ta je!

na ulici jsi silnej.

...ale je pravda, že levá strana je o chlup těžší, přece jen takovýho šutru, že...

no, mně to vzhledem k diagonále sedí...

je to tam.

Teď dejme na chvíli stranou obecné úvahy, zda má v současnosti smysl fotit krajinky (a pokud přece jen ano, tak zda na kinofilm). Opakovaně se vracím ke kompozici, ať už je na té fotce cokoliv. Možná že kompozice je tím, co u mne zde zpočátku vyvolalo spontánní negativní reakci. Chápu, že je ta kompozice precizně vycizelovaná. Ale přesto se Tomáši domnívám, že tato kompozice je špatně. Pozice různých drobných detailů to sice zajímavě koření, ale celkové rozdělení plochy na dvě skoro stejně velké části (tmavou a světlou) je podle vlčího kalného zraku velmi nešťastné. Nikdy jsem sice úplně nepochopil, co je to zlatý řízek, ale zde konkrétně (když už to tedy není nějakým zřetelným detailem potvrzená středovka) by tomu kompozice do zlatého řízku asi prospěla. Zároveň je ale fakt, že takovýto krajinný útvar do zlatého řízku zakomponovat zřejmě nelze. V průběhu dní o kompozici této krajinky opakovaně dumám a zatím jsem poněkud bezradný. Nevím, jak to vyřešit. A dokonce začínám mít pocit, že je to neřešitelné.

pes: Jitkou zmiňovaná atmosféra verneovek je hezká. Tajuplný ostrov...

Pekná fotka. Nedokážem ju však doceniť, pretože tá hmota na mňa pôsobí doslova nepríjemne. Tým, aká je, nie tým, ako je odfotená. Odfotené je to skvele, ako vždy.

Mám to na jazyku už niekoľko dní a neviem nájsť tie právne slová. Stále chcem napísať niečo ako že táto fotka je neskutočne "živá". Už iba to, akým spôsobom tam zafungoval vietor.

skvely moment...!

chtěla jsem sem ještě dopsat, že mi to připomíná hlubotiskové ilustrace ze starých verneovek atd., atd., takže děkuji svému tiskovému mluvčímu, již poněkolikáté mne předběh' a napsal to mnohem lépe :-)

i ta další slova IG podepisuju, krom toho kinofilmu, protože to si netroufám hodnotit

ale jinak jsem moc ráda, že tu zazněla ta diskuse, určitě je fajn rozšiřovat si spektrum témat a hledat nové cesty a pohledy, nemyslím si, že ta nebo ona cesta k fotografickému vyjádření je lepší, jsou to dva různé pohledy z tisíců možných, mohou navzájem koexistovat, nevylučují se

k této Fotografii se budu ráda vracet

Ta struktura vypada proste peckove - vubec by mi nevadilo, kdyby byla pres celou fotku. :)

/nemas nahodou takovou verzi?/

mi to připomíná ilustrace ze staré verneovky - tajuplný ostrov
ty tóny černé si vyloženě užívám
takže fajn
jenom si říkám, jestli fotit to na kinofilm a poměr 3:2 je šťastná volba (ale když to funguje, tak asi jo...)

když už tady padlo to porovnání s jebtiškama, tak mně sedí víc tahle fotka, protože si užívám nějakou její umanutou výtvarnost, která je dost naschvál, ale asi jedině takhle to funguje (bo jak bych to nazval) - já si kupodivu budu víc pamatovat tuhle fotku (jebtišky jsou skvělý moment, ale já na nich mám nějaké výtvarné blokátory a tady ne), protože je to tak zvláštně zvláštní a provokující; dokonce bych řekl, že je to určitý "fotografický manifest" The Photography According to Szépe.

ulovek
parada

ja teda zase vnimam ty objemy a prostor a ty vetrniky jsou meritko
je to hodne zajimava vec, tahleta fotka, zvlastni atmosferu emituje
takovy prolnuti korenu zeme s letmym zasahem humanoidu,
kdyz si to trochu rozpohybuju, tak ubyva utes, snizuje se, mraky rozmazou oblohu, ta se jemne teteli a v jednom okamziku, ale jen na mrknuti, tam vyjedou vetrniky, rozviri se a navzdy zmizi

cim casteji na to koukam, tim min mi ty detaily vadej a prevazuje ta situace/moment.
proste to ma fakt stavu.

pre mna je toto portret. z profilu.
a ta atmosfera je velmi silna.

th: vsak ok, pokud je cilem skutecne mit-to-vsechno - formu i obsah - unikatni/uhrancivy zabery ve skvelym provedeni -, nejsme v rozporu.

Hm, Tomasi, ta fotografie, na kterou odkazujes, je bezvadna, ale podle mne mimo jine take proto, ze tam je mnohem vic rovin vnimani, ktere muzes objevovat, nez ty tonalitni hricky s hezky nakomponovanyma plochama a strukturama. To, jak ten strom roste z neceho, co vypada jako betonovej obrubnik, nebo ty dvojity sipky, ta koexistence umelych a prirodnich struktur, co ja vim, ale proste ten obrazek je i pro me necim nezamenitelnej.

Kdysi tu nekdo (mozna ty sam?) v jedne diskusi o porizovani vyrezu z fotografii napsal, ze z kazde fotografie mohu vyrezem udelat nejakou dobrou, a bylo to tehdy myslene negativne - jako cosi, co "nepovolenymi prostredky" vede sice k dobremu vysledku, ktery je ale oproti necemu, co uz tak bylo primo vyfotografovano, jaksi mene hodnotny (omlouvam se, pokud to nejak tragicky zkreslene podavam). Ve skutecnosti - a proto mi tehdy ta poznamka prisla tak detinska - se da z kazde situace poridit pri fotografovani vyrez, ktery je kompozicne dobry, a pri trose remeslne zrucnosti neni az zase takovy problem tam ty struktury a tonality mit take. Mozna jsem neskromny, ale mne tohle samo o sobe proste nestaci, rad se na to podivam, ale moje endorfiny pri tom zustavaji relativne v klidu, osobne bych tomuhle druhu fotografie nevenoval energii, protoze mi prijde tak nejak "dekorativni", proste bez nejakych explicitne k te fotografii se vztahujicich emoci. Jako architekt mam pro ne pochopeni, daji se jimi skvele doplnit prislusne interiery a maji sve opodstatneni, ale pote, co jsem nejakou takovou vybral a povesil ji nekomu na zed, me - da facto - prestala zajimat jinak nez jako oku libe organizovana plocha. Mozna to souvisi s mym zpusobem konzumace umeni obecne, ja mam proste potrebu obklopovat se obrazama, ktery nejsou "pouze hezky".

Doufam, ze to ted neberes osobne, nejde mi pouze o tvoje obrazky a je to pouze muj osobni pocit bez jakehokoli naroku na absolutno.
Absolutno totiz neexistuje. :-)

ohwell, to bude asi trochu problem. me v poslednich ~5 letech zrejme uplne nejvic fascinuje tahle fotka simona larbalestiera - http://www.simon-larbalestier.co.uk/g5_05.html. :)

LV: ja to nechtel psat takhle na rovinu, ale vidim to stejne. Tohle je fajn, urite ti dela radost se piplat s tema tonalitama, ale je to mrtvy a navzajem nahraditelny. Udelej z toho knihu, par lidi si ji koupi, podivaj se na to a obrati stranku, aniz by po prolistovani vedeli, co videli. Na ty jeptisky si vzpomenou jeste po tydnu.