asi líbí; pěkný dekor

velmi líbí; poesie

=:o))

krásné subjektivně-cestopisné fotky – zejména první, druhá a třetí...!

Uf, černý (či spíše rudý) "humor", při kterém mrazí v zádech...
Skoro bych řekl, že ten čtvercový formát je příliš konzervativní a seriózní vzhledem ke zde prosakujícím vzpomínkám na krvavou revoluční historii rudých revolucionářů...

Nebudu vyměkávat, budu drsňák, budu fstopák a směle napíšu, že nelíbí, no...
Působí to na mne nějak těžce, chybí mi zde cosi jako nadhled, humor či kompozice anebo něco takového...
Navíc mne příliš nesedí ani ta roztržená pasparta (vzájemná vzdálenost obou obrázků...)
Tomáši, držím Ti však palčáky, přeji výborné světlo a děsím se na další...!

jsem zde asi již podesáté, a ty postavy stále na mne působí jako malé plastové figurky, které tam postavilo a potom zapomnělo nějaké dítě...

pes: když už se vyrábí plastové figurky zdravotních sester, letušek, dělníků, vojáků, policajtů apod., tak proč by se pro děti nemohly vyrábět figurky důchodkyň? Vlastně asi se již vyrábí – tato fotografie je zřejmě důkazem...

můj displej je šedivý v porovnání s většinou ostatních, a barvy, které jinde křičí, na mém displeji většinou nekřičí, avšak tato série je natolik přebarvená, že barevně řve i na mém displeji, a tak teda lituji ostatní vizitory – majitele „normálně“ nastavených monitorů, kteří při prohlížení této série asi trpí jako zvířata... ;))

pes: obsahově se mi tato série jeví spíše jako upomínková – pro uzavřený kolektiv, pro účastníky zaznamenané stanovačky apod., nikoliv pro veřejnou publikaci...

=:o)))

pes: ještě jsem chtěl dodat, že zdánlivá „banalita“ fotografie umocňuje její sílu. K její síle navíc výrazně přispívá zde paralelně přítomný náznak humoru, který považuji za životadárný. Umění dělat si legraci sám ze sebe, a to i ve chvílích těžkých.

...jsem zloděj... ...občas se sem nenápadně vkradu, a potajmu kradu pozitivní energii...

Obdivuji tuto fotografii, a obdivuji její aktéry. Obdivuji autora fotografie, který nejen ve správný okamžik fotí „ztracené“ lidi, ale který jim zároveň, pravidelně a často až do noci a mnohdy s vypětím sil (dobrovolně po své práci) doopravdy pomáhá přežít.
Zároveň obdivuji portrétovaného, ze kterého vyzařuje síla porvat se s nepřízní osudu. Pokud si prohlížím tuto fotografii, tak mnohem intenzivněji vnímám, že žiji špatně, že se chovám sobecky. Obdivuji tuto fotografii, a obdivuji její aktéry...

pes: pusibi dvojici fotek = pusobici dvojici fotek

pes2: nojo, ja take nejsem obecne nadseny z diptychu - je to stara finta - vecinou jde o "graficke" odkladiste samostatne nevyraznych fotek... Ale existuji svetle vyjimky, jako napriklad ten skvely treti diptych zde... ...v tomto pripade nejde o snatek z nouze...

TH, mam pocit, ze Tebou zminovany algoritmus nahodneho vyberu je zde degradujici... Tyto diptichy byly zcela jiste vytvareny za pomoci intuice a citu, coz je prece jen jina kvalita... Je vsak pravdepodobne, ze pri pripadnem prohledani velkeho mnozstvi strojem nahodne vybranych diptychu nalezneme jeste ucinneji pusibi dvojici fotek, nez zde... ...nojo, at zijou roboti...! ;)))

K této fotografii by bylo možné sesmolit rozsáhlou obecnou úvahu o minulosti, současnosti a budoucnosti fotografie...
Ale nevím, který teoretik by se do takové úvahy chtěl pustit, takže jí asi nikdo nesesmolí...

Tak jen neohrabaně, amatérsky a velmi stručně sám za sebe dodám:

Tato fotka zřejmě nic nového nepřináší... ...a přes to rozhodně stojí za pozornost...

Zdá se, že veškeré základní extrémní polohy fotografie již dávno byly vyzkoušeny (skutečná avantgarda již nepřichází asi tak padesát let – plácáme se stále dokola v bludných kruzích), a že jedna ze sympatických možností je zřejmě návrat k obyčejné fotce... ...a třeba i úctou k řemeslu...

A z tohoto obrázku ve foto-grafickém smyslu cítím cosi jako klid po boji a touhu „dělat pěkné věci...“

Pro někoho to může být málo... ...pro mne to není málo...

Trošičku zde na mne dýchlo cosi z kouzla magických zahrádek Josefa Sudka...

A to i přes ten dynamický náklon (snad jen ten jedoucí automobil to dynamizuje příliš)

Nechybí i nějaký ten záhadný předmět – objekt – například cosi jako „sošný menhir“ v trávě...

A všudypřítomná melancholie maringotky...

Tajemství zahradní meteorologické stanice s přistavenými schůdky...

Linie zarůstajících dlaždic, napnutého drátu, silnice...

Nepatrně i cosi z flóry jihu Francie...

Možná šel kdysi kolem van Gogh...

Těžké mraky... ...co v nich objeví ta velká parabolická anténa u silnice...?

Anebo hledí ještě dál...?

...půvabné sousoší... =:o)

velevážený Izidore, nejsem mistr (jsem učeň cvakerský), ale předeblechám jsem chtěl ještě poznamenat, že zde také nehledám hlubší smysl... (...i když jakýsi „příběh“ je zde také patrný, ale ten je spíše vyrušující, než vysvětlující...) ...přesněji kváknuto to neberu rozumově, ale předeblechám pocitově... ...jen tak lehce... ...a ten poslední diptych na mne působí... ...a vyvolává i takové zvláštní nesdělitelné "meziplanetární" pocity... ...spojením těch dvou fotek vzniklo cosi, co zdánlivě nedává smysl (...dáme-li nyní stranou v této sérii opakující se „příběhovou formu“), ale přes to vyzařuje... ...jakási nová kvalita... ...vizuálně fungující grafika a zároveň záhadná zpráva z této planety... ...šifra z hlubin podvědomí... ...obrázek, kterému rozum nerozumí, ale intuice jej vnímá... ...meziplanetární receptory receptují, detektory detekují a čidla čidlí...

Tr.IG - pes: =:o)))

ten černý vertikální oškubaný popruh vpravo je stěžejní... ...bez něho by to nebylo ono, ale s popruhem je to ono... ...je to výtečné (VeleMág Tee Pee mne včera poopravil, že slovo „vítečné“ je nespisovné... ...takže děkuji za opravu, a ode dneška píšu spisovně „výtečné“... ;))

...ale nyní ještě výkvak k těmto diptychům: s těma WC se zřejmě musí střídmě – na řadu lidí to asi už působí jako nedávno diskutovaný „zprofanovaný“ motiv zátiší s růžemi apod...
(...mám také něco z WC, ale vyhodil jsem to... ...je už toho moc...)
(...ale hořící perforace je úžasná...)

ten druhý diptych na mne působí poněkud rozbitým dojmem... ...nemám pocit kompaktnosti...

avšak ten třetí diptych považuji za opravdu výborný... ...působí koherentně, má šťávu, výborný kontrast statičnosti a dynamiky... ...dvě úplně jiné fotky, a přes to drží pohromadě (na hromadě, i pod hromadou)... ...třetí dipt je svižný a zároveň rigidní, jedním slovem vítečný...!