o)

inspirativní flákárna... :)

a nejlepší je ta úklidová:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/olev.jpg

:))

ono je na tom pěkné také to, že ta karosérie působí dojmem, jako kdyby byla dodatečně kolorovaná nějakými fixovými fixkami či vodovkovými vodovkami...

a také se mi líbí, že ze hry nevypadla obloha vlevo nahoře...

pěkně vyplněná plocha...

tomu říkám příkladný design! =:o)

a fajn fotka...

krásná série.. pro vlčí mlžný zrak obzvlášť lahodná.. =:o)

u této fotografie domku je krásně zachycená voda:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/lido.jpg

odlesky od hladiny vyšly velmi pěkně..

vlnky jak na objednávku..


je to velmi klidná fotografie..

působí, jako kdyby byla exponována ze stativu automaticky bez přítomnosti lidí..


jako kdyby automat, čekající v nehybné pozici řadu dní a možná měsíců, otevřel závěrku sám přesně v okamžiku, kdy je podle citlivých senzorů optimální tvar, konstelace, odrazivost a povrchová struktura vlnek..


rozjímací fotografie..
=:o)

vždyť už jdeme.. ;))

magické zátiší:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/muca.jpg


a velmi dobrý náběh má tato fotografie:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/diog.jpg

škoda přeškoda, že dole nemá více prostoru..

nešťastně „řízlá“ kompozice zde zničila fotku, která mohla být skvělá..

ale i tak jak je rozhodně zaslouží pozornost..
:)

první a druhá jsou senzační – úžasný diptych.. :))

tato fotografie:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/prek.jpg

je výborná..

ta obsahuje to, co zdůvodňuje fotografii: neopakovatelný okamžik..

a navíc je hezky komponovaná..

možná by ladila do diptychu s touto fotografií:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/134/ijao.jpg

:)

možná jsem zde minule napsal chybně, že díky výrazům to má kouzlo..

zjišťuji nyní, že ono to má kouzlo "jen" díky výrazu jedinému (výrazu jen té bytosti vzadu)


když pokusně zakryji ten neostrý obličej vepředu, tak ta fotografie zůstává prakticky nedotčena..

ale když odstraním tu postavu vzadu, tak kouzlo té fotografie mizí, a to tak, že úplně..


z čehož plyne, že ten neostrý obličej vepředu se zde chová zcela neutrálně (je jen „nezúčastněnou kulisou“, která zde může, ale zároveň nemusí být)


takže nejde o konfiguraci dvou obličejů/postav, tak, jak jsem se mylně domníval dříve..

celé to táhne jen ta postava vzadu..

ale táhne to pěkně..

toto zjištění je pro vlka objevem i poučením..


zvláštní jev: vlkovi se tato fotografie nelíbí, ale zároveň líbí..

jakési kouzlo „letmého portrétu“ fotogenické bytosti s neuchopitelným výrazem a „plachým“ gestem (které v zápětí mizí) v prostředí Latinské Ameriky..

=:o)

Aničko, vlk zde slídí již po x-té a stále neví..

ten „výřez“ reality je na vlka snad až příliš brutální..

to je mírným teleobjektivem?

ale zas na třetí stranu to má díky těm výrazům kouzlo..

určitě zajímavá fotografie..