IG: jisteze rozumim... nicmene zastavam nazor, ze hranice mezi obojim je dost neznatelna, a to tim spis, cim statictejsi motiv to je. Kde zacina inscenace a kde konci je vetsinou hodne tezko formulovatelny, protoze uz fakt ze jdu fotit treba jako tady na letiste vicemene bere v uvahu, ze na tech obrazcich budou letadla plus nejaky lidi okolo... Pro mne je to zrovna tak "inscenace" jako kdybych si to letadlo objednal a nechal je nekde na louce pristat jenom pro mne, nebo teda skoro :-)
To same je priklad nejake momentky na street... pokud chci (jakoze vetsinou ano) aby mne fotografovani videli a aby pohledem se mnou komunikovali, tak uz je svym zpusobem manipuluju, nebo jestli chces inscenuju.
Co jinyho to je, kdyz si nekde vyhlednu nejake fotogenicke misto (svetlo, prostor) a cekam koho mi privede pred objektiv nahoda, abych jej "pouzil" pro nejaky obrazek?

Kdepak, Ianusi... tvuj argument funguje beze zbytku snad u snimku porizovanych nahodne nejakou bezpecnostni kamerou, ale jakmile je za pristrojem tvurci fotograf, tak je to vice nebo mene inscenace skoro pokazde. Snad jenom u motivu trvajicich opravdu jenom zlomky sekund mne jima podobny iracionalni obdiv, naposledy u Alberta Venzaga, jak jsem o tom psal v boardu o filmech :-)

To vsechno ale absolutne nesnizuje v mych ocich kvalitu techhle vybornejch obrazku, pouze to melo vyjadrit ze tu tematiku "inscenace(böse, böse) versus okamziky realneho zivota (jedina prava hodnota) vidim trochu diferencovane. Nakonec, ja se dostal k inscenovany fotografii spis pozvolna prave pres tu dokumentarni :-)

IG: kazda fotografie je zobrazenim realneho zivota, pokud ji nekdo nesmontuje v PS. Na druhou stranu, kdyz pozoruju nekdy uzas mych deti z opravdu prostinkych veci, tak mi to trochu rve srdce takovehle veci rikat, protoze nekde v hloubi duse bych si pral taky se umet takhle nadchnout.

tezko rict, ktera je lepsi. Dobre jsou obe, ta druha by se mi mozna nakonec libila i lip, kdyby na ni nebylo to letadlo vlevo.

Nepochopil jsem proc jsou tu ty fotky dvakrat v ruzne velikosti, ale taky nemusim chapat vsechno, ze :-)

propriste uz vis jak na to, kdyz se kompozice nevyvede podle tvych predstav. A nejsi sam, takovych kteri negativy skrabou nozem nebo smirglpapirem je cela rada :-)

jo, dobry to mas. Mne hned napadla jeste jina varianta, kde by byl pouze ten mladenec s tou placackou, pokud mozno celou. Ale to jen tak aby rec nestala :-)

:-)

ten horizontalni orez jsem taky uvazoval. Mne ale prijde, ze by to zklidnil az zhruba na urovni te spodni hrany te becherovky, a to uz se to spodni kolo nejak nekomfortne dotyka okraje. Proto se mi zdal lepsi ten vertikalni, byt zpusobi ztratu hradcan :-)

Jinak, ja take zvetsuju na baryt se sirokym bilym okrajem. To ale neznamena ze se neda rezat, akorat na to je potreba zvetsovaci ramecek se ctyrmi posuvnymi pravitky. http://www.phototec.de/catalog/images/dun_906_g.jpg

A jinak jsi to s tim orezem vubec nemel cist :-)

Mam? Ok, zde me dva centy :-)

Ta fotka je zajimava a cloveka donuti poradne se podivat, kdo vsechno tam pluje vzduchem :-) Po tom poradnem podivani ale zacalo moje oko hledat nejake hierarchicke struktury, prislo mu ze by tomu prospelo nejak ty figury zcitelnit, ale nevedelo jak. Vlk necht zde prestane cist.

Jako jediny krok vedouci tim zamyslenym smerem se mi osobne jevi ukrojeni prave strany, zhruba tak, aby zmizel ten napis becherovka a nohy te superzeny byly nariznute. Prijde mi, ze ta kolona tech leticich i neleticich navzajem se prekryvajicich i neprekryvajicich tel dostane nejak vetsi smysl. Mozna tim, jak je prvni i posledni odkrojeno formatem obrazku.

tahle fotografie zije tim, jak ten clovek trimajici neco, co vetsine obyvatelstva vcetne mne nedava zadny smysl, tu situaci bere vazne. Volna planina, kterou letiste oplyva, tomu pokazde da dost mista, a tak vznikaji takovehle Lhotakovky à la carte :-) Pripomina mi to trosku fotografie ze svycarskeho narodniho sportu "hornussen", tam maji ty placacky ze dreva a snazi se nimi zachytit vzduchem svistici plastikove puky (nouss). Ti hraci to berou podobne vazne a postavaji v podobne poze :-)
Samozrejme bych nic nerezal, ale pral bych si aby vlevo bylo mirne vice mista zatimco vpravo stejnou merou mista vice. Zda se mi, ze by to u tech kominu dobre gradovalo.

Pokud jsem to jeste nenapsal, tak se mi ten snimek libi.

moje fotky s nohama? Kdybych hodne hrabal, tak bych je vyhrabal. Na papire je myslim uz nemam, musel bych skenovat film. Ale takovejch obrazku by bylo, co bych je mel nekdy protahnout skenerem... otevirat ty stary sanony je vzdycky jak otevreni pandoriny skrinky :-)

nepanimaju :-)

Mne konkretne na tomhle kolotoci pokazdy zaujmou ty nohy tech koni, jsou v jedny rade jako u tanecnic z Moulin Rouge, nebo styloveji spis z Crazy Horse. Ale o to tady autorovi evidentne neslo, na rozdil ode mne ktery to tam z jakehosi neodolatelneho impulsu foti pokazde :-)

ze ja radsi nedrzel hubu :-)

no... ja zastavam teorii, ze v pripade pochyb ma pravdu vzdycky autor :-) Kdyz neco komentuju, tak k tomu davam svoji horcici, ale kuchar byl nekdo jiny, i kdyby te horcice bylo kilo :-)

Foceni na plny format je spis cosi filosofickeho, pokud to nazveme vznesene, nebo manyrou, pokud vznesenost nebudeme unavovat. Jasne ze pri kazdem mackani spouste komponuju na plnej format, snad az na par vyjimek kdy uz pri foceni vim, ze z toho bude panorama nebo ctverec. Taky ve vetsine pripadu u toho vyrezu kterej ten plnej format vyplni zustanu. Ale i ten plnej format je jenom vyrezem z bezformatove reality, a kdyz obrazek kterej delam je zrovna nejlepsi na jinej pomer stran nebo kvuli nutnosti rychle reagovat aby mi neutekl ten pravy a jediny moment mam na frejmu i hlusinu, tak z toho nedelam vedu a proste ten obrazek novym framingem "vyfotim podruhe". OK, vykopirovat negativy tak, aby na nich bylo videt ze jsem nic neurizl je roztomily gesto a graficky prijemny reseni kterak se vyporadam s tim, ze svet na obrazku kdesi musi skoncit. Ale v konecnem dusledku je pro mne obrazek samotny dulezitejsi, i kdyz pro tenhle druh fetise (jako skoro pro kazdy fetis) mam pochopeni. Pro mne je ale fotografie pouze jednim vyrazovym prostredkem z mnoha, a kdyz maluju nebo kreslim, tak taky vezmu takovy platno aby bylo pro moji kompozici optimalni.

ale jak uz jsem rek... jestli nakonec neco vypada tak jak ma, neni moje pivo, ale autora :-)

pohadati se neni celkem o cem...

u nas se rika: "jedem tierchen sein plaisierchen", coz tak nejak znamena, ze kazdy musi sam vedet co mu dela radost a proc :-)

Za slovo orez si pro mne za mne muzes dosadit slovo kompozice pred zmacknutim spouste... Ono to v konecnem vysledku vyjde nastejno... akorat ta tvoje metoda je samozrejme mnohem masochistictejsi :-) Ja osobne to po asi deseti letech stejneho enthusiasmu uz neberu tak ortodoxne, a mam li byt uprimny, tak mam pocit, ze to mirne souvisi i s promenou obecnych kvalitativnich meritek. Zatimco drive (a v casech emulzi HCB samozrejme o to vice) bylo krajeni kinofilmoveho policka dobrodruzstvim a jasnym ustupkem technicke kvalite, dneska jsou emulze jednak lepsi, takze to casto nehraje roli, a jednak je mi to s tou kvalitou tak nejak vic jedno, pokud muj obrazek vyjadruje to, co chci. Jsou tu mezi nami dokonce i taci, kteri pozaduji urcite technicko-kvalitativni ustupky jako nutnou stylizaci v boji proti prilisnemu perfekcionismu :-)

Ale to cviceni, kterak orezama zuslechtis kazdou fotku z rodinneho alba moji zeny na vytvarny skvost, to bych docela rad zazil live :-)

problem serii je ten, ze vzdycky je jedna z tech fotografii nejlepsi, a vzdycky ty ostatni logicky jsou horsi.

Z te serie s trampolinama uz jsem toho videl postupne docela dost, a tahle by urcite nebyla pro mne onim vrcholem. Neni spatna, diky pohledu toho mladence i diky te poze leticiho devcete, ale proto aby dosahla toho surrealna obsazeneho v tech ostatnich, ji prekazi kolize s pozadim. Byt to devce o metr vys, tak je asi vse jinak... to by se dalo uvazovat i o odriznuti toho divokeho spodku na nezbytne nutnou miru. Takhle je to dobry prumer, ale nikoli extaze.

:-)

kdysi, kdyz jsem s fotografovanim zacinal, a o Leice a HCB ridicim se doktrinou nedotknutelnosti plneho formatu jsem jeste nemel poneti, mi jeden muj mentor daval k vyreseni kompozicni ulohy. Krome tech aktivnich, kde slo o usporadani nejakych prvku do harmonicke jednoty, to byly takzvane pasivni... Dal mi nejakou fotografii, a rekl mi, ze z ni mam udelat tri, ale tak, aby byly vsechny tri dobre :-) Od te doby jsem si sice taky vyzkousel dosyta jak funguje dobrovolne omezeni komponovanim na plny format, ale s krajenim nemam zadny problem :-)

ja nevyhazuju nikdy nic :-)

ale asi bych tomu predepsal konskou kuru. Urizl bych toho clobrdika co tlaci tak, aby zustaly pouze jeho ruce.

potom alespon pro mne gudygud.