Obdivuji tuto fotografii, a obdivuji její aktéry. Obdivuji autora fotografie, který nejen ve správný okamžik fotí „ztracené“ lidi, ale který jim zároveň, pravidelně a často až do noci a mnohdy s vypětím sil (dobrovolně po své práci) doopravdy pomáhá přežít.
Zároveň obdivuji portrétovaného, ze kterého vyzařuje síla porvat se s nepřízní osudu. Pokud si prohlížím tuto fotografii, tak mnohem intenzivněji vnímám, že žiji špatně, že se chovám sobecky. Obdivuji tuto fotografii, a obdivuji její aktéry...