ta intenzita prvniho setkani po letech, jak ho popisujes, je pro me na tech prvnich fotkach znat. asi se nepletu, kdyz predpokladam, ze poradi prezentace tady vicemene odpovida chronologii udalosti?

ten konec je pak (i prave diky sile zacatku) celkem vlaznej, a kdyz se k tomu pricte, jak to naservirovani pusobi nedbale, neni se moc co divit, ze jako "vystava" to leckoho odrazuje.

na druhou stranu nabizim k uvaze, ze na to zabordeleni se da nahlizet i jako na bezutesnost, tedy vysledek funkcniho vyrazovyho prostredku -- cau ondreji :) --, a ze [excuse me exactness] i mira nekonzistence/zaneradeni v prezentaci fotek [libovolnyho obsahu] modifikuje, jak vystava vyzniva. nebo jinak, silna cistota bude vyvolavat emoce stejne jako silnej bordel, jen treba jiny. coz je naprosto samozrejma vec, kdyz se to takhle napise, takze hadam, ze tohle smolim jen proto, ze mi prijde, ze i na samozrejmou vec se da zapomenout. ;)

... takze kritika potom stoji na tom, jestli autorovi verite, ze svoji vystavu zabordelil zamerne, ze vedel, co dela.