auto skvělý, ale ten zbytek okolo mi nějak nehraje - nejvíc pravá 1/3

Z těch fotek mě nejvíc zaujal Vlkův názor...

Mě to teda nijak zvlášť nebere, asi proto, že u moře jsem byl docela nedávno... ale místo to muselo být příjemný, to věřím.

Jo, bylo to Petrovo polský moře, který mě inspirovalo tady tohle ukázat, a asi by mě nenapadlo, že to někoho překvapí a bude si myslet, že je to snaha o něco jinýho.

Příjemný report, libí se mi rozmanitost námětů a cit pro "obyčejné" situace. Nejvíc mě upoutal jisa, xoal, utom, ixuh, elei, meka a knej. Ty ostatní vyznívají spíš očekávatelně a nemají pro mě takové kouzlo.

mám tendenci v tom záběru pořád "něco" hledat, ač tuším, že tam nic k nalezení není a původní úmysl byl čistě výtvarný. A po čistě výtvarný stránce mě tento záběr míjí.

nevím jak, ale připomnělo mi to polskou vlajku v černobílé verzi a ta krajina působí jako do ní vložená, která ostatně to Polsko taky evokuje, a když koukám na místo pořízení, tak jsem vlastně až tak daleko od pravdy nebyl. Každopádně je to příjemně výtvarný a v horkým létě i osvěživě melancholický.

zajímavé kavárenské zátiší a ten nařasený ubrus je skvělý detail, ale na můj vkus (a s ohledem na Tvé jiné fotky) působí celková tonalita příliš temně nehledě na v černi utopené opěradlo pravé židle. Taky kompozice mi celou fotku táhne moc doprava, což mi právě tady nepřijde úplně optimální.

Tomáši, já Tvoji práci nechci nijak znevažovat - naopak, nicméně upřímně jsem přesvědčen, že obecně každý autorský styl je vlastně specifický vizuální algoritmus, který je svým způsobem naprogramovatelný a tedy i napodobitelný. Příkladem budiž napodobitelé Becherů, Sudka (typicky třeba Helbich) nebo malířství - dnes by každý dobrý student malířství na akademii dokázal dobře reprodukovat všechny známé směry, protože je zná - a Pollocka bych dokázal napodobit dost možná i já. :) Kromě toho mám vážné pochybnosti, jestli formu (ve smyslu vizuálního algoritmu) většina autorů nepoužívá spíše pod vlivem okolností a prostředí než na základě svého (nezávislého) vkusu či invence, což rozhodně souvisí s Tvým postojem k současné fotografii, ale to by bylo na delší povídání stejně jako otázka esence fotografie, která mě také nesmírně zajímá.

Tomáši, já myslím, že drtivá většina Tvých fotografií (těch k vidění zde na fs) se vyznačuje celou řadou společných znaků, čemuž dohromady můžeme říkat třeba autorský rukopis nebo styl. Tyto určující znaky Tvoje fotografie vymezují vůči jiným, a proto jsem si dovolil použít termín szepegram, protože po aplikaci těchto atributů na jiné fotografie vznikne podobný "vizuální efekt". Jestli to někdo naprogramuje do aplikace nebo to dělá za pomoci ukrutné spousty mikroskopických úprav v temné komoře není zas tak důležité, protože zásadní je ten algoritmus... Ovšem pojem szepegram jsem použil s notnou dávkou ironie, což pokud nebylo zřejmé, tak se omlouvám, protože vizuální algoritmus, kterým se Tvoje fotky vyznačují, čerpá z principů americké Nové topologie 70. let a autorů jako Baltz, Adams, Wessel a dalších, takže pokud by taková aplikace nakonec přece jen vznikla, asi by se szepegram nejmenovala...

tohle může vyfotit buď nefotograf nebo umělec, tak či onak, nezaujalo mě to

na fs kýč jak bič, v albu z dovolený to bude působit moc dobře

pizza se štěrkem jako kompoziční cvičení - být Tvůj učitel, dám Ti jedničku s hvězdičkou.

sázím dvěstěpádesáttři rupií, že do roka a do dne se objeví aplikace szepegram a Tomáš se pak stane celosvětovou ikonou podobně jako Andy W. (ostatně oba mají řadu až nápadně podobných rysů...).
První dva záběry jsou očekávatelné, první velmi příjemný postavený jen na tonalitě, druhý záběr je v našich končinách vyloženě klišé, kterou ani "szepegram" nezachrání, a třetí jak ze srazu temnokomorníků, to znamená jako že fajn, ale nikdy bych nevěřil, že to Tomáš takhle vyfotí.

není Berlín jako Berlín, každopádně tenhle se mi zamlouvá víc než ten černobílý od Vojty. Dvojice stromů mi připoměla fotky od Toscaniho a to světlo včetně tonality je taky parádní. Akorát já bych to asi srovnal do roviny, ale proti gustu...

Stavět dobrou fotku na zubavým plotě mi přijde trochu málo, ostatně hodně pozornosti poutá černý auto, na kterém už ale nic moc zajímavého neshledávám.

to by člověk nevěřil, jak lze ze smotaných kabelů na plotě vytěžit takovou výtvarnou fotografii!

jsme hravé, jsme veselé, zavolej nám do klubu. :) Dáš mi číslo?

nějak mi nejde dohromady svůdně odhalený rameno, kompozice (usekaný ruce), podivný šum ve stínech a rámeček na způsob polaroidu.

sice kino, ale vypadá to jako focený na digitál, čímž chci říct, že tonalita je opravdu hnusná, což u tohodle druhu záběrů prostě neokecáš.