nejveleváženější pane Fotografe Peter Pane, mě se tato kompozice jeví jako natolik dobře rozehraná, že si vůbec nedokážu představit, že se někomu může nelíbit přesně tak jak je... ...a když si zde představím srovnané horizontály a svislice, tak to pro mne asi ztratí hodně z té hravosti a dynamiky...

...navíc i z pocize diváka vidím, jak autor této fotografie drží Jašiku (samozřejmě vůbec z fotografie nepoznám, o jaký jede konkrétně fotoaparát - je pouze zřejmé, resp. tušitelné, že jede o malý černý kompakt...)

....jako divák přímo a trvale zřím tu v čase zmraženou a jakoby stále probíhající střelbu od boku...

...prostě vnímám ten způsob vzniku této fotografie... ...a skutečnost, že střelba od boku je zde divácky vnímatelná, jaksi přirozeně zbavuje ten náklon příchuti manýrismu a naopak umocňuje dětsky bezpředsudkovou čerstvost této momentkové fotografie...

...no, koukám, že tentokrát se v pocitu z fotografie neshodneme, ale i to se může stát...

...a to už je ten trpký úděl komentátorů... :O( ...fotky a umění vůbec jsou velmi osobní věcí a otázky, debaty a diskuse kolem jejich prožívání se příliš dotýkají duše... ...a já si při komentování velice často připadám jako slon v porcelánu...
=o( )
...ale když Tomáš Szépe a Jan Winkler v návodu k použití fstopu říkají, že máme hustě komentovat, no tak teda jdeme do toho a půl je hotovo...!
,O)))