Rozumím (pokud něčemu vůbec rozumím) výtce pana klubového Profesora, ale zároveň přisvištím s konstatováním, že takovéto „pusté“ fotografie mne také fascinují a magicky přitahují, a když si tento záběr (společně s předešlým záběrem a tušenými dalšími londýnskými fotkami) představím vytištěný s velkým rozlišením detailů na rozměrném tapíru, vznikne z takovýto záběrů pro vlčí vnímání poutavá výstava...