no... ja zastavam teorii, ze v pripade pochyb ma pravdu vzdycky autor :-) Kdyz neco komentuju, tak k tomu davam svoji horcici, ale kuchar byl nekdo jiny, i kdyby te horcice bylo kilo :-)

Foceni na plny format je spis cosi filosofickeho, pokud to nazveme vznesene, nebo manyrou, pokud vznesenost nebudeme unavovat. Jasne ze pri kazdem mackani spouste komponuju na plnej format, snad az na par vyjimek kdy uz pri foceni vim, ze z toho bude panorama nebo ctverec. Taky ve vetsine pripadu u toho vyrezu kterej ten plnej format vyplni zustanu. Ale i ten plnej format je jenom vyrezem z bezformatove reality, a kdyz obrazek kterej delam je zrovna nejlepsi na jinej pomer stran nebo kvuli nutnosti rychle reagovat aby mi neutekl ten pravy a jediny moment mam na frejmu i hlusinu, tak z toho nedelam vedu a proste ten obrazek novym framingem "vyfotim podruhe". OK, vykopirovat negativy tak, aby na nich bylo videt ze jsem nic neurizl je roztomily gesto a graficky prijemny reseni kterak se vyporadam s tim, ze svet na obrazku kdesi musi skoncit. Ale v konecnem dusledku je pro mne obrazek samotny dulezitejsi, i kdyz pro tenhle druh fetise (jako skoro pro kazdy fetis) mam pochopeni. Pro mne je ale fotografie pouze jednim vyrazovym prostredkem z mnoha, a kdyz maluju nebo kreslim, tak taky vezmu takovy platno aby bylo pro moji kompozici optimalni.

ale jak uz jsem rek... jestli nakonec neco vypada tak jak ma, neni moje pivo, ale autora :-)