(dnes som vymenil fotku za lepsie upravenu)

Tak mam zase po case dojem, ze bych to mela povesit na hrebik. Ale stejne to zase neudelam, protoze me proste bavi fotit. :)

prostor se mi líbí, ale scénografie je to ohraná

teprve napotřetí sem si všimunl končetin! .) začíná se mi to líbit velmi.

:) super

:)

[fs:102] ehlo :)

Materiál desky zmiňovaného jídelního stolu, sestávající z velkého množství vrstvených dýh, je určitě krásný a gratuluji ti k jeho pořízení. Avšak zcela jistě to není imitace jiného materiálu. Jako příklad k tématu imitací se asi vůbec nehodí. Vlastně jde o verzi „překližky“, kde jednotlivé vrstvy nejsou orientovány podélně, ale příčně. Sendvičový materiál „dýha/lepidlo/dýha“ výborně tlumí mechanické rezonance. Překližka – často ohýbaná – se proto také používá k výrobě ozvučnic některých luxusních reprosoustav. Takovýto materiál se obvykle neskrývá, ale naopak vystavuje na odiv. Možná i proto, že nic neimituje.

Ale nechci ti nic podsouvat. Vždyť vím, že jsi to určitě nemyslel jako příklad imitace a že jsi tu informaci o jídelním stole z vrstvené dýhy zmínil spíš jen tak pro zajímavost – jako příklad „jiného“ (a bez pochyb velmi hezkého) využití dýhy.

Velmi zajímavý příspěvek do diskuse je zmiňované plastifikované dřevo, používané z důvodu omezení kácení stromů v deštných pralesech apod. Ano, to je určitě chvályhodné. Jednoznačně jde o „přidanou hodnotu“, která dává smysl imitaci dřeva.

Přestože mám barytové zvětšeniny velmi rád, tak mne mrzí, že celý klasický analogově – chemický proces vyvolávání negativů a následné zvětšování v temné komoře je neekologický. Možná až extrémně neekologický. I když dáme stranou chemické látky, tak už jen samotná spotřeba (pitné) vody je vysloveně katastrofální.

Digitální fotografii mám také rád, a to (kromě její praktičnosti) také z ekologických důvodů. Ale to přece není důvod, abych digitální fotky zkrášloval prvoplánovými imitacemi okrajů kinofilmového políčka a abych předstíral, že ta fotka není digitální.

:)) cool

zdravíme Mistra Jardu

pes: do ničeho se tam nezapleť, ničeho si nevšímej, do ničeho tam nešťourej a vrať se v pořádku domů!

hahaha :D
super kočkolet

jako Tomáš

[i like] a lot!

takze teda patent na chapani realnyho zivota (at uz je to cokoliv)... od jedinyho navstevnika tech _spravnejch_ vystav, no less.

moc pekny salto mortale, to se musi nechat. :)

:)

Myslim, ze dulezity je vysledek. Je mi uplne jedno, jak vznikl, pokud se mi libi, medium neni dulezite.
A k imitaci - plati veta vyse, imo.

dost v pohode

... A ja jsem si kdysi koupil jidelni stul, ktery je vyrobeny z masivniho bloku slepeneho ze stovek napric lepenych drevenych dyh. :-)

Neexistuje neuslechtily material, pouze jeho nevhodne pouziti. A do nej nepocitam imitaci neceho jineho - pri vedomi, ze to v 99 % pripadu nedopadne dobre. Nicmene, ty vyjimky existuji. Temer vzdy funguje imitace neceho levneho necim drahym / napriklad imitace drevotrisky z nejake uslechtile slitiny. Nebo nekdy vstupuji do hry jine, moralni faktory: Pred vynalezem tlakovaneho dreva se napriklad s oblibou pokladaly na venkovni, "drevene" terasy plastifikovane, drevene fosny, a u levnych objektu se to tak dela dodnes. Duvodem je moralni opovrzeni nad tropickym drevem, uvedomeli stavebnici radeji pouziji plastifikovane drevo nez aby si zatizili svedomi nicenim destneho pralesa - coz je emoce, ktera se mi jevi v cechach inexistentni, jak jsem mel mit nekolikrat moznost osobne se presvedcit. Paradoxne tak "podradny" material najednou ve srovnani s "uslechtilym" presto ma ve vnimani stavebika lepsi bilanci.

S tim starnutim umeleckych del s tebou souhlasim, nicmene sberatele to obcas vidi jinak a zvlaste umelecka dila z poslednich padesati let jsou casto i restauratorskymi orisky.

Jinak, nez se pustis do tech nanoprouzku, tak vyzkousej ten negativ naduplikovat. V dobach, kdy jsem se zabyval takovym tim temnokomornickym photoshopem (sabbatier atp.), jsem si svoje pokusne negativy duplikoval do foroty treba tricetkrat, pokud tim oduvodnis "jedinecnost filmu", tak z toho budes mit rito jak z obchodu s kokainem. :-)

Tomáši Houdo, a abych předjel dalšímu nedorozumění, tak ještě přihodím, že už dávno souhlasím s konstatováním: „neexistuje neušlechtilý materiál.“

Ano, třeba i celoplastový nábytek může být architektonicky geniální. Úplně fajnový. Pokud si však nehraje na něco jiného a přiznává svůj materiál. Pokud nepředstírá, že je dřevěným masivem apod.

Také může být výborný plastový nábytek, který sice předstírá, že je třeba dřevěným masivem, ale předstírá to v humorné nadsázce. S nějakým fórkem. I něco takového si lze představit jako skvělý architektonický počin.

Ale když plastový nábytek pouze imituje dřevěný materiál bez další přidané hodnoty?

Co na takovou otázku odpovědět? Snad jen zopakovat „proti gustu žádný dišputát“.

Zapomněl jsem na dřevěný masiv, čímž jsem ti asi nahrál na smeč. Proto (než stačíš posnídat a roztančit klávesnici) k tématu imitací kvapně přihodím:

Někdo si koupí nábytek z dřevěného masivu, jiný se spokojí s imitací masivu pomocí dřevěné povrchové dýhy a další se spokojí s fóliovou imitací dýhy, původně imitující silný dřevěný masiv.