Je to hodně chladné až mrazivé, rozhodně to nejsou mé oblíbené žhavé momentky pořízené v rozhodujícím okamžiku, ale přesto mne tyto fotografie fascinují.

Ve srovnání s kompozičně trochu nedořešenými fotkami z Islandu od Stanislava, Markovy islandské fotky neprovokují žádnými kompozičními labilitami. Jsou seřízené trochu technokraticky, možná jako písty bavorského automobilu.

A především je to fascinující krajina. Tisíce lidí se prý dobrovolně hlásí k jednosměrnému letu na Mars. Docela se jim divím. Vždyť třeba krajina na Islandu (alespoň podle fotek) je evidentně o mnoho zajímavější...