Jiří, tebou odkazovaná tvá fotografie mne nadchla (nikoliv celkovou kompozicí [i když kompaktní skupinka je dobrá], ale tou zmiňovanou lehce absurdní situací). Ašlak vrtá mi v kebuli, jak jsi myslel konstatování: „ale takhle samotny to je pro me o nicem“. V obou případech jde přece o jemnou fotografickou anekdotu. Proč by samotná anekdota měla být o ničem, když je to evidentně anekdota s (slovy obtížně popsatelnou avšak zrakem dobře vnímatelnou) „vizuální pointou“?

pes: tuto otázku prosím nevnímej jako konfrontační výzvou k souboji, ale jako námět na případnou následnou lehkou debatu na téma „Sólová vizuální anekdota v druhé dekádě prvního století třetího milénia“ anebo tak nějak podobně...