První fotografie je romantická, druhá je vtipná a třetí je smutná. Chudák hlodavec nepřežil koncert. A jaké z toho plyne poučení? Žádné. Hlodavci jsou nepoučitelní.

Lidé, bděte!

Mistr Jarda má opět dobrý postřeh. Pan Profesor se vrací. Po dvaceti letech.

Skvělá zeď, skvělé dekorace, skvělé rekvizity, skvělé světlo a především skvělý výraz portrétované dámy. Jako kdyby to bylo focené v Americe. Poctivá práce fotografa a vyzařující hrdost dámy, která umí žít podle vlastních představ, které však nikomu nevnucuje.

Výborné. Takhle nějak si představuji návrat fotografie. Cosi jako návrat malby, když extrémy už byly vyzkoušeny.

pes: nedokázal bych říci, na jaké vlně vlastně pluju, ale mne si to určitě našlo. :)

Ta fotografie se mi docela líbí. Na první pohled sice nezabere, ale po chvíli už ano. Je zajímavá. Kdyby byla pouze neostrá, tak by to bylo málo. Ale zde je možná kouzlo ještě v něčem jiném, než jen v neostrosti.

Strašilka se zneklidňujícíma očima.

Za úplňku se probouzí motýli a motýlice.

Další humorná situace s trochou napětí.

A také trochu ladí k jiné tvé fotografii. Konkrétně k této:

http://www.fstop.cz/e/43.bilek/untitled/

:)

Byl jednou jeden kulisák. Měl oči jak kulišák.

kvalitní váza pojme mnoho květin.

pes: krásná ilustrace do nějaké hezké knížky. Ale tím nechci naznačit, že je to pouze ilustrace. Je to krásná fotomalba. :)

toto je má oblíbená fotografie – poměrně často si na ni vzpomenu :)

a také se mi zde líbí název fotografie. Kdyby ten název byl třeba odborný, tak by to nebylo ono. Ale s tímto obecným názvem je to velmi sympatické. Jemně komické. :)

zároveň jsem si vzpomněl, jak Jean Paul Belmondo exceluje v komedii Zvíře. :))


pes: sice to s tím nesouvisí, ale doporučuji k přečtení výbornou knihu: Frans de Waal - Dobráci od přírody.

http://www.academiaknihy.cz/dobraci-od-prirody-galileo.html

http://www.kosmas.cz/knihy/131990/dobraci-od-prirody/

potisk mne sice mate, ale to pivo je určitě kozel...

nevím, zda se mi tato fotografie líbí úplně, ale působí příjemně... ten spokojený úsměv portrétovance je nakažlivý... a také mne zaujaly prohnuté regály po tíhou knih...

pes: jsem deformovaný, a tak se nedokážu nezmínit ještě o jedné věci: mnoho knih a velké kusy čalouněného nábytku prospívají akustice poslechové místnosti při poslechu reprodukované hudby - čím více knih a velkých kusů čalouněného nábytku, tím přehlednější zvuk bez rozmazávajícího dozvuku...

pes2: vítej... :)

Adriano, to je velmi hezká fotografie. Velmi krásná. :)

http://www.nationalgalleries.org/media/source/rm_patti_smith_1979.jpg
:)

Mám rád lesní med. Ale med je past. I když se snažím být sebeopatrnější, tak při konzumaci medu dopadnu vždy podobně jako ta slečna na fotce. Obvykle jsem upatlanej až za ušima, mám pobryndaný triko, upatlaný je i CD přehrávač, klávesnice počítače připomíná mucholapku atd. Pojídání medu vždy u mne končí katastrofou.

při otevření nového termálního pramenu na Islandu může dojít k výluce v letovém provozu..

má to takový lehký náběh „psycho“. i když slovo „psycho“ je zde asi přehnané. psycho přítomné ve stopovém množství. psycho v homeopatické dávce. tím však nemyslím film s tímto názvem. jde o psycho v obecném smyslu. ale jako kdyby to psycho ani nebylo. vlastně slovo psycho se sem vůbec nehodí. mohli by to být čtenáři Dostojevského. nebo čtenáři dekadentních básníků. ale možná také ne. pán vlevo vypadá jako výzkumník díla Ladislava Klímy, Otokara Březiny či Jakuba Demla. duchovní typ v domácím vězení, který se dokáže pohybovat v protikladech, rozporech a temnotách jako zvláštní ryba několik tisíc metrů pod hladinou moře. ale co ta dáma? ta je absolutně nezařaditelná. žádná kategorie se pro ni nehodí, každý šuplík je jí těsný. možná je umělkyně. má uhrančivý pohled. charismatická osobnost. rentgenuje diváka jak Patti Smith. anebo se mi to jen zdá? dvojportrét jako hádanka.

„Všimnul sis, že berlínský úbán smrdí po téru?“ (Jaroslav Rudiš – Nebe pod Berlínem)