Četl jsem předešlé komentáře. Některé mne zaujaly svou kritičností, ale nemohu s nimi souhlasit. Řekl bych, že pokud zde něco chybí, tak snad jen to, že nejsou v řadě další portréty. Podle mého názoru to trefil Jiří, když napsal: „skoda, ze to neni serie“. A Kristýnka to v části svého vstupu také asi trefila: „navíc si ta fotka říká o sérii“.

Záhadou je pro mne zde základní komentář od Denisy: „…veľmi zle naaranžované…“. To vůbec nechápu. Skočil mi teď do mé duté makovice záchvat paniky, že vůbec nevím, jak bych to naaranžoval lépe, kdybych tam byl s foťákem já. Samozřejmě bych na místě urputně řešil, zda třeba přece jen ještě trochu s foťákem poodstoupit (anebo naopak nepatrně blíž) apod., ale to není důležité. Nic zásadního mne nenapadá, a tak teď panikařím, že mne to nedochází. Je to divný pocit. Jako když si podnapilý neuvědomuje, že je podnapilý a je poněkud mimo, aniž by si uvědomoval, že je poněkud mimo a tak podobně.

Ještě k té póze. Nevím, zda je přirozená anebo naaranžovaná. Ale je to u portrétní fotky důležité? U portrétní fotografie bych určitou míru aranžovanosti dokonce předpokládal. To k takovému druhu fotografií patří. Navíc na střední formát se většinou necvakají momentky. A také je to asi ze stativu, což jistě předurčuje styl focení a nutné aranžování.

V každém případě jako portrét v Kyjevě se mi jeví jako výstižný. Ale nemusí to být jenom v této lokalitě.