teda fotit skrz plot dvouokou zrcadlovkou je docela machrovina.. cosi jako tombola..

to jsem si včera neuvědomil..

s tímto vědomím jsem k té smuteční pásce tolerantnější..

a nyní dlouho očekávaná konstruktivní rada:
kdybys použil Hasselblad, tak k takovému incidentu nemuselo dojít..
;)))

sorrry, už jsem zticha.. ..já také nepoužívám Hasselblad, tak nemám co radit..
;)

ten sprchový kout za domkem (lampy na bigboardu) se mi líbí..

převážně pěkná fotografie, ale trochu mi kazí výhled ta smuteční páska na pravém horním rohu (kéž by tam místo té „pásky“ byl třeba kus koruny stromu..)

a také mne mírně popotahuje za oka ta nepatrně prekérní pozice kmenu stromu u levého spodního rohu (kéž by ten kmen by o fous jinde..)

ale jinak pěkná věc..
=:o)

pes: vlka ta nepřehlednost obličeje plus dotyk s ohradou také napřed brzdily v nadšení, ale potom si představil, jak to asi vypadá na papírové zvětšenině, a zjistil, že je to bez problému..

na případné výstavě bude divák z povzdálí napřed lehce disorientován, ale potom přistoupí k fotografii blíž, ohledá ji, a řekne si v uchu: „aha. To je hezké.“

následně poodstoupí, a nabytý poznáním důležitých detailů pohlédne opět z odstupu na celkový výjev v krajince, a zamumlá si v uchu: „hm, hm, opravdu hezké. Tjo, fakt pěkný.“
:)

pes: vlk zapomněl přiškrábnout, že u té třetí -

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/207/edau.jpg

- ho také zaujalo, jak ta hlava toho panáčka z devatenáctého století je zakomponována přesně do vrcholu vrženého stínu (průsečíku dvou linií stínu) na světlé obloukové střeše budovy za zábradlím..

a že je také zajímavé, že do tohoto průsečíku navíc míří ta světlá linka v tom stínu na té střeše..

škoda, že ta světlá linka nevychází z očí, ale z nosu..

kdyby ta světlá linka vyzařovala přímo z očí, tak by to potom vypadalo, že ten návštěvník z jiného časoprostoru cosi röntgenuje pohledem..
:)

ta první je výborná.. nejen tím prostorem a vzdušnou atmosférou, ale třeba i vzájemnou komunikací struktur (vzor na košili versus vzory na fasádách budov..)

a potom se mi ještě speciálně líbí ta třetí: do současnosti zavítavší panáček z devatenáctého století (figura historické Paříže – malíř či vynálezce z předminulého století na návštěvě v součastných kulisách moderní městské čtvrti..)

krásná romanticko-melancholicko-tíživá (krasosmutná) fotografie.

Mistře Valsidale, přiznám se, že nevím..

zdá se, že jsi se dal na dráhu lovců hádanek ve výjevech neostrých..


a je uctivé taktně zavýti: proč ne..

hádanky neostré své kouzlo mají..



ašlak sakrblé aby fotografie tohoto druhu skutečně psala a zatnula do hlíny, tak už to musí býti skutečně něco hóóóóódně extra, a to podle vlčího mlžného názoru zde není..


vlk má troufalý až drzý pocit, že to není úplně ono..

možná mu to nehraje pro to, že je to „jen“ na půl cesty mezi abstrakcí a realistickou fotkou..



v kategorii „neostrých“ má vlk raději ty více abstraktní, jaké vytváří například Tomáš Procházka:

http://www.fstop.cz/e/prochazka/vylet/

anebo třeba:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/115/VogGKzHC.jpg

(to je vyjmuto z této série: http://www.fstop.cz/e/prochazka/blu-story/ )

vlk má pocit, že Tomáš Procházka nasadil v kategorii „neostrých“ laťku tak vysoko, že by si měl každý další skutečně hóóóóódně rozmyslet, zda předhodí publiku své neostrostní variace..



Mistře Valsidale, je samozřejmě jasné, že Ti jede o něco trochu jiného, že Ti jede o to napětí mezi identifikací a neidentifikací, že „to ono na půl cesty má býti tím oním“, a že to tudíž nelze porovnávati s něčím úplně jiným od Tomáše Procházky, ale když..

ale když ono..

ehm..

ale víš..

vždyť víš, že Ti fandím a že nezřízeně obdivuji například (a zejména) Tvé dokumentární a subjektivně dokumentární fotografie, z nichž si většinu již dávno smazal..

smazal jsi je zejména k velké škodě nově příchozích, kteří Tvé portfolio objevují teprve nyní a jsou o Tvé poklady ošizeni..

(nově příchozí neví, co všechno jsi již dokázal..)



rozumím šlak, že potřebuješ jít dál..

a že jinak to možná ani nejede..

avšak někdy mám takový pocit, že je lepší nic nevymýšlet, nesnažit se něco někam posouvat, ale „jen“ fotit..

netěkat, ale fortelně fotit tak, jako před tím..

a ony tu drobné nuance, které to potom třeba nakonec přece jen o kousíček někam posunou, přijdou tak nějak časem samy..


evoluce většinou nadělá méně škod, než revoluce..


(navíc kompletně neostré fotky jsou dnes již klasikou)


tjo, šílený vlk dnes zase blábolí..

a to nyní ani nemá úžeh..

což teprve až přijde úžeh v následujících letních dnech tropických?
;))

nejsem přemýšlivec ani myslivec a v jelentech se nevyznám, ale když tak civím na to specifické paroží, tak mne přepadá dotazník, zda nejede o pomník padlého losta Dánského:

http://www.severskelisty.cz/priroda/prir0025.htm

(sanitka na Tvé fotografii by mohla býti důkazem)


pes: a co se týká fotografie jako takové, tak to je teda výstavní řádná pinhole jak má být!

Tomáši, ten první portrét je opravdu hodně zdařilý, ale už od včerejška průběžně dumám, zda ta až pedantsky pečlivá kompozice, která bez pochyb zaslouží potlesk, není zároveň v určitém smyslu nepatrně kontraproduktivní..

jako kdyby to extrémně přesné uspořádání jednotlivých komponent obrazu generovalo jak radost z prohlížení svátečně precizní fotky, tak zároveň pocit odosobnělého chladu..

totiž ta první fotografie je komponována natolik precizně, až svou formou (nikoliv obsahem) působí tak trochu nelidsky, snad až příliš akademicky..

ašlak i přes určitý „akademický chlad“ obdivuji, jak jsi ten obraz v daných kulisách dokázal dokonale poskládat..

takže civím s respektem a pokyvuji uznale..

perfektní práce..

Jáne, tentokrát trefa!

ta první je dobře komponovaný záběr z polského špionážního filmu..
:)

F1090004_A je výborná:
http://boberkovo.misto.cz/_MAIL_/pin/ostrava/F1090004_A.jpg

:)

ten první portrét je výborný..

cosi mezi portrétem politika a detektiva..

a kdo s ním dělal rozhovor a ve kterém magazínu vyjde?
;)

působivá fotografie.. trochu strašidelná.. lehce hororová..

pěkná =:o)

Luďku, a tak si teda zkus představit, že je to houpací chodec, případně houpací kůň v kalhotách..

a odkud to je? to je před schodištěm pod novým vítězným obloukem v Paříži..

zajímavé je, že ten oblouk je úplně hranatý..
;))

vlkovi se tato fotografie líbí..

ale ne úplně maximálně..

je to přece jen takové to chladné hledání kompozice..

(ale to provedení je teda senzační!)


a víš, že se mi nakonec více líbí ta Tvá předešlá s tím člobrdou?:

http://www.fstop.cz/e/58.szepe/untitled/

ta odkazovaná z Petřína obsahuje takový nenápadný humor..


anebo teda když fotku v kategorii „z mrazáku“, tak teda tu s brýlemi:

http://www.fstop.cz/e/55.szepe/untitled/

tam se opravdu přihodilo cosi ve světě nevídaného..

ta s brýlemi je výjímečná, a to nejen k kategorii zátiší..
=:o)

excelentní!

ten komixový pohyb dolních končetin..

a žárovka na hlavou..

velice se mi ta fotografie líbí!
=:o)

hlásím podobný vývoj jako Ota ;))

možná jsem zde minule napsal chybně, že díky výrazům to má kouzlo..

zjišťuji nyní, že ono to má kouzlo "jen" díky výrazu jedinému (výrazu jen té bytosti vzadu)


když pokusně zakryji ten neostrý obličej vepředu, tak ta fotografie zůstává prakticky nedotčena..

ale když odstraním tu postavu vzadu, tak kouzlo té fotografie mizí, a to tak, že úplně..


z čehož plyne, že ten neostrý obličej vepředu se zde chová zcela neutrálně (je jen „nezúčastněnou kulisou“, která zde může, ale zároveň nemusí být)


takže nejde o konfiguraci dvou obličejů/postav, tak, jak jsem se mylně domníval dříve..

celé to táhne jen ta postava vzadu..

ale táhne to pěkně..

toto zjištění je pro vlka objevem i poučením..


zvláštní jev: vlkovi se tato fotografie nelíbí, ale zároveň líbí..

jakési kouzlo „letmého portrétu“ fotogenické bytosti s neuchopitelným výrazem a „plachým“ gestem (které v zápětí mizí) v prostředí Latinské Ameriky..

=:o)

Richarde, námětem je mi to velmi blízké, ale už druhý den průběžně dumám, proč si to odeslal v takovémto stavu, a zda si tím zbytečně neškodíš..