...ano, tím jsou příznivci techno (a nejen techno) kultury typičtí: všude samí psíci... ...byl jsem se cca před týdnem kouknout i na Strahově – bloumal jsem s čočkou mezi karavany vegetujících cizinců (ale krom jediného snímku jsem nefotil – nějak se to nehodilo – narušoval bych jejich soukromí) a nemohl jsem se vynadívat na tu úžasnou přehlídku nejrůznější psů a psíků...

...a na mnoha místech misky s potravou... ...musel jsem dávat bacha, abych do nějaké misky nešlápl... ...to by mne mrzelo ještě dnes... ...protože k jídlu vždy s úctou...

...a psíci si tam spolu hráli a zdálo se, že jim je dobře... ...akorát jeden z nich si asi někdy dříve vyměňoval názory s nějakým jiným psíkem, a asi byl porafán někde mezi hlavou a krkem a musel být nyní vybaven takovou tou ochrannou průhlednou gramofonovou troubou...

...a ten fotogenický Trychtýř na psíkovi mne natolik zaujal, že jsem zapomněl kde jsem, a začal na psíka mířit fotoaparátem a už jen čekal, až se při svém pohybu dostane do nějaké celkově fotogenické konstelace s danými „kulisami“, „rekvizitami“ a dalšími psíky a pokud možno případně i osobami...

...ale než ke konstelaci došlo (a možná, že by k ní ani nikdy nedošlo), tak jsem byl jakousi zřejmě španělskou technodívkou požádán, abych tam nefotil... ...foťák jsem teda schoval, a to s pochopením, protože na tom Strahově nešlo o veřejné party, ale zkrátka byl to jejich dočasný domov – soukromý prostor...

...ale nevyháněli mne... ...mohl jsem se sice tvářit jakkoliv, ale samozřejmě dobře věděli, že nejsem od nich... ...a přesto (a bloumal jsem tam opravdu dlouho za účelem zjišťování, zda přece jen někde něco nevycvaknout) mne ani náznakem nedali najevo, že tam nemám co dělat...

...a tak jsem teda sledoval jak velmi zajímavé osoby a k bydlení upravené automobily, tak psy a psíky... ...a líbilo se mi, jak tam tak hezky pobíhají a tak různě se tam motají a zkrátka jsou úplně všude...

...takže nejen současní důchodci, ale i „zlobivé“ děti chovají psíky, a to je takové až dojemné, že lidi různých věků mají skrz zvířátka k sobě vlastně blíž, než se může zdát na první pohled...

...a tak mne nejvelevyváženější klubový Profesore Tr. Ianusi tato Vaše velice příjemná dokumentární fotografie připomněla ten výše zmiňovaný prožitek... =O)

...a také se mi líbí, že tam máte Hradčana...! =O)

...a nejlepší je ten velký černý hafan, jak tam sedí a dumá, zda mu mohou k něčemu býti užiteční ti menší (středně velcí) psíci, či zda nemá provést nějakou lumpárnu raději sólově...
,O)))