Vrtá mne v kebuli, co by na takovouto fotografii řekl Hieronymus Bosch. On má ve svém slavném triptychu trochu podobné výjevy (i když ne až tak naturalistické). Části těl v jeho malbě také vyčnívají z tajemných objektů. Na malbě od Bosche ty objekty, ze kterých části těl ční, mají spíše kulový a vejčitý tvar. Avšak spodní část těla na fotografii od Tomáše vyčnívá z pravoúhlého objektu. Lze říci, že výběr tvaru krychle či kvádru prozrazuje, že autorem je architekt, který preferuje strohost a příliš si neoblíbil tzv. organickou architekturu? Anebo je to proto, že pravoúhlá krabice se vyrábí snadněji než třeba vejčitý objekt? Pravda bude nejspíš taková, že oba důvody dohromady.

A když už jsem zmínil Bosche, tak dodám, že tuto fotografii lze vnímat také jako dokument z přípravy jedné ze stovek postav pro velkolepé monumentální soudobé (vizuálně strohé) scénické provedení zmiňovaného slavného triptychu.

Ještě poznamenám, že vyfocené je to fortelně. Když toto spatří návštěvník té transformátorové stanice na zdi v tom ohromném provedení, je ohromen. A civí v úžasu.

Jako Adriana a Tr. Ianus.

pes: během vylepování fotografií v transformátorové stanici mi autorka Veronika stručně vysvětlila, co znamenají barvy v její fotografické sérii, z níž je tato fotografie vyjmuta. Škoda, že to zde nemůže vysvětlit přímo autorka. Obávám se, že když se myšlenky autorky Veroniky pokusím ve zkratce reprodukovat, tak je zkomolím (jsem sklerotik). Navíc už i to, co mi povídala Veronika, bylo ve zkratce.

Některé Medusy bývají strašidelné, ale tato romantická Medusa v podzimním větru je určitě dobrá víla.

Zřím zde sice jakýsi náznak vtipu s jednorožcem (na přední straně čepice, která z pozice objektivu není příliš vidět, je zřejmě vystřižena kruhová průchodka pro roh), ale přesto zde zůstává trčet otázka, zda to tentokrát není málo.

V Otevřené encyklopedii je uvedeno, že v obci Malíkov (německy Moligsdorf), nacházející se v okrese Svitavy v Pardubickém kraji, žilo ke dni 3. července 2006 celkem 111 obyvatel. Docela by mne zajímalo, kolik lidí žije v obci Malíkov po letošní vesmírné misi, zachycené Mistrem Jardou pomocí důmyslně konstruovaného aparátu, rafinovaně maskovaného za krabici se sladkými oplatkami dobře etablované značky.

(Odvaha Mistra Jardy nenechat se strhnout běžícím davem, chladnokrevně setrvat na místě a exponovat zaslouží kladné bodové hodnocení.)

Krásně vyfocená Plechová Kráska.

Kyc? Číst si o tom, zda je to kyc anebo není kyc může být zajímavé, ale až jindy. Dnes civím na ty talíře s chlebíčky. Ještě jsem nesnídal.

"...

Salome, netanči, nechceš-li
Salome, hosté už odešli

..."

http://www.youtube.com/watch?v=YuOC7ksSA1k

Ten občan je mi nějaký povědomý. Šálí mne přízrak, anebo je to ztracený kolega Tomáš Štumpa? Neviděl jsem ho už cca 100 let. Ale asi je to on. Kdo jiný se dokáže stále usmívat, a to vždy a za každých okolností, než Tomáš Štumpa!

Nevěstu jsem asi nikdy neviděl, ale pokusím se hádat. Stopa možná vede sem:

http://www.fstop.cz/e/stumpa/malaysia-2010/

Anebo jsem to celé popletl, a někdo jiný se oženil s jinou a jiná se omužila s jiným?

Ale ať už se zde oženil kdokoliv a omužila kterákoliv, tak gravrtuluji!

pes: líbí se mi první fotka. Vtipná je také ta hromadná [ibok]. A jako z nějakého zvláštního snu působí ta Potěmkinova vesnice na poslední fotografii.

Ale také je možné, že fotografie z vlašimské hvězdárny nesouvisí s astronomií ani s astrologií, nýbrž s gastronomií.

U těch dvou fotografií, které odkazuje bdělý Mistr Jarda, je záhada, že generátor vygeneroval dva podobné názvy: „emlu“ a „emiu“. Jde o pouhou náhodu? Očekával bych, že fotografie ze zahrady vlašimské hvězdárny budou souviset s astronomií, ale zde to vypadá spíše na astrologii!

Když napíšu „gratuluji novomanželům“, tak to bude působit genderově nevyváženě. Správněji by mělo být: gratuluji novomanželkám a novomanželům. No jo, ale tím nám zase vzniklo nějak příliš mnoho nových manželek a nových manželů. To je třeba opravit. Na třetí pokus to snad vyjde: gratuluji novomanželce a novomanželovi!

Paní na první fotografii a pán s doutníkem na třetí fotografii jsou velmi sympatičtí lidé! Jak je možné, že minulý totalitní režim ve Východní Evropě udělal z lidí takový neveselý a kysele se tvářící šedivý dav, ale podobná totalita na Kubě se duší lidí jakoby nedotkla – ti lidé tam snad mají radost ze života a cosi jako jiskru, anebo dokonce, jak jsem již mnohokrát četl, že snad Kubánci mají i svou hrdost. Jak je možné, že z nás totalita nadělala takové šedivé myši, ale duše Kubánců zřejmě příliš nedeprimuje?

Tak drsnou kompoziční brutalitu, jaká se zde zahryzla do některých obrázků, jsem už dlouho neviděl. A nejen některé kompozice jsou zde kruté. To snad fotil někdo, kdo po letech týrání v odborné škole začal nenávidět fotografii.

Pochopitelně v tom hledám autorský záměr a chápu, že dalo práci si s tím jakoby nedat práci (jako když se někdo dvě hodiny češe před zrcadlem tak, aby to vypadalo, že se vůbec nečesal).

Rozumím, že je třeba vyzkoušet všechno. Teda pokud všechno už nebylo dávno vyzkoušeno.

Starobní moudrost praví: skutečně nové je pouze to, na co se už zapomnělo.

Úplně normální situace, a přesto působí bizarně.

DD (dobrá střelba - další trofej do sbírky)

Igore, povedl se ti husarský kousek. Dlouhou řadu let si říkám, že už mne nikdo nepřesvědčí k tak šílenému počinu, jakým je dovolená na pláži. Ale když teď civím na tvou fotografii, tak mne po dlouhé pauze náhle přepadlo nutkání na pláži (konkrétně na této pláži) nějaký čas strávit. Raději se ale nebudu ptát, jak to tam vypadá, když je Slunce výše nad horizontem.

Ha! Mistr Jarda použil zapovězený výraz „baví“! To je politováníhodná nekázeň! Předem vyjádřená Mistrova omluva sice trochu zmírňuje následky narušení řádu, ale i tak jde o incident, na který bude zřejmě nemožné zcela zapomenout.

To je taková hezky čistá věc - téměř minimalistická a nějakým zvláštním způsobem až radostná (spíše než jemný humor zde tentokrát čenichám spíše cosi jako jemnou radost), že rád pocivím i znova.

Takto by to na Marsu mohlo vypadat v případě, pokud by z vozítka Curiosity unikl motorový olej.

(Přivolaný marťanský technik je evidentně bezradný. S takovou nehodou nemá zatím zkušenosti.)

K této fotografii se zřejmě nedokážu vyjádřit jako k fotografii. Ale líbí se mi. Možná i proto, že mám rád sníh. A stará kina. A tak vůbec. Ten obrázek je pro vlčí vnímání poesií.