nejvelevyváženější klubový Profesore Tr. Ianusi, když jsem Vás v tu onu so-botu uzřel v lidojemu (paláci pakultury) s fotobrašnou velkou a těžkou skoro jak pytel cementu, tak jsem si v uchu říkal, proč se s tím vercajkem taháte na koncert, dyť ty koncertovky jsou stejně k ničemu (s výjimkou fotografie Radůzy), všechny jsou více méně stejné – vždy to samé: nějaký ten světelný kužel, makrofon či mikrofon, nějaký ten saxík či trubice anebo kejtra apod, černé pozadí, efektní silueta muzikanta v páře a co víc?

Proč raději neposlouchat nerušeně v křesle a jen po očku sledovat ty fotografy profíky jak tam musej něco povinně nacvakat...? ...proč se neusmívat blaženě, že nás se ta trapná výcvaková šichta netýká, že můžeme poslouchati a vstřebávati muziku a nějaké focení nám muže býti ukradené...?

A když se do toho Joshua Redman obul, tak jsem skutečně chtěl jen poslouchat – koncentrovat se na muziku - vyluxovat to do posledního tónu a úderu...

...a fotit v takovém okamžiku? Ani náhodou! Nikdy! Kdysi dávno jsem si řekl, že na koncertech nebudu nikdy fotit. NIKDY! MUZIKA SE PŘECE NEFOTÍ!!!

Ale když teď vidím výsledek, tam musím uznat, že je to pěkný... ...že jste ten pytel cementu netáhl zbytečně... ...že jste nepřišel marně o kus koncertu...

Tahle fotka je elegantní, a určitě stála za tu námahu...

A Tomáš Štumpa má pravdu... ...až na výjimky nemá Joshua Redman až tak zázračné fotky na booookletách svých Cé-Deček...

Tato Vaše by se na jeho booooooooookletu výjimala... ...je opravdu pěkná...

pes: seděl jsem vedle sedmimile světélkující Světlušky a jejího veleváženého Dobro-Druha přímo ve vrcholu rovnostranného trojúhelníku (další dva vrcholy tvořily nečekaně kvalitní PA boxy), navíc hlukař odvedl velmi dobrou práci – zvukový výsledek byl znamenitý (příjemně zapůsobil také téměř neexistující dozvuk přetlumeného velkého sálu lidojemu) – vzhledem ke kategorii ozvučovaných koncertů nezvykle čistý zvuk – zkrátka paráda...

...jen ti fotografové u pódia zpočátku poněkud kazili celkový umělecký dojem....
,O)))