zaujaly mě ixut, caox, vusr, utih a relu. Zbytek mi přijde nezajímavý až trapný (hlavně osic, akaj a cavo), ať už formou nebo obsahem.

na tý první je aspoň trochu vtipný moment, ale ta druhá mi přijde dost slabá

je mi úplně jedno, kde to je, protože Tvoje první dva komenty to posunuly úplně někam jinam... dno, bahno, stopy, pusto, nevlídno, nic příjemnýho. Doufám, že další fotky budou veselejší... V tomhle kontextu to považuju za výbornou fotku.

ta první je vtipná, zbytek bych hodil do koše

to místo je zajímavý, ale fotka samotná mi nic neříká

ta první se mi líbí, vyzařuje z ní vznešenost a hrdost.

situace je to zajímavá, fotka nikoli

ta druhá má něco do sebe, něco tajemného

MB: však v pohodě, prezentuju jen svůj názor. Nešlo mi o to, kde fotit bagr, ale proč fotit bagr, navíc na takovém místě a v takových souvislostech. Krom toho si myslím, že míst na člověčinu je tam mraky, jenom to najít, vidět a zachytit, ale asi jsi to tak vidět nechtěl, jak píšeš, ale ani ta neosobnost mi z toho nečiší. Působí to na mě spíš jako náhodné cvaky ulice, které sami o sobě ani dohromady nijak nefungují.

u první fotky je pro mě ústředním motivem ten pták v letu, což mi přijde dost ohraný a zoufalý, zbytek je pár divně (a podle mě nahodile) poskládaných budov, ze kterých nic nepoznám a ani nic nevyplývá.
U druhý fotky plní roli "ptáka v letu" bagr, ok, ale pak nechápu, proč si fotil bagr v Istambulu? Ani místo ani konstelace lidí okolo nebo jejich výrazů mi nepřijde nijak významově nosná.
Poslední fotka je doslova streetphoto kýč.

jo, člověčina je to správné slovo. anor a idoh jsou skvělé.

to když už, tak mě zaujala ta první. nevypadá to snad ani jako fotka, spíš obraz. Vyloženě mě provokujou ty tmavě zelený špenátoidní kopce nebo co to je.

ovce v Kolíně a co jako?

nemám rád špenát

do Berlína se chci jet podívat už dlouho, ale příští týden to asi nezvládnu, škoda

mně se to líbí tak, jak to je. Barvy, světlo a motiv sám o sobě ad absurdum.

nuda v Praze a ty kufry v pravo bych oříznul

souhlasím s Michalem, já bych místo tý bílý zdi radši viděl, co na tom stole všechno bylo a proč.

podle konceptu, jak jej Juraj popsal, bych si dokázal představit fotky, které by se mi možná i líbily, ale ty tvoje to nejsou. Z výrazů těch lidí není nic poznat, možná si je měl dusit déle. ;)

Jirka Pařízek to napsal i za mě.