tato:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/111/ekos.jpg
je hodně zajímavá! Záda (vzor „zádových“ plavek) versus deštník.. To je zvláštně působící..

a potom tato:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/111/ujac.jpg
ten výraz člověka vlevo.. také zajímavá fotografie..

takže jsem si z této série pro sebe vydloubl takovýto volný diptych..

Obě vydloublé fotografie spojuje kruh: nahoře kruh deštníku a na „ujac“ je cedule se záchranným kruhem..

V obou případech záchranné kruhy: deštník je kruhem, chránícím proti vodě shora, a záchranný kruh je kruhem, chránící proti vodě odspodu..

A navíc je zajímavé, že v tomto diptychu o to vůbec nejde..
;)

pes: mám takový zlozvyk vnímat vizuální stránku fotografií ale nevnímat jejich obsah... a to je chyba... teprve nyní čtu odkazy... nemám slov... a tak alespoň symbolicky zapaluji svíčku...

speciálně se mi líbí ta poslední „xudl“... „xudl“ má v sobě jakousi neučesanou kompoziční eleganci... to je kompozice, kterou by mne nenapadlo vyfotit, a asi také proto se mi tak líbí...

obě fotografie jsou bezvadné!
pes: tlapa je také bezvadná!

oka-mžiky

horní triptych působí až sochařsky

a na té druhé samostatné fotografii (velmi tajemné až magické) kdosi nenápadně pozoruje diváka

...

svižné; čiperné; blyštivé, svěží; dynamické; účinné!
pes: básnířka Vlastička umí zasáhnout! ;))

krásná zahuštěná báseň, vyvolávající pocit klaustrofobie... ;)

(avšak je paradoxem, že většina stromů v lese musí mnohem více bojovat o svůj kousíček světla a prostoru, než mnohý 'strom mestský'...)

Zkrátka paradoxové na nás poťouchle číhají snad za každým rohem této kulaté planety...
;))

pes2: ten triptych úžasně funguje!

Ale, to víš... Skládačky jsou nyní jaksi v módě, a divák už ani nepozná autora...

Citlivě složené diptychy, triptychy atd. perfektně fungují, ale zároveň už jaksi zavání módností, uniformností, graficky elegantním východiskem z nouze...

Mistře Valsidale, omlouvám se, že jsem nyní tak nepříčetně kritický, ale fotograf Vašeho Formátu nemá takováto skládačková pomáhátka zapotřebí...

Vím, že máte zcela výjimečný talent, a že nafotíte tak skvělé fotky, že všichni budeme čubrnět!!!

Takže směle vpřed!

Fandím Ti a držím palčáky!


pes3: ale jo, ten triptych funguje senzačně... Maká jak seštylovaný motor závodního stroje... Ale...

Ale...

;))

pes: Mistře Valsidale, aby debata nevázla, tak dodám, že s velkými přestávkami občasně vycvakávám už od dětství... V období střední školy jsem vycvakával takové ty obecně líbivé obrázky, za které mne rodiče a sousedé chválili a přátelé poklepávali po ramenou... ;))

Ale potom jsem pochopil, že musím jinak... Začal jsem vycvakávat taková podivná zátiší reality a introvertní "věci", kde jsem měl pocit, že jsem se dostal někam dál, a to i přes to, že se to téměř nikomu jinému nelíbilo...

No, a když mne Tom B/W Barva před pár lety přihlásil na photopost a já se koukl, jak vypadají fotky na webu, tak jsem pochopil, že mnohé z toho, co se mi líbilo vycvakávat v období kdy jsem vycvakával pouze do šuplíku, už dále vycvakávat nemohu...

A vrátil jsem se zpátky k počátkům – k obyčejnému lovení momentek...

(tím však vůbec netvrdím, že má smysl pouze klasické lovení momentek – takhle ortodoxně jsem to nemyslel ;)

Avšak jak se říká: skutečně nové je pouze to, na co se už zapomnělo...

Močení na prázdné plátno a prodávání výkalů umělce v plechovkách již bylo dávno vyzkoušeno...

Mantinely byly ohledány, je čas se vrátit na hrací plochu...

Zdá se, že nezbývá nic jiného, než pokoušet se dělat jak nejlépe to lze „pěkné věci“...

;)

na této sérii je pro mne zajímavé, že „pointy“ anebo jak to lze nazvat jsou většinou z velké dálky, a že jakoby nic... Tím je to pro mne zajímavé... Avšak nenacházím zde jedinou silnou fotku... A tak pietně vzpomínám na Tvé straší geniální dokumenty... ;))

první diptych je senzační! Jak se panáček pěkně sápe po té květině vpravo. Už už – jen ji utrhnout! A zdá se, že květina chce býti utržena. Svými okvětními lístky se naklání směrem k trhači. Nebo je možná jen zvědavá - v údivu civí a říká si: "copa to jde zleva za podivného turistu?". Avšak ne vždy se zvědavost vyplácí... ;))

=:o))) trefa! paráda! =:o)

pes: ta „šílená“ struktura plochy... Ten kočárek... To „nesnesitelné“ světlo...
Foto-underground! Novátorská věc...
Navíc jemný humor...
Maskovaný náčelník s nedůvěřivým pohledem...

Opravdu moc líbí... I když výraz „líbí“ asi není přesný... Spíše civím a spokojeně mručím...
Tuto fotografii obdivuji...!
Svět je bizarní...
=:o)

vracím se, abych se opět pokochal pohledem na vysoce postaveného náčelníka ve sváteční uniformě...
=:o)

opět recyklovaně re-vyji: Úžasná série! Komplet! ...a speciálně [jxg] !! =:o)

tato fotografie s rozštěpeným panem René Magrittem (jak praví Zdeněk Miklín) se mi stále hodně líbí... Vlastně se mi nyní líbí ještě více, než tenkrát v březnu...

na první pohled se zdá, že medvídek nahoře je kvalitně vychovaný gentleman, respektive gentlebear, a že předpisově odvrací zrak.. ..není však jisté, zda nejde o pouhé zdání..

...z vašich (Tvých a Tvého kolegy Peter Pana Burdy) fotografií je občas cítit dobře našepsované malířské plátno, terpentýn a olejové barvy... ...hezká vůně...

...anebo to bylo malováno akrylem...? ...ale to nevadí...
;)

...úžasná série...! ...komplet...! ...a mimo jiné se mi také značně líbí to svěží provedení...
...a extraspeciálním bonbónkem je:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/0/111/jxg.jpg
=:o)

pes: zřejmě se stanu sběratelem jasnozřivých komentářů Zdeňka Miklína, které mnohdy naprosto trefným způsobem obohacují komentované fotografie zcela novým rozměrem...
Zdeňkovy komentáře působí naprosto přirozeným dojmem...
Zdá se, že Zdeňkem popisované vize byly přítomny v komentovaných fotografiích již v okamžiku jejich vzniků, avšak nikdo dříve před Zdeňkem si těch obrazů nevšiml...