mne se tohle zda jako urcity vyjadreni vnitrnich pocitu, pocitu z mista, ja tomu rozumim, mivam taky takovy dojmy a fotky, ktery nemuzu ukazovat, protoze jsou neprenosny tou vzpominkou
je to tazeny pres vizual, jako obrazec, jako plochy, linie, mne to nevadi vubec, ale neskacu z toho
ty svetelny pomery jsou mozna mirne rusivy, takovy zbytecne dramatizujici tu klidnou naladu mi prijde
koukám na to uz chvíli a stále se s tím peru. Ti igráčkové jsou fajn, perspektiva taky, ale to co mi tu vadí a brání dalšímu vnímání fotky je její tmavost. Na můj vkus je to ma papíře přeexponováno, raději bych jemnější.
takže result je že zatím spíš stále nevím co s tím
vsem dekuju za komentare -- k tyhle i k minuly fotce.
doufam, ze vam nevadi, ze nevysvetluju svuj pohled na ty zabery ani neposkytuju zadny hinty k interpretaci nebo zameru. chci to vsechno nechat na vas, abyste meli plnou volnost vylozit si ty obrazky po svym. a prave to, jak to udelate, je pro me zajimavy.
no jo... nektery fotky chtej cas (na dylku) a dobu (spravne misto v casove ose)... vratil jsem se nekolikrat a pokazde to cele hralo vzdy o kousek vic...
i tak - stojim si za zdi - dava tomu ten spravny rozmer pohledu do detske krabice na hracky, cimz nase upachtene byti povysuje na nevazanou hru
...coz je zase presne, byt ve velkych uvozovkach, muj pribeh vnimani teto fotografie
Objevně a zcela nečekaně dodám, že existuje mnoho fotografických směrů a světů... ;)
A rád se na ty nejrůznější světy přelaďuji...
Avšak na tuto fotografii jsem se ani nemusel přelaďovat...
Protože jsem na ni byl naladěn ještě dříve, než jsem ji spatřil...
Je zde cosi zvláštního, nepatrně bizarního, lehce neskutečného, co mne fascinuje...
Martine Hrubý, také nerad beru věci vážně... Raději je beru s nadšením...
A zde jsem nadšen tím „suše fantaskním“ prostředím...
Jako kdyby to celé vzniklo na stole filmového ateliéru...
Figurky znehybnělé ve svých pozicích...
Ožijí až při práci animátorů trikového filmu...
Martine, také se zmiňuješ, že „tema ostrova lidi uprostred mesta Ti pripadne jako aktualni“
Ano, také mám pocit, že toto téma zde prosakuje... ...ale jen lehce... ...asi není tím hlavním na tomto obrázku...
A Tebou zmiňovaný chaos zde příliš nevnímám... Spíše zde vidím řád, způsobený přesně vymezeným úhlem pohledu...
Kompozice (byť našikmo) je přesně zaražená do hlíny... „postdokumentaristickým“ způsobem...
A to fascinující šero-světlo...
Přímořské...
Stále líbí...
Celé je to tak divně neskutečné, až se mi tato fotografie vlastně líbí hodně...
Také proto, že vím, že je to skutečné...
=:o)
... ale tak ... na 37. pohled ;-) ... cosi si tam nacházím ...
... vizuální spojitost mezi strukturou zdi a rastrem fasády hotelu Abla (ale víc by se mi líbilo, kdyby byl nekonečně vysoký, tak, jako ta zeď je nekonečně dlouhá - čili uříznutý horním okrajem fotky)
... ztráta (potlačení) absolutního měřítka a získání úsměvně relativního díky velehloubce ostrosti a světlu - zeď je rázem z kyklopských bloků a důležitost fussballu odkázána do patřičných mezí ...
... no ... takový hoooodně suchý humor ...
hrubyn: dik. jen aby se to jeste vic zamotalo: ono tam neni vunec nic nadrzovanyho - to svetlo je divoky od more, ktery jsem mel za zadama a ve kterym se odrazel zapad slunce. a ten pravej spodni roh, to mi hlava nebere, tam to utmaveni sam nechapu.
;-) ta fotka neni uplne blba, to rozhodne ne. To tema ostrova lidi uprostred mesta mi pripadne jako aktualni a dulezite pro zpracovavani. Jenom to pusobi celkove jako sileny chaos, ktery spis zrak odrazuje nez by pritahoval. Duvod je prosty: snaha z toho pri zvetsovani delat neco, co to neni ;-) Az te bude priste chytat potreba nadrzovat oblohu, tak se na to radeji vykasli ;-) a ty rozky a podobne....
urcite technicky a kompozicne a nevim jak jinak paradni vec, ale i mne tam chybi obsah .. jasny Tvuj styl, nuti me to pokazde premyslet, proc to fotis, co tim chces dokazat/ukazat .. a komu? .. divakum, sam sobe?
ani nevite, jak me to urazi, a to proti fotkam tomase szepeho nic nemam.... nektere se mi i libi. ale naprostou vetsinu toho, co kdy dal, bych z negativu nikdy nevytah - to zas vedi vsichni, kteri mu rikali nazory na selekci fotek k postnuti z negativu :). hledejte detaily .)
no, s prvni vetou nelze nez souhlasit... chran buh aby mely hodne spolecne, myslim ze minimalne ve filosofii jejich vzniku opravdu ne .) (ze ty vysledky od kazdeho z nas mohou na nekoho podobne pusobit, to uz nemuzu vyvratit)
Tomáši Sz, ani Ty, ani Ondřej Kotwa Kratochvíl nebudete ani trochu souhlasit s následujícím konstatováním, že některé vaše fotografie mají hodně společné... Jde o jakýsi styl precizně promyšlené „inženýrské fotografie“...
To nemyslím hanlivě... Jsem obdivovatelem například tzv. inženýrské architektury (sto let staré stavby – konstrukce z nýtované oceli – věže, železniční mosty apod.)
Tato fotografie, nejen díky těm figurkám (připomíná to zmenšeninu - model baráčků a příslušenství k pokojovým vláčkům) ale snad ještě více díky jižanskému světlu za soumraku, se mi opravdu líbí - fascinuje mne tou „postdokumentaristickou divností“ (postdokument není nový dokument ;)) a vůbec se nemusím ptát, proč jsi to fotil...
Mno, clovece...ted premyslim, prohlizim...hledam...tápu a prisel sem na to, ze v podstate mam nekdy dost daleko na to abych pochopil nektery Tvoje fotky, abych se prizpusobil tvymu stylu, chapani a pohledu na fotografii. Proste sou veci kde moje hranice konci a dal uz to nepude.) Kazdopadne na druhou stranu chapu, ze v ty fotce muze bejt vic...nez muzu videt:) Ostatne kazdej kopem sam za sebe a to je right .)
chvili jsem vahal proc to pada - to nejprv - pak zase podobne jako LV, ale samotni kopalisti me nepresvedcili, nakonec mi tomu ta cihlova zed v popredi dala myslenku, ktera mi tam chybela... je zvlastni, ze se mi stala finalnim centrem pozornosti... je to na dyl - zda se ze tahle fotka dovede prohnane klickovat :) jeste prijdu...
V první vteřině jsem chtěl psát, že toto určitě ne, ale v druhé vteřině jsem si konečně všiml těch pobíhajících figurek, a tak teda píšu, že líbí... ;)
pes: mimoň jiné velezajímavé světlo! =:o)
je to tazeny pres vizual, jako obrazec, jako plochy, linie, mne to nevadi vubec, ale neskacu z toho
ty svetelny pomery jsou mozna mirne rusivy, takovy zbytecne dramatizujici tu klidnou naladu mi prijde
takže result je že zatím spíš stále nevím co s tím
doufam, ze vam nevadi, ze nevysvetluju svuj pohled na ty zabery ani neposkytuju zadny hinty k interpretaci nebo zameru. chci to vsechno nechat na vas, abyste meli plnou volnost vylozit si ty obrazky po svym. a prave to, jak to udelate, je pro me zajimavy.
i tak - stojim si za zdi - dava tomu ten spravny rozmer pohledu do detske krabice na hracky, cimz nase upachtene byti povysuje na nevazanou hru
...coz je zase presne, byt ve velkych uvozovkach, muj pribeh vnimani teto fotografie
A rád se na ty nejrůznější světy přelaďuji...
Avšak na tuto fotografii jsem se ani nemusel přelaďovat...
Protože jsem na ni byl naladěn ještě dříve, než jsem ji spatřil...
Je zde cosi zvláštního, nepatrně bizarního, lehce neskutečného, co mne fascinuje...
Martine Hrubý, také nerad beru věci vážně... Raději je beru s nadšením...
A zde jsem nadšen tím „suše fantaskním“ prostředím...
Jako kdyby to celé vzniklo na stole filmového ateliéru...
Figurky znehybnělé ve svých pozicích...
Ožijí až při práci animátorů trikového filmu...
Martine, také se zmiňuješ, že „tema ostrova lidi uprostred mesta Ti pripadne jako aktualni“
Ano, také mám pocit, že toto téma zde prosakuje... ...ale jen lehce... ...asi není tím hlavním na tomto obrázku...
A Tebou zmiňovaný chaos zde příliš nevnímám... Spíše zde vidím řád, způsobený přesně vymezeným úhlem pohledu...
Kompozice (byť našikmo) je přesně zaražená do hlíny... „postdokumentaristickým“ způsobem...
A to fascinující šero-světlo...
Přímořské...
Stále líbí...
Celé je to tak divně neskutečné, až se mi tato fotografie vlastně líbí hodně...
Také proto, že vím, že je to skutečné...
=:o)
... vizuální spojitost mezi strukturou zdi a rastrem fasády hotelu Abla (ale víc by se mi líbilo, kdyby byl nekonečně vysoký, tak, jako ta zeď je nekonečně dlouhá - čili uříznutý horním okrajem fotky)
... ztráta (potlačení) absolutního měřítka a získání úsměvně relativního díky velehloubce ostrosti a světlu - zeď je rázem z kyklopských bloků a důležitost fussballu odkázána do patřičných mezí ...
... no ... takový hoooodně suchý humor ...
To nemyslím hanlivě... Jsem obdivovatelem například tzv. inženýrské architektury (sto let staré stavby – konstrukce z nýtované oceli – věže, železniční mosty apod.)
Tato fotografie, nejen díky těm figurkám (připomíná to zmenšeninu - model baráčků a příslušenství k pokojovým vláčkům) ale snad ještě více díky jižanskému světlu za soumraku, se mi opravdu líbí - fascinuje mne tou „postdokumentaristickou divností“ (postdokument není nový dokument ;)) a vůbec se nemusím ptát, proč jsi to fotil...
... doufám, že to celé nesojí a nepadá s tím, že nejvzdálenější lajna hřiště je vodorovně ...?
nemyšleno zle
to je ale asi jediny co muzu o teto fotografii napsat
nema telo ani dusi
zadna invence.
Ale zas nějak moc mě to nebere, já se chytnu spíš na nějaký děj.
Holt jsme každý jiný...
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/1/Hhb.jpg
jako technicky na výbornou, tj
pes: mimoň jiné velezajímavé světlo! =:o)