Když jsem dnes dopoledne v boardech navrhoval vzájemné prohození workshopu s jedním nejmenovaným boardem, tak jsem to nemyslel doopravdy.

Medvídek na druhé fotografii je sympaťák.

Po uplynutí několika dní se mi jako úplně výborná jeví tato:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/2/298/viob.jpg

A až na pár výjimek se mi líbí celá série. Je hodně živá. Při pohybu. Střelba na ulici. Žádné „narýsované“ koncepce. A to je fajn.

Kdybych dokázal nafotit takovouto kolekci za 14 dní během chůze do práce a z práce, tak bych byl šťastnej jako blešák!

Mne se ta fotografie líbí. Atmosférou mi připomíná fotky od některých obecně známých umělkyň (konkrétní jména umělkyň však neuvedu, protože je neznám). Takové umělkyně si mohou dovolit prezentovat fotografie, které třeba nejsou úplně precizní, ale přesto v nich něco je. Cosi, co chlapíci vyfotit nedokážou.

Kompozice je sice nevyvážená, ale jakýmsi zvláštním způsobem se zaaretovala ve své trochu vychýlené „ne-balanci“, vytvářející pocit, že důmyslným způsobem nakonec úplně přesně sedí! Pokud mohu použít nechutný (avšak kladně myšlený) módní výraz, tak dodám, že ta kompozice působí sofistikovaně.

Igore, gravrtuluji ti k výstavě v DNZ! Až se někdy budu plížit kolem, tak doufám stihnu hodit pohled na vystavené papírové zvětšeniny a papírovými zvětšeninami se pokuchat.

pes: ačkoliv mám obzvlášť oblíbené pouličnické momentky s člověkama, tak zde mne speciálně uchvátila fotografie „Městská knihovna v Praze“.

Zdařilé UFO. Ještě z doby, kdy se UFO mohly pyšnit hezkým designem.

Četl jsem předešlé komentáře. Některé mne zaujaly svou kritičností, ale nemohu s nimi souhlasit. Řekl bych, že pokud zde něco chybí, tak snad jen to, že nejsou v řadě další portréty. Podle mého názoru to trefil Jiří, když napsal: „skoda, ze to neni serie“. A Kristýnka to v části svého vstupu také asi trefila: „navíc si ta fotka říká o sérii“.

Záhadou je pro mne zde základní komentář od Denisy: „…veľmi zle naaranžované…“. To vůbec nechápu. Skočil mi teď do mé duté makovice záchvat paniky, že vůbec nevím, jak bych to naaranžoval lépe, kdybych tam byl s foťákem já. Samozřejmě bych na místě urputně řešil, zda třeba přece jen ještě trochu s foťákem poodstoupit (anebo naopak nepatrně blíž) apod., ale to není důležité. Nic zásadního mne nenapadá, a tak teď panikařím, že mne to nedochází. Je to divný pocit. Jako když si podnapilý neuvědomuje, že je podnapilý a je poněkud mimo, aniž by si uvědomoval, že je poněkud mimo a tak podobně.

Ještě k té póze. Nevím, zda je přirozená anebo naaranžovaná. Ale je to u portrétní fotky důležité? U portrétní fotografie bych určitou míru aranžovanosti dokonce předpokládal. To k takovému druhu fotografií patří. Navíc na střední formát se většinou necvakají momentky. A také je to asi ze stativu, což jistě předurčuje styl focení a nutné aranžování.

V každém případě jako portrét v Kyjevě se mi jeví jako výstižný. Ale nemusí to být jenom v této lokalitě.

já také

bulldozer

Výborná fotografie.

Slídil jsem zde už vícekrát. A pokaždé, když tuto sérii ohledávám, se u mne dostavuje zvláštní pocit jakési decentní kultury. Sice se mne zde také pokaždé v mozku vzpříčí ošklivé slovo "trendy", ale ani se nemusím příliš namáhat a vyvíjet nějakou přehnanou energii, aby toto neslušné slovo zase zmizelo a nechalo být tyto fotografie docela v klidu bez vášnivých emocí. Vášnivé emoce zde sice chybí, ale jakési uhlazené emoce se u těchto fotek přece jen projevují. Pravidelně se mi zde zjevuje poněkud nepochopitelný dojem, že se mi tato série líbí. Ani tomu nemohu uvěřit, že by se mi taková série mohla líbit. Nechal jsem to tedy trochu působit v čase. A zjistil jsem, že se mi ten nesourodý výhřad asi fakt líbí. To je divné. Možná je to tím, že je zde takové hezké ticho.

Pro černobílé dokumentární fotky mám slabost. Rád jsem pocivěl. Pocivěl nejednou.

Kompozice. To je slovo, které mne u této fotografie pronásleduje. Ale nechme kompozici kompozicí, stejně ji už nezměníme. A byla by škoda se zde kompozicí trápit, protože ta fotografe je jinak skvělá. Výraz té polodivoké bytosti, nalezené kdesi v zapomenutém světě, je fascinující. Naprosto úžasný! Adriano, jak se ti podařilo k tomu téměř lidskému tvoru přiblížit tak blízko?

Líbí se mi. Všechny dvě. Zejména všechny dvě - právě takto pospolu - jako volný dvojptych.

pes: snad jen to provedení... Možná jsou ty fotografie z hlediště tonality zbytečně drsné...

Ten monumentální kancelářský "totem" na horizontu pravděpodobně trochu znám. Nepoužívám satelitní navigační přístroje, a tak tento věžák plní funkci jednoho ze základních orientačních bodů při (zimních nočních) potulkách po Šáreckých pláních, náhorních plošinách a údolích (ale jen z některých údolí je viditelný). Pokud však toto není fotografie ze Šárky (v létě ji tolik neznám), tak v tom případě jsem zabloudil a začínám se bát všech těch potvor, které zatím naštěstí koukaj jen na ten barák. I když - teď se mi zdálo, že jedna z těch potvor se nenápadně otočila...

Hezké momentky. Jak ze sedmdesátých let.

Igore, vždyť máš úžasné fotografie člověků – v tvém portfoliu je několik pokladů. Na křoví hoď bobek (Jiří má pravdu).

Před několika dny jsem měl možnost podívat se na fstop pomocí mnohem lepšího monitoru než jaký používám běžně, a byl jsem překvapen, jak některé fotografie působí hezky. Snad největší rozdíl mne praštil do zraku při ohledávání této fotografie. Objevil jsem zde nádherné polotóny a čtvrttóny, o kterých jsem dříve neměl tušení. Tato fotografie prohlížením na velmi kvalitním monitoru neuvěřitelně prokoukla. A já ji konečně začal vnímat nejen jako „sympatickou legraci s atraktivní modelkou“, ale zároveň jako vysloveně hezkou a v širším smyslu jemnou fotografii s krásným světlem a tóny. Civěl jsem nevěřícně. Nádherná fotografie!

To bych teda neřekl, že je to trapné. Je zde hezký moment překvapení. Je to vtipné. Ale asi by to chtělo nějak dotáhnout. Předělat. Přefotit. Zpikantnit kompozice. Nalézt další stromy vhodné do série. Aby ty fotky byly zajímavé i jednotlivě. Já vím, lehko se radí, těžko se fotí.

Plánované symposium - pokud má být hodnotné - by mohlo být rozčleněno na několik tematických okruhů:

Kompozice třetího milénia

Kompozice, ano či ne?

Kompozice do každého počasí

Kompozice pro všední den

Kompozice pro výjimečné příležitosti

Kompozice v období husitských válek

Dialog mezi evropskou a zámořskou kompozicí

Kompozice jako odpověď?

Kompozice a okultismus

Kompozice versus věda

Lze komponovat bez přípravy?

Ekologie kompozice

Kompozice není nepřítel

Kompozice a zdravý životní styl