Dnes je neděle, den sváteční. Den, kdy se všichni vrací z chalupy. Čas, kdy večer všichni usednou ke svým monitorům a budou se u nich pokoušet zapomenout na to, že zítra je pondělí. Dnes je tedy den, který považuji za vhodný k vystavení fotografie (nyní budu předstírat, že jsem zapomněl, že tato fotografie byla neuváženě vystavena již v pátek, čili ve zcela nevhodný den: v den automobilů, v den zácep, v den troubení, v den spěchu, v den znehybnění na dálnicích, den chaosu). Dnes je tedy neděle, což je den, ve kterém je vhodné nejen fotku vystavit, ale ve kterém má také smysl pod fotkou plknout. Po nezbytné rozvaze jsem se dnes rozhodl svůj sváteční názor formulovat takto: toto není ani krásná fotografie, ale ani ošklivá. A předeblechám je na ní něco, co ji vrhá do kategorie nevšedních. Má zvláštní kouzlo. Neumím to zdůvodnit, ale tato fotografie se mi jeví jako výborná.