Sice standardní téma, ale uhrančivý pohled dámy plus spokojený výraz kojence vytváří silnou fotku. Jo, to je dobrá fotka!

V poli stojí strašák,
bojím se ho avšak!

...
Výborné!

Markéta Lazarová v okamžiku vize. Jako první objevila možnost cvičení na hrazdě.

Děkuji velmi pěkně za informaci, pane Ondřeji.

Vzpomněl jsem si na Járu Cimrmana a jeho slavný chemický vtip. A také na jeho ještě sofistikovanější vtip optický. Ono to s tím sice úplně nesouvisí, ale to nevadí.

Jo, to má Tomáš pravdu. Kompozice těla je zde opravdu hezká.

Pokud se někdo právě zmítá v existencionálních úvahách a dilematech, zda v dnešní době, saturované miliardami fotek, které se na jedince valí ze všech stran, má smysl ještě vůbec něco fotit, tomu budiž útěchou a povzbuzením první obrázek, jehož sdělení by mohlo být mottem všech fotografických serverů.

Druhý obrázek je bonbónkem pro architektonické fajnšmekry (ale rozhodně není bonbónkem pro fajnšmekry fotografické).

A nejlepším (nyní již univerzálním) bonbónkem je toto foto:
http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/240/eces.jpg

PS: Ondřeji, je to Pentax 6x7?

Smutný přírodní úkaz, který se nemůže rozhodnout, zda se má stát sochou Beethovena anebo pomníkem dekadenta.

Průběžně o tom diskutuji s panem profesorem Ianusem. Říkám mu opakovaně: „Ale pane profesore, dyť ta datumofka je jen taková typografická pomůcka. Jo, dodává fotce šťávu. Dodává ji brilanci. Dodává jí jiskru. Dělá ji graficky pikantní. To jo. Ale to víte, ehm. Zkrátka je to jen taková pomůcka.“

A potom dodám: „Nojo, já vím. Nemám co kvákat. Sám jsem manýrista. Mám manýristicky ohryzané okraje u všech fotek. A to je také manýra. Manýra jak kráva! Nojo, já vím. Nemám co kvákat.“

Pan profesor však v tuto chvíli tón smíření ještě nebere a začne vysvětlovat: „Ale pane vlku, to přece není datumovka. Na mých fotkách v rohu není datum, ale čas. A to úplně mění vyznění fotky.“

Nepamatuji si však, co v takové chvíli panu profesorovi odpovídám.

...
Poznámka: Přepis rozhovoru mezi vlkem a panem profesorem Ianusem není zcela přesný.

Představuji si, že v pravé části odkazované elegantní „africké“ fotografie je současně zachycen rychle se přibližující lev anebo tygr - nejlépe rovněž ve výskoku:

http://stanislavpetera.net/personal-work/balet/philippine-12.jpg

Vědecká fotografie právě expandujícího pšouku (rychle se rozpínajícího stlačeného plynu), exponovaná jednou miliontinou vteřiny.

Docela neuvěřitelně zde hrají barvy, okamžik a stín. Velmi dobré!

:)

Velmi hezká fotografie!

V kategorii street art mne oslovila tato instalace:

http://www.fstop.cz/fstop/imgrepo/1/240/ahoe.jpg

Pocit páčení kytary je podmanivý.

Ještě více by se mi v tom kanálu líbila hlava ze stradivárek, ale i tak (v rámci možností cenově dostupné kategorie) jde o dobře odvedenou práci.

První Obraz možná potěší (anebo naopak rozčílí) uživatele prohlížeče Mozilla Firefox.

Zde bych to formuloval podobně jako pan Pilot Tom B/W:

http://www.fstop.cz/e/barva/comments/to-simkova/110525-0747/

Avšak s poznámkou, že ten chlápek by možná záviděl Tomovi jeho lety v oblacích... :)

Tenkrát mne na první pohled až tak neuchvátily. Ale asi se nějak vyvíjím anebo co se to děje, protože nyní se mi líbí mnohem více.

Stále skvělá, stále výborný okamžik!

Toto jsou hezké fotografie. I přes statičnost objektů evokují pocit neopakovatelnosti.