Na této fotografii se mi mimo jiné líbí to, že je něčím nová. U většiny současných fotek (nejen na fstopu) mám pocit, že jsem jejich varianty už mnohokrát viděl, až dochází už jen k násobení, rozmělňování, rozmývání, recyklaci. A jen málo kdy mám pocit, že civím na něco skutečně nového. Ale zde ten pocit mám. Tato fotografie je čímsi progresivní. Prostě mne zaujala, líbí se mi, a tak hledám zdůvodnění, proč tomu tak je. Zároveň si uvědomuji, že mé předešlé zdůvodnění je zcela nedostatečné a že nevystihuje to podstatné. Můj chabý rozum na to nestačí. Když to rozumově rozeberu, tak se to rozpadne. Takže rozumování dejme stranou. Tato fotografie se mi líbí intuitivně.
Dnes je neděle, den sváteční. Den, kdy se všichni vrací z chalupy. Čas, kdy večer všichni usednou ke svým monitorům a budou se u nich pokoušet zapomenout na to, že zítra je pondělí. Dnes je tedy den, který považuji za vhodný k vystavení fotografie (nyní budu předstírat, že jsem zapomněl, že tato fotografie byla neuváženě vystavena již v pátek, čili ve zcela nevhodný den: v den automobilů, v den zácep, v den troubení, v den spěchu, v den znehybnění na dálnicích, den chaosu). Dnes je tedy neděle, což je den, ve kterém je vhodné nejen fotku vystavit, ale ve kterém má také smysl pod fotkou plknout. Po nezbytné rozvaze jsem se dnes rozhodl svůj sváteční názor formulovat takto: toto není ani krásná fotografie, ale ani ošklivá. A předeblechám je na ní něco, co ji vrhá do kategorie nevšedních. Má zvláštní kouzlo. Neumím to zdůvodnit, ale tato fotografie se mi jeví jako výborná.
navic to vlastne ani necvaklo a pak to piplo ;)
ale ja uz nicemu nerozumim (to je mineny vazne)
njoy chata.