"pro me holt neexistuje zadny nudny tema, jen tema spatne odfoceny, v tom se asi fundamentalne lisi nas pristup. z tebe mam dlouhodobe dojem, ze je ti typicky pomerne nebo i uplne jedno, jak je neco odfoceny, hlavne ze jde o zachyceni nametu, kterej te zajima."

To si opravdu myslis? :-)
Jako doopravdy?
To se ti podarilo me prekvapit, coz bych, priznam se, od tebe nepovazoval za mozny.

LV: nojono. Ja se omlouvam, ale proste tenhle systematicky nadhled tvurce mi prijde jako bych se nachazel v nejaky casovy smycce. Prvni takovejhle zaber je adrenalin, dalsich dvacet je porad jeste fajn, po padesatym uz je prestanes od sebe rozeznavat.
Pred pul rokem jsem si o tom povidal s kolegou, stravil tim deset let svyho zivota, zvetsoval zonama z 18x24 cm negativu. Ma toho plny prepravky a priznal se mi, ze i kdyz tomu venoval "herzblut patnacti let zivota", ceni si fotek, ktery udelal z posledni mesicni cesty s harleyem po zapade USA pomoci d700, vic.

Jeho velkoformatovy vybaveni, vcetne zvetsovaku, je levne na prodej, mimochodem. A duvod koupe kdysi byly portrety od Avedona, takovych ma taky plnej sklep.
Nejde o krovi, kaminky nebo dekly od kanalu, jde o emoce. To, ze elementy nejakyho obrazku autor slozil do nejaky kompozice, je snad samozrejmost, to zvladaj studaci v prvnim semestru taky a presto ty dila radsi po letech nikomu neukazujou, to mi samo o sobe opravdu puls nezvedne. :-)

Mozna bych sem mohl dat nejakou emocionalne nabitou hromadu sterku. :-)