... Jiří, ... ono jak se mi to nevejde na monitor a viděl jsem nejdřív jen horní část ....... skoro bych to nad očima říznul a spodek vyhodil ...
... Ofélie už to má stejně za sebou ... a fotce by to prospělo - chci říct "mně by se taková symbióza vlasů a trav líbila ;-)

- vizuálně, výtvarně silný diptych - forma, která je zdánlivě v rozporu s obsahem, vyvolává znepokojivé asociace a otázky
- to rozpůlení těla ... mi nedá neuvědomit si odtržení a dichotomie zakódované hluboko v evropské - přesněji křesťanské - kultuře: vysoké / nízké, tělesné / duchovní, čisté / nečisté , .... tak hluboko, že je často ani nevnímáme, ačkoli naše hodnocení (jediné, celistvé skutečnosti) neustále ovlivňují
- tvůj ( vlastně Lenčin :-) "odstup, nadhled a nezúčastněnost" jsou dalším silným paradoxem - podtrženým - nebo podtrhujícím? - výše zmíněnou rozpolcenost
- zrcátko - obraz, odraz, zdání, klam, vstup do jiných světů, stejných a jiných... kde jsme a nejsme ... kdo jsme ... a nejsme?

... děkuji vám všem, co jste se nepolekali, , , i těm, co se polekali --- a dali o tom vědět ...

(-: úplně mimochodem: zrovna mi tu hraje NY: Like a Hurricane :-)))

... vyvážit t a k o v o u báseň ve slovech básní v obraze je nesmírně těžké ...
(... asi víš, že příčky se budou lámat ... ale ten žebř je neoddolatelný, že?)
,,, Izidore ... máš odvahu ... držím ti palce

ty holandské mně chutnají víc než kakao... asi jsem byl v minulém životě Holanďan... bludný.

a díky Vlkovi jsem se od Psa zatoulal k téhle Kočce...
(-: ... asi začnu věřit znamením zvěrotrojúhelníku. :-)

(dnes jsem si neodpustil poznamenat, že sem rád chodím rybařit bez udice.)

... jo, je to síla ...
... nemůžu teď jít spát, i když bych chtěl, bojím se snů ...

... ale co na to chudák Ajax?

... a tak to má být :-)




... tuším ;-.

... ještě se vám oběma, pánové omlouvám, nic zlého tím nemyslím :-)

@tome, to mně docela sedí, první moment jsem měl za to, že to je tvé foto ...

... hezké povídání - - - a s poitou :-)

... jak praví Jitka: Izidor to pěkně napsal
... a já to už jen podepíšu

... týýý-jo ... tak tu hromadu fontu dole (možná) přeházím, až si pochutnám na těch dvou (nebo 7?) fotkách :-)

- japonský portrét nahoře je čirá radost barvy a plochy + skvělý výraz obličeje (-: a navíc se dá ještě zapnout/vypnout :-)))
- krásně mi funguje - nejdřív sám, čistě vizuálně, pak se přidá název, který to hezky otočí, vlastně spíš roztočí ....
- a když už se smíchem sroluju dolů, dorazí mě sada spodního prádla, nabízená k výběru naivně-hospodyňkovskými topornými (ne)gesty a postojem typu "hele-tak-takhle-se-to-vypralo" --- takže mé veselí, nastartované jedničkou se urve ze řetězu !
Lucie, dík, je to paráda :-)

... ale tak ... na 37. pohled ;-) ... cosi si tam nacházím ...
... vizuální spojitost mezi strukturou zdi a rastrem fasády hotelu Abla (ale víc by se mi líbilo, kdyby byl nekonečně vysoký, tak, jako ta zeď je nekonečně dlouhá - čili uříznutý horním okrajem fotky)
... ztráta (potlačení) absolutního měřítka a získání úsměvně relativního díky velehloubce ostrosti a světlu - zeď je rázem z kyklopských bloků a důležitost fussballu odkázána do patřičných mezí ...
... no ... takový hoooodně suchý humor ...

... úhel dopadu = úhel odrazu
(-: platí i pro pohledy v tomto fotoobrazu :-)

... ale ta ruka ve spodním okraji :-(

... se vypařilo "t" ... ale co, na -om -o -aky nes-ojí ... :-)

... a kruciš ... tak tu jsem zatím mimo ...
... doufám, že to celé nesojí a nepadá s tím, že nejvzdálenější lajna hřiště je vodorovně ...?

"... tento způsob prtrétu, ..." -no, ne vždy to vyjde. --- stejně jako jakýkoli jiný způsob portrétu