Tomáši Houdo, ty jsi volnomyšlenkář!

K tématu trvanlivosti uměleckých děl dodám, že postupný rozpad pískovcových soch, tmavnutí olejových obrazů, žloutnutí nazvětšovaných fotek apod. může být docela osvobozujícím „přírodním procesem“. Bylo by přece směšné požadovat po uměleckých dílech, aby byla trvanlivá. Snažit se o trvanlivost je proti přírodě, proti přirozenosti, proti logice vesmíru.

Zaujalo mne také to zmiňované řezání negativů na proužky a přikládání po jednou proužku ke každé originální papírové zvětšenině. Vývoj jde dál, technika se zdokonaluje. V současnosti by bylo určitě možné řezat negativy pomocí laseru na extrémně tenké „nano“ proužky. Nová technologie jistě umožňuje rozřezat jedno kinofilmové políčko třeba i na tisíce ultratenkých proužků. Takže v současnosti lze tedy nazvětšovat mnoho tisíc originálních barytů z jednoho snímku, vybavených originálním „nano“ proužkem negativu. Pokrok je to fantastický!

A ještě k tématu imitací. Zde asi platí lidové rčení „proti gustu žádný dišputát“. Někdo si koupí nábytek s dřevěnou dýhou na povrchu, jiný se spokojí s fóliovou imitací dýhy. A tak podobně.

Václave, dumám o té otázce. Má smysl představovat si tu fotografii „samotnou“ bez její humorné stránky? Představovat si vtip „samotný“ bez humorné pointy? Samozřejmě je zde ještě další otázka, co vše je ještě humorem autorským a co již humorem nechtěným. Zdá se, že Adriana některé věci neřeší. Ale to může být svým způsobem také uvolňující. Tu fotografii lze z formální stránky jistě zkritizovat, rozcupovat ji a vyhodit do odpadkového koše. Určitě ji nelze považovat za vzorný příklad, jak elegantně fotit osoby na pláži. Avšak i přes to - kromě zmiňovaného humoru - zde vnímám cosi pozitivního. Jakousi kladnou energii, která je možná způsobena nezachmuřeným nadšením Adriany. Adrianino nadšení může být dokonce i nakažlivé, pokud se vizitor odpoutá od svých představ, jak má vypadat ideální fotografie.

Začlo to zadkem a neutěšeně to přešlo z jakéhosi čerta s mrkví v hlavě do čerta na břehu moře. Ať už to má pointu jakoukoliv, tak se mi to hodně nelíbí.

Jako aspoň ta druhá v sobě má jakousi pozorovatelnou část, ale jinak jí všude něco leze z do hlavy, nebo celkově zarůstá do pozadí. Nedá se na to prostě koukat. Mě fakt překvapuje, že po všech tvých starších uhlazených fotkách tě ten obrazovej nepříjemnej binec vůbec netrkne, ale to je tak nějak nemoc téhle série všeobecně, jako bys byl strašně zamknutej do pózy modelek a zbytek byl šumafuk. Co se týče technického zpracování, které se tu snad už nebude tak řešit jak posledně, tak originál z té druhé musela být imho pořádná hirošima.

humor... no jo, ale photographie samotná?

tak tak

...ale muzes mi napsat, co ti vadi :)

jasneze nesmazu

tohle smaž

bidnej zaber vystavenej bez sebemensi souvislosti s cimkoliv

#1 gut, dal hrozny

hrozny

hrozny

Prvni dycha po francouzsku.......
Druha ji uz jen sekunduje.

Tohle mi prijde fajn.
Zvlastni.
Netradicni.

Jako umistit to do prostoru je dobry napad, ale mne to tu nejak nefunguje...
Takove presprilis rusive... a kdyz to zacne zapadat, tak se zase sleje divka s pozadim... viz ruce na prvni... skoda.
vyrazove se mi libi druha a ctvrta, ale bud mi tam neco chybi, nebo je tam neco navic...

To, co tu Standa napsal o filmu a digi, muzu stoprocentne podepsat. Proces, technika, material a vystup jsou dve rozdilny strany jedny mince.

Na me to vyskakovani kvuli "fejkovanymu analogu" pusobi proste jenom detinsky a naprosto odtrzeny od reality. Kdyz se zamyslim nad tim, odkud se to bere, tak jedina odpoved, ktera mne napada, je, ze to musi byt nedostatkem kontaktu s realnym zivotem, ze proste jde o lidi, kteri si ziji spokojene v nejake ulite, nezajimaji se o nic jineho a unikaji jim veskere souvislosti. Drive jsem obcas psal do "akci a vystav" pozvanky na "ART/Basel", ponevadz tam clovek byva do reality celych dejin umeni vtazen hned na prvnich padesati metrech, ale pokud vim, nikdo ten krok neucinil... Zatimco veskere soudobe umeni zachazi naprosto volne s jakymkoli procesem, technikou nebo materialem, volne vse kombinuje mezi sebou a jako jediny a nejdulezitejsi prvek operuje s lidskym inputem, tady se mlati prazdna slama o vkopirovanych rameccich. :-)

V umeni pojem autenticita de facto neexistuje, vse ma svuj puvod v necem, co vytvorenemu predchazelo.

Pote, co jeden z mych zakazniku sberatelu pred lety prisel s tim, ze jedem muj fineprint se mu "kazi" - pres prepeclive zpracovani, kaskadove ustalovani, prani v pracce a stabilizaci selenem, nota bene - tak se nakonec u nahradniho printu po konzultaci se svym galeristou rozhodl pro tisk inkjetem, prave kvuli lepsi prognoze trvanlivosti...

Ta zkazka s tim rozstrihanym negativem me ale pobavila, ja se pohybuju v kruzich galeristu dyl nez dvacet let a zatim jsem na neco podobneho nenarazil ani jednou. Docela by me zajimalo, kdo si tenhle marketingovej trhak vymyslel, nejspis kdyz uz jinak jeho veci nikdo nechtel kupovat. :-)
(no nekupte to, je to nefalsovanej voriginal) :-))

nelibi se mi, jak ty holky splyvaj s pozadim - je to necitelny

prvni me bavi velmi

chybí loďka
ale jinak líbí moc :)