Velebený pane Doktore, tak to vlk by to asi takto stručně prohlásit nedokázal..

Totiž Piet Mondrian, resp. několik jeho abstraktních obrazů má zásadní význam pro výuku vlčího vnímání kompozice, a to již od let školních..

Zřejmě není na této planetě jiného autora, který by ovlivnil vlčí chrápání kompozice, tak, jako Mondrian..

Mondrian je pro mne guruem kompozice!

(teda přesněji řečeno několik jeho abstraktních maleb..)

Takže pro mne setkání s těmito plátny bylo setkáním svátečním až dojemným..


Nojo, ale zas na třetí stranu mne už dlouhá léta v nervním světě umění nezasáhlo nic tak účinně, jako letos v létě v Sovových mlýnech vystavená částečně figurální ale spíše abstraktní (téměř abstraktní) malba „Studie k černému aktu“ od Františka Kupky z let cca 1910 – 1920.

Tento obraz mne natolik nadchl, že jsem u něj strávil asi hodinu (což je na daný galerijní prostor podezřele hodně. Galerijní ostraha však do procesu vizuální konzumace díla nijak výrazně nezasahovala.)

a vstřebával jsem a vstřebával..

žasnul nad ušlechtilostí a kompozicí této malby..


Mrzí mne, že ani nemám žádnou fotku tohoto obrazu..

Jmenovaná malba na vlka zapůsobila tak, jako dlouhá léta žádná jiná..

Tento Kupkův obraz je přesně to ono..

Jakoby na tomto konkrétním obraze byl snad ještě opravdu dál, než veškerý Mondrian..


Kupkův obraz „Studie k černému aktu“, malován jemnými tahy a naplněn harmonií a zároveň úchvatnými drobnými „ladícími disonancemi“, je už cca dva měsíce to hlavní dílo, které vlk tahá všude s sebou v kebuli, a která u vlka stimuluje opravdovou chuť pokoušet se něco dělat..

I když je ta věc cca sto let stará, pro vlčí vnímání je naprosto nová a zcela aktuální..

Zde se skutečně něco stalo..



Je třeba vrátit se ke kořenům. Duj!

Na kvalitní váze vážený pane Doktore, kdysi jsem měl k praktice VLC 2 seleobjektiv Pentacon auto 4/200 mm, ale prodal jsem ho už dávno, a bazaru potom koupil starší verzi téhož ohniště. Ta starší dvoustovková verze byla sice ještě bez automatického přenosu clon, ašlak s brilantnější kresbou. A na tubuse tohoto staršího, ašlak opticky lepšího jehněobjektivu, byla gravírovaná vizitka: Görlitz Meyer Optik!

Görlitz Meyer Optik je asi opravdu jakostní optik.. Stará dobrá robota..

Ať žije ostříží zrak dravčích čoček - optických koček Görlitz Meyer Optik!


Nojo, ale jeden kamarád byl z kresby této optické kočky natolik nadšený, že ze mne tu dvoustovku od Meyera nakonec vyloudil..

Tak jsem si potom pořídil dvoustovku od Chinona, ale porovnávací test jakosti s Meyerem jsem nedělal..

Ale Chinon má alespoň výhodu, že na Pentax, který používám nyní, už nemusím nasazovat redukční prvek M42/bajonet K.. A navíc mám nyní teda komfort automatického přenosu clon..



Jinak teda opeřence ve větvích jsem kdysi zkoušel snímat pomocí zapůjčeného sovětského zrcadlového hrnce s ohniskovou délkou 1080 mm (slovy jeden tisíc osmdesát milimetrů..)

Ale nedopadlo to dobře. I když ze stativu, tak přes to byly všechny záběry trochu mázlé. Bylo to v lese a časy byly příliš dlouhé (např. 1/250 je i na stativu s tímto ohniskem příliš dlouhým časem. Vlastně ty časy by mohly být kratší, ale vlk tenkrát neměl příliš citlivou emulzi.. Navíc tento hrnec má světelnost 11..)

Tím 1080milimetrovým zrcadlovým krávaobjektivem jsem exponoval i jiná témata, ale pro fstop asi žádné z nich není zajímavé.

Tento zrcadlový krávaobjektiv mám k dispozici do dnes. Používám jej jako astronomický dalekohled. V kombinaci s kvalitními okuláry ze starého komperančního mikroskopu (ohnisko 10 a 25 mm) jede o velice kvalitní hvězdářský dalekohled..

Ty okuláry jsou uchycené v takovém bazneku s optickým zrcádkem..

Výsledkem je sice stranově převrácený, avšak na výškově vzpřímený obraz..


A co se vyká ještě toho focení s tímto zrcadlovým kastrolem, tak nejlépe dopadla fotka Měsíce.. Sejmut tím ohništěm 1080 mm má Měsíc na kinoemulzním políčku průměr cca 1 cm, takže z toho se už fotečka s několika krátery udělat dá. Duj!

pane Doktore, ale tím obrovitým, vámi zmiňovaným 500milimetrovým jehněobjektivem značky Zeiss budete ty kačenky plovoucí po rybníku šimrat za krkem, a ony se potom na fotkách budou hihňat, chechtat a chichotat..

ale o to hezčí fotografie to budou..
=:o)

pes: Duj, světlo, duj!

toto jsem já letos v létě v Sovových mlýnech na Kampě, a to na výstavě téhož autora společně s autorem jiným, dnes sice módním, avšak přes to vynikajícím Kupkou..

včera, ulektnut a zkoprněv zcela při pohledu na tvora rohatého, jsem zapomněl pronést řeč uvítací..

napravuji o den později: pane Doktore Jane Savický, vítejte zpět na Fstopu!

doufám, že jste se během té dlouhé dovolené vydatně zrekreoval a načerpal sil nemalých.

děsím se značně, že teď to zde rozbalíte a důsledně roztočíte svými kreativními vizemi šikmoplošnými..

že nás poděsíte nejen fotografiemi tvorů rohatých, ale též jinými exkluzivními motivy ze života na šikmé ploše fotogenické..

to však neznamená, že protestuji proti podobiznám tvorů rohatých..

to bych si ani náznakem nedovolil..

nebylo by prozíravé riskovat hněv tvora rohatého..

děsím se bez rozdílu na další podobizny bytostí a tvorů veškerých..

=:o)

bojim, bojim! =oO

V tom případě je vše v pořádku.

...pane Doktore, obzvlášť ta první je sedmikrásná a sedmikouzelná... =O)
...a koukám, že jste při ní zaměstnal i nějakou veverku, která šikovně zatřásla větévkou...
...anebo že by dědeček Mrazíček...? ...kterým směrem ten sníh vlastně letí...? ,O)

...k této surrealisticko - existencionalistické fotografii ze zítřejšího snu se často vracím...
...fascinuje mne...
...líbí se mi...

...k této existencionalistické fotografii z první třetiny minulého století se často vracím...
...fascinuje mne...
...líbí se mi...

...k této surrealistické fotografii z první třetiny minulého století se často vracím...
...fascinuje mne...
...líbí se mi...

otrava chibi:
...jako kdyby ta modelka měla své ruce umně schovány, a kdosi do tohoto záběru nastražil ruce figuríny z výkladní skříně funkcionalistického kachlíkovaného obchodního domu z třicátých let...

...ušlechtilá kultura...
...fascinuje mne přesně tak, jak je...
...čili přesně v tomto čtverci...
...a v této tonalitě...
...a v tomto tónování, tak trochu připomínající duplexově tónované fotky v některých kulturně tištěných knihách a časopisech přibližně z poloviny dvacátého století...

...ta fotografie je magická...

...surrealistická...

...neskutečně ruce...
...jako kdyby ty ruce byly jakési figuríny...
...jako kdyby ta modelka měla své ruce umně schovány, a kdosi do tohoto záběru nastražil ruce figuríny z výkladní skříně funkcionalistického kachlíkovaného obchodního domu z čtyřicátých let...

...duše a tělo se vzájemně nepoznávají...
...schizofrenie...
...osoba vnímá své ruce, jako kdyby byly někoho cizího...
...vnímá sama sebe jako stroj...
...kdo pohybuje mými prsty...?

...tak toto bude určitě další vlčí oblíbená... ...pravděpodobně velice oblíbená... ...krásná kompozice a nejen kompozice... ...radost... ...poesie ...radost... =O)

pes: ha..! ...další dvě se připojují jak vagónky za vláčkem... ...zdá se, že se zde tvoří série...!
...a jaká série...! ...pane Doktore, to je nádhera velikánská...!
...druhá s tím plujícím párkem je úplně dojemná...!
...a třetí s koníkem je útokem na vlčí zdegenerované zbytky citů...!
...pane Doktore, tak touto sérií jste vlka úplně absolutně nadchnul...!
...uf, poetická krása vesmírná...!

...nádherná fotografie... ...opět velice básnická... ...a tak podobně... ...radost civět...!
...fotografie zdánlivě jednoduchá, avšak k prásknutí nabitá poesií...!

...velevážený Tomáši, domnívám se, že velevážená Básnířka Vlasta měla na mysli klasickou grafiku, jako například číslované tisky - třeba suchou jehlu apod...

...z počátku jsem si pane Doktore říkal, proč jste tuto fotografii s výraznými vertikálami pojmenoval Národní Divadlo (ND)... ...až teprve po poněkud těžkopádném zadumání jsem si vzpomněl, že mi kdysi kdosi vysvětloval, že zkratka ND znamená Naše Paní... ...a tak se teda tak trochu pokouším zahloubati nad tou naší záhadnou civilizací plnou radostí i bolestí, krásy i hnusu, smíchu i slz, mléka i krve, oblak i kamenů, ohně i vody, nenávisti i lásky, zoufalství i naděje, nudy i poesie, a také nad tím, proč právě v roce 2005 jakoby nic - zdánlivě mimo toto všechno vznikl takovýto šikmobrázek, který se tváří, že o ničem takovém neví... ...ale asi to ví, a pravděpodobně ví ještě mnohem více... ...kolik osudů se zde už za ta léta potkalo, kolik holubů a vrabčáků již za ta staletí kolem zdejších věží proletělo, a kolik malých myších bytostí nikým nepozorováno v noci tiše proběhlo mezi zdmi katedrály a břehem Seny...?

..pane Doktore, to bude dlouhé vyprávění... ...tak zatím jen předběžně: obě fotografie jsou pro vlka důležité... ...ta první líbí více jako fotografie, ale důležité jsou obě... ...bude to dlouhé vyprávění...

...ano, mám na mysli váš tajný neřád, jehož členové tajně věří, že Zeměšiška je šikmatá...