Také se mi to tentokrát jeví výjimečně mdlé...

Ale tak je alespoň nějaká změna. Pořád samá chvála musela už začít nudit i Kamila.

Pro mne to naopak zážitek je. Již po x-té ocivuji tyto zkušeně sejmuté bizarniny. Obdivuji celý výhřad. Je to perfektní. Odshora až dolů!

pes: škodovka, že tyto „náhledy“ nejsou přece jen větší. K nadšenému ocivování by zde určitě bylo i mnoho detailů, které se nyní poněkud ztrácí...

Slídil jsem zde už vícekrát. A pokaždé, když tuto sérii ohledávám, se u mne dostavuje zvláštní pocit jakési decentní kultury. Sice se mne zde také pokaždé v mozku vzpříčí ošklivé slovo "trendy", ale ani se nemusím příliš namáhat a vyvíjet nějakou přehnanou energii, aby toto neslušné slovo zase zmizelo a nechalo být tyto fotografie docela v klidu bez vášnivých emocí. Vášnivé emoce zde sice chybí, ale jakési uhlazené emoce se u těchto fotek přece jen projevují. Pravidelně se mi zde zjevuje poněkud nepochopitelný dojem, že se mi tato série líbí. Ani tomu nemohu uvěřit, že by se mi taková série mohla líbit. Nechal jsem to tedy trochu působit v čase. A zjistil jsem, že se mi ten nesourodý výhřad asi fakt líbí. To je divné. Možná je to tím, že je zde takové hezké ticho.

Průběžně o tom diskutuji s panem profesorem Ianusem. Říkám mu opakovaně: „Ale pane profesore, dyť ta datumofka je jen taková typografická pomůcka. Jo, dodává fotce šťávu. Dodává ji brilanci. Dodává jí jiskru. Dělá ji graficky pikantní. To jo. Ale to víte, ehm. Zkrátka je to jen taková pomůcka.“

A potom dodám: „Nojo, já vím. Nemám co kvákat. Sám jsem manýrista. Mám manýristicky ohryzané okraje u všech fotek. A to je také manýra. Manýra jak kráva! Nojo, já vím. Nemám co kvákat.“

Pan profesor však v tuto chvíli tón smíření ještě nebere a začne vysvětlovat: „Ale pane vlku, to přece není datumovka. Na mých fotkách v rohu není datum, ale čas. A to úplně mění vyznění fotky.“

Nepamatuji si však, co v takové chvíli panu profesorovi odpovídám.

...
Poznámka: Přepis rozhovoru mezi vlkem a panem profesorem Ianusem není zcela přesný.

Toto jsou hezké fotografie. I přes statičnost objektů evokují pocit neopakovatelnosti.

Pěkné pokoukání, dobré pocivění, hezké počumění, chutné pozírání. Lahodný pohled na dovedně zabalenou bonboniéru.

To není jen tak vycvaknuté křoví. Je to foceno se systematickým nadhledem tvůrce, který ví, co dělá. A ví to dobře.

Je to taková jakoby neučesaná a přitom dobře komponovaná básnická věc, zasazená do kontextu autorova portfolia (souhlasím s názorem Tomáše Szépeho). Prohlížím si tu lehce zlobivou fotku s požitkem. Pro mne je výborná.

Marku, za ten dovětek se pan Profesor bude zlobit... ;)

Kamile, tvé obrazové kultuře rozumím. Pro mne fajnová záležitost.

Kočičí sladkost. Generátor dobré nálady. :)

brilantní kompozice

vlastne blbnu, vzdyt oranzovy one zde uz je. ale chybi cerveny one.

no, a az budou ty zakladni odstiny posbirane, tak potom mohou prijit na radu lahudky pro gurmany, napr. okr paleny one, siena prirodni one, siena palena one, umbra one, kobalt one, ultramarin one, krokodyli zelena one, veverci zrzava one, mravenecnikova svetle seda one atd.

to se to pekne seslo. vydareny diptych. tesim se na jeho rozsireni o modry one, zluty one, zeleny one, oranzovy one, hnedy one, fialovy one, bezovy one a tak dale. to uz vsak nebude diptych nybrz multiptych. ale dost blaboleni, tento diptych se povedl!

umírněného množství humoru není nikdy neúměrně mnoho... :)

Takové nic. Na první fotce bordel, na druhé doopravdy nic a snad jen ta třetí se může pochlubit něčím zajímavým, tedy traktorem. Traktory mám rád. Ale potom se na tu sérii podívám podruhé, potřetí. A najednou to začne fungovat. Nevím, jak je to možné, ale mne se ta série líbí jako celek. Je to nějak rafinovaně sestavené dohromady. Nesourodý galimatyáš „ničeho“, ale přes to jakýmsi záhadným způsobem funguje. Skutečně rafinovaná práce.

Kamile, brzdím, přesvědčil jsi mne. Pokud je to sranda na účet firmy (a nikoliv jednotlivce), tak to je něco jiného. To beru. Ten odkaz na ty firemní produkty (automaty) je zásadní. Děkuji za vysvětlení a omlouvám se za předešlý záchvat. Sice bylo jasné hned, že to není tvá práce, avšak dříve jsem se mylně domníval, že toto vyrábí nějaký šílený jedinec. Ale když tyto obrázky teda produkuje automat, tak to mění situační komedii. Ze stroje si dělat bžundu můžeme. Ba přímo máme. Vše je v pořádku.

Dobrá práce. :)

Ještě dodám, že když Marcel Duchamp vystavil sušák na lahve či záchodovou mušli, tak to byly výtvarně úžasné objekty. On vybíral nádherné věci. Třeba ten sušák (ale i keramická mušle, kolo atd.), koupený někde v obchoďáku, je už sám o sobě tak pěkná věc, že vypadá, jako kdyby pocházel z Afriky apod. Duchamp byl původně výborný malíř a měl velmi vyvinutý smysl pro design. A pokud nějaký sériově vyráběný předmět vybral a vystavil, tak to zřejmě vždy byl předmět, který měl jakousi „surrealistickou“ sílu a zvláštní designovou čistotu. Ale zneužít slovo „readymade“ u těchto tebou prezentovaných obrázkových hovadin mne připadá jako zneuctění památky Marcela Duchampa. A jak jsem již psal, není to ani art-brut. Je to pouze výsměch. A takovýto druh humoru (dělat si srandu na účet někoho jiného) se mi natolik nelíbí, že mne to nutí zde škrabat šílené věty.

Kamile, tentokrát se mi to vůbec nelíbí. Asi si děláš srandu z nějakých duševně chorých nešťastníků, kteří se podobným způsobem prezentují na některých jiných serverech, ale ani tak se mi to nelíbí. Vlastně tím hůř. Protože není pěkné dělat si srandu z nemocných.

Jako parodie mne to přijde velmi hloupé, a art-brut to není ani vzdáleně.

pes2: a speciálně se mi zde líbí velejemný situační humor v podobě úzkého velkého jehličnanu, jakoby posazeného na střešní zahrádku malého automobilu... =:o)

pes: ano, kompozice "luse" s řadou periferních závaží a vyvažovátek (včetně funkčního stínu) se mi také jeví jako výborně nalezená... =:o)