nemam vyhrady, no zaroven nejak momentalne neviem, co s tym.
pripomina mi to moj nocny pohlad na protilahle panelaky, ked postupne ubudaju rozsvietene okna a ja sa po cige vraciam k uceniu a potom zas na balkon a... tak dokola.
Jsem mírně rozpačitý. Na jednu stranu se mně to líbí, na stranu druhou mě na tom něco štve, resp. nesedí. Ale nejsem schopen pojmenovat co. Nicméně to v sobě má jistou znepokojivou přitažlivost, koukám na to už poněkolikáté.
Mé pocity u téhle fotky měly zvláštní průběh - na první pohled jsem si řekl, ty jo paráda. Pak jsem ale koukal chvilinku déle a mé nadšení po docela strmé křivce opadalo až téměř k nule. A pak to šlo zase docela stmě nahoru (ale už ne až k tomu původnímu bezmeznému nadšení).
Jinak mně u toho v hlavě naskočil Posner... a v tomhle směru mě to teda naladilo kladně... musel jsem si projít něco jeho fotek :).
ahoj .-)
aka zima ide na mna z tvojej fotky. Celkom si viem predstavit tie omrznute nosy ludi, co stavaju pod tymi stromami, ked sa lucia. Velmi sa mi paci.
jo, tohle se mi hodně líbí.
a pravá strana, i když neladí úplně (spíš podek pro mě), tak nevadí a nekazí to, naopak to má takovou atmosféru... opilce co ve tmě sněhem bloudí městem, je to dobře ponurý a dynamický.
nenici me svetlo vpravo nahore, to naopak beru,
ale...
ale leze mi pod kuzi ta nasilna kompozice (sbihavost a naklon),
to je jako kdyz huroni vtrhnou do tibetskyho klastera a uklouznou po nedodelany mandale :)
má to brou atmosféru, hned jsem si představil, co se v tom internátě asi odehrává...a jak může být jedinec uvnitř osamělý, zvlášť když v zimě přichází tma tak brzy...
pripomina mi to moj nocny pohlad na protilahle panelaky, ked postupne ubudaju rozsvietene okna a ja sa po cige vraciam k uceniu a potom zas na balkon a... tak dokola.
prubezne diky vsem za komenty (tady i jinde). :)
Mé pocity u téhle fotky měly zvláštní průběh - na první pohled jsem si řekl, ty jo paráda. Pak jsem ale koukal chvilinku déle a mé nadšení po docela strmé křivce opadalo až téměř k nule. A pak to šlo zase docela stmě nahoru (ale už ne až k tomu původnímu bezmeznému nadšení).
Jinak mně u toho v hlavě naskočil Posner... a v tomhle směru mě to teda naladilo kladně... musel jsem si projít něco jeho fotek :).
aka zima ide na mna z tvojej fotky. Celkom si viem predstavit tie omrznute nosy ludi, co stavaju pod tymi stromami, ked sa lucia. Velmi sa mi paci.
a skor nez lukasovi!
hadal som, ci je to pohlad cloveka, co vysiel do ulic za dobrodruzstvom, alebo uz pohlad vracajuceho sa do pribytku minajuc tuto mozaiku
a pravá strana, i když neladí úplně (spíš podek pro mě), tak nevadí a nekazí to, naopak to má takovou atmosféru... opilce co ve tmě sněhem bloudí městem, je to dobře ponurý a dynamický.
k těm světlům hrajou určitě varhany jak v close encounters.)
uklouznout na nedodelany mandale bych nechtel
mne to sedi.
naklon zas nevadi mne
nenici me svetlo vpravo nahore, to naopak beru,
ale...
ale leze mi pod kuzi ta nasilna kompozice (sbihavost a naklon),
to je jako kdyz huroni vtrhnou do tibetskyho klastera a uklouznou po nedodelany mandale :)
- sry, asi jsem divny
- navic ta b/w mi prijde jako spatna digi
vůbec tady mám nějaký problém s pravou stranou
kdyby to byly na výšku jenom první tři sloupce oken (zleva), tak bych si asi vrněl blahem, takhle ne...
supr náladička a rozsvícená okna mi připomínají tetris :)