Ondřeji, veškeré Tebou zmiňované karoserie mne také fascinují.. ..a pokud bych měl vybrat jen jedu karosérii – karosérii zcela nejfantastičtější, tak by to asi vyhrál Citroen DS 19
pes: Ondřeji, a když už tady takhle brbláme ;)) tak ještě přihodím zmínku o tom, jak současnému pouličnímu vycvakávání škodí aktuální kulisy a rekvizity – počínaje třeba tvarem pouličních lamp a konče současným automobilovým pseudodesignem..
Pokud ti do pouličního záběru vleze současná slizká automobilová karoserie, tak je ta fotka zralá akorát tak k vyhození.. Současné automobily (až na několik výjimek) jsou pro pouliční vycvakávání prakticky nepoužitelné.. A nejhorší je to, že jsou úplně všude.. Všude, všude, všude.. Designový teror..
..a to se bohužel týká třeba i současné Paříže..
A tak abychom si zlepšili náladu, tak se nyní podívejme na příklad zdařilé a fotogenické karoserie – ideální karosářské kulisy pro pouliční vycvakávání:
Ondřeji, zrovna dumám o shodném tématu.. pod Tvou úvahu o současném pouličním focení se bohužel musím podepsat..
..a například miniseriál s touto Karkulkou jsem se mohl pokusit nacvakat předeblechám díky tomu, že její (u stolku sedící) rodiče(?) byli v pohodě, a vůbec se nedivili, že se kolem jejich ratolesti motá nějaký magor s foťákem.. Ti rodiče se chovali zcela přirozeně (což je patrné na dosud nepostnuté variantě IV) .. Byli to nějací turisté – myslím že odněkud se severu Evropy (snad bludní Holanďané..?) A jejich pohoda byla opravdu znát.. ..zkrátka nebyli to Pražáci!
V té pasáži jsem byl potom (v následujících dnech) slídit mnohokrát, ale podobné fotogenické výjevy jsem tam už nikdy jindy neobjevil..
..a Paříž? ..nojo, Paříž.. po pařížském pouličním fotogenickém životě se stýská..
pes: ano, výlety do neznámých čtvrtí města jsou fascinující.. a objevování dávných periferií měst, které se dnes (díky současným vnějším prstencům velkoskladů) staly jakýmisi „vnitřními periferiemi“, je dobrodružstvím.. asi si opět přečtu nějaké Foglarovky..
velevážený Peter Pane, domnívám se, když se ten horizont zakryje, tak z toho vznikne taková ta standardní fragmentovka-strukturovka (ta odkazovaná verze je sice také pěkná, ale mne se mnohem více líbí tento celkový pohled)
tato kompozice asi nemá žádný stěžení bod, žádné těžiště, ale i přes to se mi jeví jako perfektní..
tento výřez reality rozhodně není tuctový.. něco se zde velice povedlo..
na obal LP/CD třeba u "tichého" hudebního vydavatelství ECM jak vyšitá..
pes: velevážený Tomáši Houdo, určitě si tyto rámečky také střihni.. ..a vítej v klubu KPRM (Klub přátel rámečkových manýristů;))
Tomáši Houdo, domnívám se (možná mylně;) že Ti rozumím.. Ono je to až depresivní, kolik nás je, kteří patláme prakticky shodné černé rámečky kolem fotek.. Tisíce (možná miliony) téměř shodných unifikovaných rámečků.. Jako panelová výstavba.. Všechny bytové jednotky stejné.. Kanceláře vzájemně si podobné jako vejce vejci.. Namnožená kvanta totožných kotců pro fotky o shodném poměru stran 3:2.. Rámečková uniformita..
A potom je zde takový soukromý paradox: mne tyto rámečky snad nikdy nepřestanou bavit.. Nevím, jak je to možné, ale je to tak..
Zřejmě také nikdy nepřestanu obdivovat dokonalost tvaru slepičího vejce.. A přitom je to neustále totéž.. Jak z běžícího pásu..
Ono je v té rámečkové uniformitě možná nějaké zvláštní kouzlo..
Tomáši Houdo, ony i ty dříve probírané uniformy jsou čímsi magické..
pes: tato fotografie s tímto rámečkem se mi líbí hodně a navíc si nemyslím, že je to kýč..
Nevím, proč si nemyslím, že je to kýč, a nevím, proč se mi tato fotografie líbí..
když vypnu mozek (což u mne není tak těžké) tak mne tento obrázek zkrátka spontánně osloví..
mám pocit, že i když je objektiv hodně sklopen, tak že jede o citlivě zvolený výřez reality..
S(2) // O
Luděk Nechvátal
Analogie Vztahu
Adriana Cahová
neostrost obličeje je také krásná
ale nelíbí se mi ostré části vlasů
a nelíbí se mi kompozice
a také se mi nelíbí světlo-nesvětlo (stín-nestín) na krku u náhrdelníku z hřebíků
mám, pocit, že by to chtělo vyfotit úplně jinak, ale bez mučení se hned přiznám, že vůbec nevím jak
;)
Pražské léto XVIII
Lubomír Vlk
už aby...
Jarda Sedláček
S(6) z depa(pepa?)
Ivan Storinský
a speciálně se mi líbí tato bludištní fotografe:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/156/klij.jpg
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
http://ami.6.free.fr/minia.htm
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
http://www.wolfsburg-citytour.de/wolfsburg-tourist/Zeithaus_1/Citroen_DS_19/citroen_ds_19.html
S(2) 061117
Filip Schneider
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
pes: Ondřeji, a když už tady takhle brbláme ;)) tak ještě přihodím zmínku o tom, jak současnému pouličnímu vycvakávání škodí aktuální kulisy a rekvizity – počínaje třeba tvarem pouličních lamp a konče současným automobilovým pseudodesignem..
Pokud ti do pouličního záběru vleze současná slizká automobilová karoserie, tak je ta fotka zralá akorát tak k vyhození.. Současné automobily (až na několik výjimek) jsou pro pouliční vycvakávání prakticky nepoužitelné.. A nejhorší je to, že jsou úplně všude.. Všude, všude, všude.. Designový teror..
..a to se bohužel týká třeba i současné Paříže..
A tak abychom si zlepšili náladu, tak se nyní podívejme na příklad zdařilé a fotogenické karoserie – ideální karosářské kulisy pro pouliční vycvakávání:
http://mclellansautomotive.com/photos/B21388.jpg
http://grumlt.citrina.lt/autos/Ami/1968_Citroen_Ami_6_berline.jpg
http://pboursin.club.fr/ladies/ami8.jpg
=:o)
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
..a například miniseriál s touto Karkulkou jsem se mohl pokusit nacvakat předeblechám díky tomu, že její (u stolku sedící) rodiče(?) byli v pohodě, a vůbec se nedivili, že se kolem jejich ratolesti motá nějaký magor s foťákem.. Ti rodiče se chovali zcela přirozeně (což je patrné na dosud nepostnuté variantě IV) .. Byli to nějací turisté – myslím že odněkud se severu Evropy (snad bludní Holanďané..?) A jejich pohoda byla opravdu znát.. ..zkrátka nebyli to Pražáci!
V té pasáži jsem byl potom (v následujících dnech) slídit mnohokrát, ale podobné fotogenické výjevy jsem tam už nikdy jindy neobjevil..
..a Paříž? ..nojo, Paříž.. po pařížském pouličním fotogenickém životě se stýská..
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
pes: ano, výlety do neznámých čtvrtí města jsou fascinující.. a objevování dávných periferií měst, které se dnes (díky současným vnějším prstencům velkoskladů) staly jakýmisi „vnitřními periferiemi“, je dobrodružstvím.. asi si opět přečtu nějaké Foglarovky..
<>
Tomáš Szépe
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
(Tomasi Řš, budiž Ti odpuštěno.. ;))
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
pes: magická místa Prahy postupně mizí.. dřívější fotogeničnost periferie města je již téměř zničena.. pasáž Lucerna zatím zůstává..
ice glow ii.
Martin Slavík
tato kompozice asi nemá žádný stěžení bod, žádné těžiště, ale i přes to se mi jeví jako perfektní..
tento výřez reality rozhodně není tuctový.. něco se zde velice povedlo..
na obal LP/CD třeba u "tichého" hudebního vydavatelství ECM jak vyšitá..
pes: velevážený Tomáši Houdo, určitě si tyto rámečky také střihni.. ..a vítej v klubu KPRM (Klub přátel rámečkových manýristů;))
Pasáž Lucerna III
Lubomír Vlk
OH: před jakýmpak divným pánem? Na té jiné fotce přece prchá před divným vlkem.. ;)))
fotka s Hradčanama XIV
Lubomír Vlk
S(2) phetrzkha bhrdzz
Michal Kostowski
první diptychoun navíc oplývá fotografickým kouzlem..
první dvojice se mi velmi líbí..
ale druhá dvojice má také své kouzlo..
kouzlo geometrické..
kouzlo architektonické..
kouzlo matematické..
=:o)
ice glow ii.
Martin Slavík
A potom je zde takový soukromý paradox: mne tyto rámečky snad nikdy nepřestanou bavit.. Nevím, jak je to možné, ale je to tak..
Zřejmě také nikdy nepřestanu obdivovat dokonalost tvaru slepičího vejce.. A přitom je to neustále totéž.. Jak z běžícího pásu..
Ono je v té rámečkové uniformitě možná nějaké zvláštní kouzlo..
Tomáši Houdo, ony i ty dříve probírané uniformy jsou čímsi magické..
pes: tato fotografie s tímto rámečkem se mi líbí hodně a navíc si nemyslím, že je to kýč..
Nevím, proč si nemyslím, že je to kýč, a nevím, proč se mi tato fotografie líbí..
když vypnu mozek (což u mne není tak těžké) tak mne tento obrázek zkrátka spontánně osloví..
mám pocit, že i když je objektiv hodně sklopen, tak že jede o citlivě zvolený výřez reality..
a krásné světlo..
stopy..
ice glow
Martin Slavík