<all comments> ]


Nikdo, kdo pohlédl do tváře za oknem, nezůstal neosloven.

Nikdo, kdo pohlédl do tváře za oknem, nezůstal nepovolán.

Nikdo, kdo pohlédl do tváře za oknem, nezůstal nezměněn.



navic ta fotka ani neni prezentovana samostatne - je soucasti cyklu.



Jiří, tebou odkazovaná tvá fotografie mne nadchla (nikoliv celkovou kompozicí [i když kompaktní skupinka je dobrá], ale tou zmiňovanou lehce absurdní situací). Ašlak vrtá mi v kebuli, jak jsi myslel konstatování: „ale takhle samotny to je pro me o nicem“. V obou případech jde přece o jemnou fotografickou anekdotu. Proč by samotná anekdota měla být o ničem, když je to evidentně anekdota s (slovy obtížně popsatelnou avšak zrakem dobře vnímatelnou) „vizuální pointou“?

pes: tuto otázku prosím nevnímej jako konfrontační výzvou k souboji, ale jako námět na případnou následnou lehkou debatu na téma „Sólová vizuální anekdota v druhé dekádě prvního století třetího milénia“ anebo tak nějak podobně...



. . . to je milo vtipné.
Veľmi potešilo .-)



mňam. hlavně první, asi tím, že působí harmoničtějc, ale druhá mě baví taky moc.



ale takhle samotny to je pro me o nicem



neprijde mi to zajimavy, ani dobre zabrany



pes: vypeckoval jsem se nepřesně. O konkrétní množství postav nejede. Mohou být i dva člověkové, ale v jiné konstelaci – např. blíž k sobě. A úplně úžasná by byla skupinka turistů. Na třetí stranu je jasné, že nebylo na výběr. Lovec se musí spokojit s kořistí, která vleze před fotografický aparát.



mne to moc nehraje, asi je tam toho uz moc



Příjemný situační humor. Škodovka, že celkové vyznění fotky kazí roztržená (nekompaktní) kompozice, respektive rozštěpující přítomnost dvou postav, o které se zmiňuje Tomáš Houda.


fstop-3.6.10.1/eloise-2.4.15.9
Comments, page 147/4284

Page
147