Jsem příjemně potěšen, že série z Dálného východu pokračuje. Líbí se mi čím dál více. Obzvlášť mne oslovily ty fotky z této orientální řady, na kterých jsou z relativně velkého odstupu zvěčněny člověčí bytosti. I přes jejich vzdálenost od objektivu (a od vizitora u monitoru) proniká k vizitorovi něco z jejich duševního rozpoložení. Zkrátka když civím na tyto nenásilné fotografie ze vzdálených končin, mám pocit, že (omlouvám se za následnou absenci vhodnějších slov) mají cosi jako duši nebo intimní příběh.