Zdá se, že pan Mikeš sleduje módní trendy. Zřejmě se objednal do kvalitního kadeřnického salonu a nechal se odbarvit a následně obarvit. Pravděpodobně udělal dobře, protože zrzavá je prý hitem letošní předzimní sezóny.
Ale dost plkání o módě. Ať si pan Mikeš chodí, v čem chce. Je to jeho věc. I kdyby nosil dredy, nám do toho nic není.
Je to taková trochu nepřehledná a rozháraná kompozice jakoby „bez ladu a skladu“, kde se nesměle a tak trochu marně snaží hrát hlavní roli bicykl (možná i ve vztahu k části druhého bicyklu vlevo). Zároveň však z tohoto lehce chaotického záběru vyzařuje určitá zkušenost, vnímavost a citlivost autora. V celkovém působení to není jen tak náhodný snímek. Mně se toto mírně dekomponované městské zátiší docela líbí. Nevtíravá atmosféra (či spíše „neatmosféra“) této fotografie má svou poesii.
Vysílám rozměrné díky vám všem za veš-keré komentáře. :)
pes: Tomáši Szépe, dumám o tvé otázce. Překvapila mne. Jako kdybys naznačoval, že existuje jakési obecné doporučení focení na šířku. To já tak nemám. Nemám žádnou obecnou preferenci, zda cvakat na šířku či na výšku. Oba způsoby jsem vždy vnímal jako rovnocenné, a nikdy mne nenapadlo některý z nich upřednostňovat.
Pokud si vzpomínám dobře, tak v blízkosti zorného pole u této konkrétní scénky (vpravo/vlevo) snad ani nebyl nějaký zásadně rušivý prvek. Důvodem cvaknutí na výšku pravděpodobně nebylo kličkování před nějakou nehezkou věcí na okraji. Přestože jsem sklerotik, tak si zřetelně pamatuji, že tenkrát jsem se zkusil kouknout skrz matnici i na šířku. Ale na šířku mne to připadalo poněkud zadušené. A tak teda došlo k pokusu okysličit to větším podílem nebe... :)
Martine, smekám kulich, smekám rádiovku, smýkám kloboukem apod., protože fotit na kinofilm v kostele je velmi obtížné. Vždyť v kostele je přece šero. V takové tmě téměř vůbec nelze exponovat z ruky. A přes to jsi pořídil nádherné fotografie. Velmi se mi líbí. Všechny. Na každé z nich je zachycen výborný moment. Celá série je krásná.
A speciální pozornost zaslouží výraz té holčičky na první fotografii, která se opírá o lavici, kouká na fotografa, a na hlavě má cosi jako secesní účes s květinami, kterým by se jistě mohl inspirovat třeba i kreslíř Alfons Maria Mucha (teda pokud by se znova inkarnoval:)
Ta první s kocourem Krištofem se mi tentokrát nelíbí. Dokonce jsem k ní výjimečně velmi kritický.
Avšak zachvátila mne ta druhá. Napřed jsem ji chtěl také zkritizovat, ale potom jsem si naštěstí všiml pozorného komentáře Ivana Vaňa. Pustil jsem se teda do hledání. A nalezl. :)) Nález ovšem zcela mění situaci. Ta druhá fotografie je vtipná, a řekl bych také, že je skvělá. :)
Na tuto fotografii jsem v letmém svistotu krátce koukl již včera. Původně mne příliš nezachvátila, ale když na ni civím s téměř denním odstupem, tak se mi nyní líbí mnohem více. Zdánlivě obyčejný moment, ale přesto se zde zachytilo cosi nevšedního. Hezký okamžik v efektním světle. Jakési kouzlo. Pěkná fotografie.
Kamile, brzdím, přesvědčil jsi mne. Pokud je to sranda na účet firmy (a nikoliv jednotlivce), tak to je něco jiného. To beru. Ten odkaz na ty firemní produkty (automaty) je zásadní. Děkuji za vysvětlení a omlouvám se za předešlý záchvat. Sice bylo jasné hned, že to není tvá práce, avšak dříve jsem se mylně domníval, že toto vyrábí nějaký šílený jedinec. Ale když tyto obrázky teda produkuje automat, tak to mění situační komedii. Ze stroje si dělat bžundu můžeme. Ba přímo máme. Vše je v pořádku.
Ještě dodám, že když Marcel Duchamp vystavil sušák na lahve či záchodovou mušli, tak to byly výtvarně úžasné objekty. On vybíral nádherné věci. Třeba ten sušák (ale i keramická mušle, kolo atd.), koupený někde v obchoďáku, je už sám o sobě tak pěkná věc, že vypadá, jako kdyby pocházel z Afriky apod. Duchamp byl původně výborný malíř a měl velmi vyvinutý smysl pro design. A pokud nějaký sériově vyráběný předmět vybral a vystavil, tak to zřejmě vždy byl předmět, který měl jakousi „surrealistickou“ sílu a zvláštní designovou čistotu. Ale zneužít slovo „readymade“ u těchto tebou prezentovaných obrázkových hovadin mne připadá jako zneuctění památky Marcela Duchampa. A jak jsem již psal, není to ani art-brut. Je to pouze výsměch. A takovýto druh humoru (dělat si srandu na účet někoho jiného) se mi natolik nelíbí, že mne to nutí zde škrabat šílené věty.
Mikeš
Dana Kovaľová
Zdá se, že pan Mikeš sleduje módní trendy. Zřejmě se objednal do kvalitního kadeřnického salonu a nechal se odbarvit a následně obarvit. Pravděpodobně udělal dobře, protože zrzavá je prý hitem letošní předzimní sezóny.
Ale dost plkání o módě. Ať si pan Mikeš chodí, v čem chce. Je to jeho věc. I kdyby nosil dredy, nám do toho nic není.
pes: úžasná momentka mlsného mazlíčka... =:o))
we don't need no stink...
Martin Slavík
Výhradně v kladném smyslu...
Krásná momentka... :)
Pražské léto XXIII
Lubomír Vlk
blob na Letnou
válec na pláň
Zámek na hrad
;))
pes: díky všem za krásné komentáře! =:o)
<>
Honza Nousek
### "nuda" v Římě II.
LA * bláhová
### .
Daniel Vojtíšek
### Muchomůrka
(C. I.)
...
Ivo Hausner
S(5) Lov kachen
Ivo Hausner
A když je Kačenka zvěčněna na tak hezkých fotografiích, jako jsou v této sérii, tak radost je dvojnásobná. :)
<>
Ondrej Urban
http://www.billbruford.com/gallery/html/image11.htm
:)
. . . . . . .
Jan Andráš
Pražské léto XXIII
Lubomír Vlk
pes: Tomáši Szépe, dumám o tvé otázce. Překvapila mne. Jako kdybys naznačoval, že existuje jakési obecné doporučení focení na šířku. To já tak nemám. Nemám žádnou obecnou preferenci, zda cvakat na šířku či na výšku. Oba způsoby jsem vždy vnímal jako rovnocenné, a nikdy mne nenapadlo některý z nich upřednostňovat.
Pokud si vzpomínám dobře, tak v blízkosti zorného pole u této konkrétní scénky (vpravo/vlevo) snad ani nebyl nějaký zásadně rušivý prvek. Důvodem cvaknutí na výšku pravděpodobně nebylo kličkování před nějakou nehezkou věcí na okraji. Přestože jsem sklerotik, tak si zřetelně pamatuji, že tenkrát jsem se zkusil kouknout skrz matnici i na šířku. Ale na šířku mne to připadalo poněkud zadušené. A tak teda došlo k pokusu okysličit to větším podílem nebe... :)
S(5) srpen 2008, Bohušovice
Martin Slavík
A speciální pozornost zaslouží výraz té holčičky na první fotografii, která se opírá o lavici, kouká na fotografa, a na hlavě má cosi jako secesní účes s květinami, kterým by se jistě mohl inspirovat třeba i kreslíř Alfons Maria Mucha (teda pokud by se znova inkarnoval:)
S(2) kitchen ma(i)d
Dana Kovaľová
Avšak zachvátila mne ta druhá. Napřed jsem ji chtěl také zkritizovat, ale potom jsem si naštěstí všiml pozorného komentáře Ivana Vaňa. Pustil jsem se teda do hledání. A nalezl. :)) Nález ovšem zcela mění situaci. Ta druhá fotografie je vtipná, a řekl bych také, že je skvělá. :)
anicka
Milan Bureš
S(4) Striped travel
Alex Kutuzov
S(3) ready, mates?
Kamil Tupý
Dobrá práce. :)
S(3) ready, mates?
Kamil Tupý
tuning
Dana Kovaľová
*
Michal Bílek