...a to se mi na fotografii líbí čím dál více: neopakovatelnost okamžiku...
...a když je to ještě navíc s takovouto krásnou hříčkou a ještě k tomu všemu v takovémto básnickém balení, tak co více si lze přáti...?
------------------------------------------------------
...zřejmě jde o dvojexpozici: všichni tam jsou dvakrát...
(...určitě i hmyz a brouci jsou v tom písku v tomto případě vždy po dvojicích... ,O))
------------------------------------------------------
...trochu jsem dumal o tom zákrytu těch dvou párů vpravo, napřed jsem si hovořil, že bez toho zákrytu, resp. bez vyrůstání dalších postav z hlav postav bližších by to bylo čistší, ale potom jsem zjistil, že kdyby tam tato drobná „porucha“ nebyla, tak by to asi už nebylo ono... ...myslím, že takhle jak je, je nejlepší...
...a vůbec: tato poetická fotografie patří mezi mé nejoblíbenější...!
...je dvojitě sedmikouzelná...!
=O)

poslouchám malý buldozer za oknem (předělávají plynové potrubí) a ted tohle... lahudecka

pes: a nyní posílám speciální gigantické Poděkování všem statečným fotokolegyním a fotokolegům, kteří s obdivuhodnou trpělivostí pravidelně psali komentáře (často s naprosto úžasnými nápady, objevitelskými vysvětleními a velice vtipnými postřehy) ke všem osmi jednotlivým výcvakům této zatím dvoudílné série...

...vašich trpělivých a často velice tvůrčích (a nezřídka přehnaně kladných) komentářů si velice vážím a radost z nich mám obrovskou...

...velké Díky všem za komentáře, ze kterých mám většinou velkou radost...! =O)
------------------------------------------------------------------------------------------
...a abych předešel nedorozumění (ne všichni čtou staré komentáře) tak zopakuji, že těch 8 výcvaků (4+4 výcvaky s trampolínou) tak nějak patří k sobě do série, třeba jako 8 karet, a že tento nyní zveřejněný výcvak (s výjimkou kazového „antibonusu“) tuto sérii z jednoho výcvakového dne uzavírá...

...avšak zároveň žádný z těchto výcvaků není prvním či posledním... ...prostě jsou to dva krátké pásy po čtyřech fotkách...

pes: nyní je sice již možnost odesílat na Fstop celé série naráz do jedné rolovací stránky, ale mě se do těch rolet (až na výjimky) nějak příliš nechce...

...ano, vznik krásných fotografií 2 a 3 lze ještě tak nějak pochopit...
...ale 1, tak ta je až nepochopitelně dobře chycená... ...exkluzivní - vizuální delikatesa...!

...no, a 4, tak to je opravdu výjimečná fotografie světového formátu...!!
...nejen 1, ale především 4 rozhodně nesmí chybět na Vaší samostatné výstavě fotografií, a ani na Vašich dalších výstavách...!!

(pozn. pro ostatní návštěvníky této stránky: zatím o žádné konkrétní výstavě nevím, ale doufám, že se bude brzo konati samostatná výstava fotografií Mistra Luňáka...!)

...elegantní a důstojná egyptská šelmička... =O)

...když jsem uzřel tu poslední fotografii v této sérii, tak mne napadlo jediné: Kráska a zvíře...!
---------------------------------------------------------------------
...mám v úmyslu se ještě vrátit, ale teď mne ta strašidelná (a zároveň jistě dobrácká) zakletá zvířecí postava velikosti urostlého člověka, teskně ale i hladově hledící z okna a současně s pradávným zvířecím pudem jej dokonale čistící, až příliš straší v kebuli...

pes2: ...a ještě do výbavy 5 bonbonů:

Děkuji velice...! ...a slibuji, že ty další budou (alespoň za tento rok a s výjimkou loňského kazového „antibonusu“) již bez škaredé trampolíny... ,O))

...ano, velevážená Básnířka Vlasta to napsala přesně... ...myslím si totéž:
"kdo není romantik, tak jeho smůla :-)"

pes: ještě bych mohl přiškrábnout, že i přes velkoplošně rušivou – jakousi jalově vyhlazenou a trochu příliš svítící zelenou plochu vlevo dole, která příliš strhává pozornost diváka, se mi ta fotografie líbí, a že nad tou příliš vyhlazenou zelenou plochou rád mávnu tlapou, protože tato fotografie je především velice pěkná a básnická...

...Mistře Luňáku, k těmto čtyřem fotografiím, pořízeným v Newyorkském jazzovém klubu, bych velice rád naškrabal mnohem více, ale nyní se pokusím jen o předběžný stručný předkomentář: nadchly mne velice moc... ...oslovily mne převelice... ...jsou nádherné...!

...a ještě přiškrábnu takovou malou vizuální hříčku: napadlo mne, že z té první a třetí by byl krásný horizontální podlouhlý diptych: vlevo ta třetí, napravo ta první... =O)
...ale to jen tak, opravdu jen jako hříčka... ,O)

...hlavně jsem chtěl nyní zavýt, že Vaše Nálevka M6 se má... ...je v dobrých rukou...
=O)

pes3: z toho loňského červnového dne jsem vybral 8 výcvaků, a ode dneška je již znáte všechny: 4 výcvaky s nějakými gymnasty a 4 výcvaky s jakousi gymnastkou...

...no, a zkrátka nějaký z těch výcvaků z toho dne musel býti prvním zveřejněným a nějaký jiný posledním zveřejněným (to je ten dnešní...) ...ostatní z toho dne jsem zahodil...

...výjimku představuje jakýsi zatím ještě neodeslaný „antibonus“ s velkým kazem (ten kaz je jeho omluvenkou... ,O))

...pane kolego Petře, tak to jste rychlík: tento výcvak jsem odesílal teprve dnes...
...a co si máte počít? ...rada je prostá: koukat na něco neokoukaného...!

Děkuji všem sedmimilým fotokolegyním a fotokolegům za další komentáře – většinou důmyslně shovívavé (jak si komentátorsky poradit s již stopadesátým poletujícím výcvakem s Hradčanama?), zároveň komentáře inspirativní, laskavé a také velice vtipné, které vlkovi vyrobily především nemalou radost a náladu nesmutnou...

pes: pane Doktore Jane Savický, nevím proč, ale svým komentářem jste mne připomněl jednu zprávu z jedné přírodní rezervace, ve které je též zmínka o skokanovi: „...dále se zde vyskytuje vzácná žába skokan ostronosý a rašeliništní pavouk lovčík vodní...“

pes: zapomněl jsem napsat to hlavní: držím palce...!! =O)

=O)

...nádherný nápad... =O)
--------------------------------------------------------------
pes: ...teď mne napadla taková teoretická otázka, zda takovým výtahem smí podle předpisů jezdit také budoucí maminka, která čeká trojčata (či vícečata... ,O)

...anebo zda takovým výtahem smi jezdit společně s další přistoupivší/nastoupivší osobou budoucí maminka, čekající třeba i „jen pouze“ dvojčata... ,O))

Kristýnko, Izidore a Jiří, velké Díky!

pes: když jsem loni vyrovnal vedle sebe všechny nazvětšované (13x18) výcvaky této série a nechal to pár týdnů zrát (přesněji řečeno hnít), tak jsem po přezrálé úvaze zvolil toto pořadí odesílání jednotlivých výcvaků, které sice patří k sobě, ale nechtěl jsem je (a z počátku ani nemohl) odesílat v jednom rolovacím výhřadu na jedné stránce...

...tento výcvak je posledním z této druhé várky (4 výcvaky s létající holčičkou...)

...ve výcvakové sérii „fotka s Hradčanama“ jsem se pokoušel pokračovat i letos, ale zatím ještě nic z letoška nemám nazvětšováno, takže ještě ani pořádně nevím, jak ty letošní pokusy vlastně dopadly...

pes2: ...v letošních variantách již není trampolína a většinou ani létání...
...jediným společným znakem těch zánovních výcvaků je přítomnost siluety Hradčan...
,O))

...a hleďme: Pentax MG...! =O)
...Pentax MG, ME Super a několik dalších pentaxů z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let pominulého století jsou zřejmě nejmenší kinoemulzní zrcadlovky na této planetě...
...dokonce mají o několik mm menší šířku těla, než dálkoměrná Leica...
(...to však neznamená, že Leicu považuji za horší foťák... ,O))

...Pentax prý měl tenkrát v těch letech reklamní slogan v podobném znění: „...uchopíš mne do rukou a už mne nepustíš...“

...a je fakt, že jsem dodnes neobjevil jinou zrcadlovku, která by do pazour sedla ještě lépe...
...mimo jiné lze u ní bleskusvižně měnit držení na šířku/na výšku, což je v praxi velmi výhodné...

(...to škrabu jen tak z radosti, že má někdo další také takovéto skladné nářadí... =O)
--------------------------------------------------------------

...a nyní již konečně k fotografiím:

No. II : líbí velmi hodně
No. VIII : líbí
No. IX : líbí
No. X (bonus) : výborný