má to takový lehký náběh „psycho“. i když slovo „psycho“ je zde asi přehnané. psycho přítomné ve stopovém množství. psycho v homeopatické dávce. tím však nemyslím film s tímto názvem. jde o psycho v obecném smyslu. ale jako kdyby to psycho ani nebylo. vlastně slovo psycho se sem vůbec nehodí. mohli by to být čtenáři Dostojevského. nebo čtenáři dekadentních básníků. ale možná také ne. pán vlevo vypadá jako výzkumník díla Ladislava Klímy, Otokara Březiny či Jakuba Demla. duchovní typ v domácím vězení, který se dokáže pohybovat v protikladech, rozporech a temnotách jako zvláštní ryba několik tisíc metrů pod hladinou moře. ale co ta dáma? ta je absolutně nezařaditelná. žádná kategorie se pro ni nehodí, každý šuplík je jí těsný. možná je umělkyně. má uhrančivý pohled. charismatická osobnost. rentgenuje diváka jak Patti Smith. anebo se mi to jen zdá? dvojportrét jako hádanka.

„Všimnul sis, že berlínský úbán smrdí po téru?“ (Jaroslav Rudiš – Nebe pod Berlínem)