Vpravo vzadu nad cestou možná právě přistává vlečný letoun, který za chvíli vezme větroně vzhůru do oblak.

I přes tušený mírný hluk právě přistávajícího motorového létadla je na fotografii zachyceno jakési zvláštní ticho. Okamžik koncentrace. Chvíle soustředěného očekávání.

Pane pilote Tome, to je hezká fotografie.

Ale netřeba bědovat. Trocha konzervativně tvarovaného plechu snad nikomu neuškodí (pokud při jízdě nesrazí cyklistu apod.).

Při pohledu zepředu je Rolls-Royce docela designová pakárna. Cosi jako pojízdnej Biedermeier, kříženej s chromovanými klasicistními kamny na čumáku.

Stará vozidla Trabant a Wartburg jsou hezčí.

Tome, právě že nejsem. Design škodovek ze sedmdesátých a osmdesátých let je pro mne natolik traumatickým zážitkem, že jsem se stal raději pomyslným občanem NDR. Trabant a Wartburg jsou vlastně docela hezká vozidla s harmonickým designem.

Pane Marku, to máte pravdu. Poněkud jsem se unáhlil. Bylo by chybou odmítat luxus. Neuváženou poznámku s trabantem a wartburgem beru zpět.

Martine, možná je to tím, že podvědomě koukáš jakoby na jih se severem za zády. Červánky na jihovýchodě v takovém případě naznačují brzký východ sluneční koule.

pes: fotka je hezká, ale domácí Trabant anebo Wartburg cizáckým plechem nenahradíš.

Fascinuje mne oheň tvaru kulového blesku na konci hromové hole.

Oto, to je také zajímavá zkušenost...

Mne to také fascinuje. Proto se pořád vracím. A oceňuji, že Petr žádné informace nezveřejňuje. Přísné zachování tajemství umocňuje působivost této věci.

Zajímavá věc. Doufejme, že automobil nepromáčkl krovky broukům a neohnul tykadla hmyzu v křoví.

Ale kupředu (anebo zpět?) k tématu fotografie. Má dynamickou šťavnatou kompozici. Doufejme, že to není šťáva z brouků a hmyzu. Jímavá věc.

Děkujeme za vyslyšení, respektive vyvidění žádosti, aby tyto krásné fotografie byly vystaveny veřejně ve workshopu, a tím radost přinášely i lidstvu nepřihlášenému. Lid světový, na síti porůznu zevlující, se v tuto sváteční chvíli těmito půvabnými fotografiemi jistě již kochá, vděčen, že (po úmorně dlouhém všeobecném fotografickém hladovění na serverech mnohých) se konečně má čím opět kochati.

Stručná verze komentáře: velmi krásné fotografie.

Anebo je to na chodbě v nějakém straším činžáku?

Tomáši, to je hezky formulováno... :)

Jako fotografii to asi příliš neocením, avšak velmi se mi to líbí jako street art. Jenom je škoda, že to možná není objeveno na ulici, ale na jakési terase apod.?

Poděkování Jonášovi za to, že pomohl otevřít odkazované fotoalbum i vizitorům, kteří nejsou registrováni v Knize tváří.

Většina těch fotek je spíše pro osoby zúčastněné, ale i přes to jsem v tomto albu vyštrachal některé hezké fotografie, které mohou oslovit i další vizitory:

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298670907239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298668442239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298666947239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298669897239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298670007239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298670792239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298667672239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10150298667412239&set=a.10150298663452239.333901.668727238&type=3&l=042363027e

:)

"Stránku, kterou jste chtěli navštívit, momentálně nelze zobrazit. Je možné, že je dočasně nedostupná. Platnost odkazu, na který jste klikli, vypršela, nebo k zobrazení této stránky nemáte přístupová oprávnění."

výborný úlovek!

Adriano, tvé doznání je sympatické. Málokdo, kdo fotku okusuje, ohryzává, ba dokonce se fotkou živí, dokáže v současnosti pro sebe ještě fotit na černobílou klasiku a tu následně zvětšovat v komoře. Profesionální fotografové dnes na něco takového už obvykle nemají čas, energii ani náladu. A tak ti velice fandím a vinšuji, ať ti nadšení, čas a energie pro černobílou klasiku vydrží ještě hóóódně dlouho.

Tomáši, zmiňovaného fotografa Sebastião Salgado velice uznávám. Ale neznám zdaleka všechny jeho fotografie. Jeho „humanistické“ fotky, které velice obdivuji, byly pořízeny asi už dávno. Netušil jsem, že začal fotit digitálně. Tak to je asi konec. Podobně skončil třeba Bohdan Holomíček, když začal fotit digitálně. Prostě to šlo do žumpy. Nyní je to na prd, ale přitom jeho staré dokumentární fotky jsou nádherné. A tak je možné, že Sebastião Salgado budou pro mé vnímání dva lidé. Jeden starý dobrý, a druhý zkažený vábením digitálu. Někdy mám pocit, že příchod digitální techniky je pro fotografii destruktivnější, než 11. září pro New York.

Ale naštěstí existuje Adriana, která je digitálem nezkažená. Doufejme, že jí to ještě chvíli vydrží.

V kontextu dalších fotografií v portfoliu Adriany je jasné, že ten efekt vznikl „přírodní“, analogovou cestou. Na to se Adriany není nutné ptát.

pes: Donekonečna si mohu v uchu říkat, že je mi jedno, jakým způsobem to vzniklo, ale nakonec jsem rád, že nejde o efekt vytvořený v počítači. Rozumově to neumím zdůvodnit, ale pocitově je to jednoznačné.

A také fandím všem, kteří vytrvale vzdorují diktátu doby. Takový vzdor je sympatický.